Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě

Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko, aby okamžitě zahájily přímá mírová jednání. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání schůzky v Turecku, přestože Moskva zatím odmítla návrh na bezpodmínečné příměří.

„Prezident Putin nechce příměří s Ukrajinou, ale chce se ve čtvrtek setkat v Turecku, aby projednal možné ukončení krveprolití. Ukrajina by s tím měla okamžitě souhlasit,“ napsal Trump. Dodal, že jednání alespoň umožní zjistit, zda je dohoda vůbec možná. „A pokud ne, evropské státy i USA budou vědět, na čem jsou, a mohou podle toho jednat!“

Trump zároveň projevil skepsi vůči ochotě Ukrajiny k dosažení dohody. „Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství ve druhé světové válce… Sejděte se, hned!“ apeloval americký prezident.

Tímto prohlášením Trump zaujímá postoj, který se rozchází s názory většiny západních lídrů i některých představitelů vlastní administrativy. Ti trvají na tom, že mírové rozhovory se mohou uskutečnit až po zastavení bojů. Spojené státy i Evropská unie požadují, aby příměří bylo bezpodmínečné a začalo před samotnými jednáními.

Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg tento postoj potvrdil: „Jak prezident Trump opakovaně říká: zastavte zabíjení! Nejprve bezpodmínečné 30denní příměří a během něj přejděme k plnohodnotným mírovým rozhovorům. Ne naopak.“

Ukrajina v minulosti uvedla, že je připravena jednat, ale trvá na tom, že k rozhovorům musí dojít až po plném zastavení nepřátelství. Už v březnu souhlasila s návrhem USA na 30denní příměří — pokud jej odsouhlasí i Rusko. Moskva však dosud odmítá.

Neochota Kremlu přijmout příměří a zároveň jeho maximalistické požadavky frustrují podle všeho i samotného Trumpa. Ruská strana místo souhlasu s návrhem Kyjeva a jeho evropských partnerů na příměří od 12. května reagovala pouze pozváním k jednání v Istanbulu bez jakéhokoli slibu o ukončení palby. Tím podle západních spojenců odmítla požadavek na bezpodmínečné příměří, který zazněl na historickém jednání v Kyjevě den předtím.

Zelenskyj už o víkendu oznámil, že poletí do Turecka, kde se chce setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na jednání. To by se mělo uskutečnit 15. května.

„Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ uvedl Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory jsou nyní nevyhnutelné.

V době, kdy západní spojenci Ukrajiny stupňují tlak na zahájení přímých mírových jednání mezi Kyjevem a Moskvou, ruský prezident naznačil, že by k mírovým rozhovorům mohlo dojít v nejbližších dnech.

„Očekáváme příměří už od zítřka – úplné a trvalé, které by vytvořilo potřebný základ pro diplomatické řešení,“ prohlásil Zelenskyj.

Očekává se, že Turecko bude hostitelem tohoto možného historického setkání, a podle pozorovatelů by šlo o zásadní krok směrem k ukončení dlouhotrvající války, která si vyžádala desetitisíce životů a způsobila rozsáhlé humanitární škody.

Putin už v neděli jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, který podle Kremlu Putinovu nabídku podpořil a Istanbul nabídl jako místo konání jednání.

Ankara potvrdila, že je připravena jednání hostit, ale také naznačila, že sdílí názor Západu – tedy že je třeba nejprve příměří. „Komplexní příměří by vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání,“ stojí v prohlášení tureckého prezidentského paláce.

Ve čtvrtek, tedy v den navržených jednání, má být v Turecku také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který tam bude jednat s dalšími ministry zahraničí zemí NATO o „ukončení rusko-ukrajinské války“.

V sobotu se v Kyjevě sešli lídři Francie, Británie, Německa, Polska a Ukrajiny a předložili Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělí nepřistoupí na třicetidenní příměří, čelí „masivním“ novým sankcím. Podle nového německého kancléře Friedricha Merze tuto iniciativu podporuje i prezident USA Donald Trump.

Putin však ve svém nočním televizním projevu příměří nezmínil. Místo toho navrhl obnovit přímá jednání s Ukrajinou – už ve čtvrtek v Turecku. Tato jednání by byla první svého druhu od počátečních týdnů ruské invaze v roce 2022. „Rozhodnutí je nyní na ukrajinských úřadech,“ uvedl Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval zdrženlivě. Putinovu nabídku označil za pozitivní signál a potvrdil, že Ukrajina je připravena jednat, ovšem zdůraznil, že Moskva musí nejprve přijmout příměří.

Brzy poté však přišla ostřejší reakce ze Západu. Německý kancléř Merz prohlásil, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“. Polský premiér Donald Tusk vyzval Rusko k jednoznačnému rozhodnutí o „okamžitém a bezpodmínečném příměří“. A francouzský prezident Emmanuel Macron Putinův návrh odmítl jako „nedostatečný“.

„Bezpodmínečné příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – je mu nutné předcházet,“ uvedl Macron při cestě z Ukrajiny do Polska. Dodal, že Putin se snaží „získat čas“ a „hledá východisko“.

Speciální zmocněnec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg se přidal k evropským lídrům: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“

Šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak Kelloggovi za podporu poděkoval a zopakoval, že postoj Ukrajiny zůstává stejný: „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní.“

Zelenskyj a jeho spojenci se už měsíce snaží přesvědčit Trumpovu administrativu, že Putin jedná neupřímně. Přijetí příměří považují za lakmusový test ruské vůle k míru.

Související

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump Vladimír Putin Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

včera

Spalničky

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

včera

Konvoj jednotek U.S. Army

Washington chystá největší vojenskou přehlídku za desítky let

Spojené státy se připravují na impozantní vojenskou přehlídku, která 14. června projede centrem Washingtonu a oslaví 250. výročí založení americké armády. Událost, jejímž iniciátorem je prezident Donald Trump, má být největší svého druhu za poslední desítky let. Zároveň však budí obavy kvůli potenciálnímu poškození městské infrastruktury a vysokým nákladům.

včera

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

včera

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

včera

Donald Trump

Trump žene Spojené státy do izolace. Ani jeho nástupce pravděpodobně nebude schopen tento trend zvrátit

Prezident Donald Trump během svého druhého mandátu systematicky rozkládá tradiční roli USA jako garanta mezinárodního řádu. Narozdíl od svých předchůdců, kteří reformovali, aniž by podrývali základní hodnoty, Trump ruší klíčové instituce jako USAID a útočí na multilaterální spolupráci. Protekcionismus, oslabení závazků k NATO i destrukce obchodu ohrožují globální stabilitu.

včera

SPD

Bitcoinová aféra zacloumala politickou scénou: ANO drží pozice, SPOLU slábne, SPD ho dohání

Česká politická scéna zažívá první viditelný otřes v důsledku bitcoinové aféry, která od konce května plní titulní stránky médií. Volební preference začínají odrážet rostoucí napětí i frustraci mezi voliči. Nejnovější průzkum agentury NMS Market Research ukazuje, že i když se hnutí ANO drží na stabilních číslech, vládní koalice SPOLU mírně oslabuje a hnutí SPD zaznamenává nejrychlejší růst podpory.

včera

Kanada truchlí. Zemřelo předčasně narozené dítě, které se nakazilo spalničkami ještě před narozením

V Kanadě zemřelo předčasně narozené dítě, které bylo nakaženo spalničkami ještě před svým narozením. Oznámily to tamní zdravotnické úřady. Ačkoliv příčina smrti nebyla oficiálně potvrzena, tragický případ vyvolal zvýšené obavy ohledně rostoucího počtu případů této vysoce nakažlivé nemoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy