Čína a USA omezí výběr cel

Bílý dům v tiskové zprávě uvedl, že obě strany učiní do středy 14. května požadované změny, po kterých zůstane v platnosti základní desetiprocentní clo.

„Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl Bessent, kterého cituje Reuters. „Oba máme zájem na vyváženém obchodu a Spojené státy budou i nadále směřovat k tomuto cíli,“ pokračoval ministr, po jehož boku stál obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer.

Washington i Peking tím usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.

Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent. Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a jeho nástupce Joe Biden pak zavedl ještě další cla.

„Bessent před časem zmínil, že současná situace je neudržitelná, a proto dříve či později dojde k dohodě,“ hodnotil analytik XTB Tomáš Vranka. „Na americkou administrativu samozřejmě tlačila i řada vlivných osobností ze světa amerického byznysu. Zástupci amerických obchodních řetězců Walmart a Target se dokonce sešli s Donaldem Trumpem a varovali ho, že pokud bude situace pokračovat, regály v obchodech se postupně vyprázdní,“ pokračoval Vranka.

„Z dlouhodobého hlediska nás to nikam neposunuje“

Datový ekonom Petr Bartoň v rozhovoru pro ČT24 doplnil, že dohodu lze označit za překvapení. „Je to ale jen skok, který odmontovává ty nejhorší excesy a následky Trumpovy vyhlášené politiky. Z dlouhodobého hlediska nás to nikam neposunuje. V podstatě jdeme jen zpátky ke startovní čáře,“ upozornil.

„A zatím ještě není jisté, jestli tam pořád budou výjimečná cla například pro čínské automobily, vůči kterým měli pifku jak Donald Trump v prvním volebním období, tak i Joe Biden. Je to dlouhodobá starost Spojených států,“ dodal Bartoň.

„Je to lepší, než jsem čekal. Myslel jsem si, že cla klesnou někam k padesáti procentům,“ popsal hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č'-wej Čang. „Je to samozřejmě velmi pozitivní zpráva pro ekonomiky v obou zemích i pro ekonomiku globální. Investoři se teď budou v krátkodobém horizontu mnohem méně obávat škod v globálních dodavatelských řetězcích,“ zdůraznil analytik.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler označil dočasné snížení za povzbudivou zprávu. „Dohoda vysílá signál, že si obě mocnosti uvědomují důležitost dohody a případné nebezpečí plnohodnotné obchodní války,“ komentoval Pfeiler.

Obchodní válka mezi oběma zeměmi by podle analytika Davida Marka z firmy Deloitte mohla zbrzdit růst globální ekonomiky, což by pocítily zejména malé exportně orientované země, jako je Česko. „Z našeho pohledu je tedy dosažení dohody mezi oběma zeměmi velmi dobrá zpráva,“ sdělil Marek.

Schůzka v Ženevě byla prvním osobním setkáním mezi vysokými ekonomickými představiteli USA a Číny od doby, kdy se Trump po čtyřleté pauze vrátil do prezidentského úřadu. „Měli jsme velmi produktivní rozhovory a já si myslím, že k velmi pozitivnímu procesu významně přispělo místo konání zde u Ženevského jezera,“ uvedl Bessent.

„O víkendu se obě delegace shodly, že ani jedna strana si nepřeje, abychom se úplně odloučili. Velmi vysoká cla byla ekvivalentem embarga, což nechce žádná ze stran. My chceme obchodovat,“ dodal.

Dopad na akcie, dolar a ropu

Americké akcie i dolar v reakci na dohodu výrazně posílily. Dow Jonesův index, který zahrnuje cenné papíry třiceti předních amerických podniků, si v pondělí připsal 2,81 procenta a zakončil obchodování na 42 410,10 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 3,26 procenta na 5844,19 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil dokonce o 4,35 procenta na 18 708,34 bodu.

Na devizovém trhu americký dolar posiloval vůči euru i dalším předním měnám. Jednotná evropská měna vůči americké měně kolem 22:00 SELČ ztrácela zhruba 1,4 procenta, sestoupila tak pod hranici 1,11 dolaru. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu amerického dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, se v pondělí vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než měsíc. Kolem 22:00 SELČ vykazoval nárůst o zhruba 1,4 procenta a nacházel se nedaleko 101,8 bodu.

Zdražovala i ropa. Kolem 22:00 SELČ přidávala severomořská ropa Brent 1,69 procenta na necelých 65 dolarů, americká lehká ropa WTI pak přidávala 1,7 procenta na zhruba 62 dolarů.

Celní spor zastavil mezi Čínou a Spojenými státy obousměrný obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů (13,5 bilionu korun). Narušil dodavatelské řetězce, vyvolal obavy ze stagflace a někde vedl i k propouštění. Stagflace je růst cen při stagnaci ekonomické aktivity. Zpráva o dosažení předběžné dohody podpořila ceny akcií v Číně i v Evropě, růst před zahájením obchodování signalizovaly také americké akcie.

Trump začal cla zavádět kvůli tomu, že USA mají s mnoha zeměmi dlouhodobě vysoký obchodní deficit, jenž podle něj neodráží spravedlivé obchodní podmínky.

Americký prezident zavedl základní desetiprocentní clo, které se vztahuje na většinu zemí, a k němu ještě zavedl vyšší cla individuálně pro každou zemi. Trump je označuje za reciproční, i když přesně neodpovídají clům, která vybírají ty které země. Podle něj tato takzvaná reciproční cla odrážejí i netarifní sazby a různé exportní pobídky, které poškozují a pokřivují volný trh.

Čínu Trump viní i z toho, že nedělá dost, aby zabránila pašování fentanylu do Spojených států. Tato droga podle prezidenta v USA způsobuje krizi a má na svědomí spousty mrtvých. Bílý dům tvrdí, že z Číny pocházejí látky používané pro výrobu tohoto opioidu.