Britská televize BBC nabízí lekce tvůrčího psaní od slavné spisovatelky Agathy Christie – přestože autorka zemřela téměř před padesáti lety. Projekt, který vznikl se souhlasem autorčiny rodiny, ukazuje, jak je možné AI osobnosti zpeněžit. To znervózňuje žijící umělce, kteří volají po změně legislativy.
Využití umělé inteligence umožňuje čím dál lépe digitálně rekonstruovat slavné umělce a nabídnout je publiku novými způsoby. Nedávným příkladem je spuštění online kurzu tvůrčího psaní na zpoplatněné streamovací platformě BBC Maestro, který „vyučuje“ samotná Agatha Christie.
Tvůrci projektu vytvořili digitální verzi „královny zločinu“, která ve videolekcích sdílí své rady ohledně zápletek, napětí a struktury příběhu. Tato virtuální Christie vznikla s plným souhlasem její rodiny a za využití licencovaných fotografií, autentických archivních nahrávek a vlastních slov spisovatelky.
Výsledkem je pečlivě ztvárněná digitální dvojnice – kombinace hereckého výkonu a AI, která zachycuje podobu i hlas slavné autorky a působí dojmem, jako by své know-how předávala osobně.
Agatha Christie zdaleka není jedinou ikonou, která dostala digitální život. Technologie AI v kombinaci s počítačem generovanými efekty už „vzkřísily“ celou plejádu zesnulých legend: například hollywoodskou herečku Marilyn Monroe, rokenrolového krále Elvise Presleyho či surrealistického malíře Salvadora Dalího.
Podobné postupy se uplatňují i u žijících umělců, kteří již nevystupují. Švédská popová legenda ABBA například investovala do série koncertů „ABBA Voyage“, kde členové skupiny vystupují jako digitální avatary – se svou někdejší mladistvou vizáží z roku 1979.
Ukazuje se tak, že AI umožňuje fanouškům zažít vystoupení milovaných umělců v jejich vrcholné formě, což otevírá nové zdroje příjmů z licencí a vstupného – ať už jde o koncertní byznys, vzdělávací obsah, či filmovou tvorbu.
Druhá strana mince
Výše popsané inovace mají i svou odvrácenou stranu. Mnoho tvůrců se obává, že jejich díla poslouží jako „nafta“ pro trénink generativních AI modelů bez jakékoli náhrady nebo kontroly.
Takové obavy teď vyvrcholily otevřeným dopisem, pod nímž je podepsaných více než 400 předních osobností britského kreativního průmyslu, včetně jmen jako sir Elton John, Paul McCartney, Dua Lipa, Coldplay, sir Ian McKellen nebo Florence Welch.
Umělci vyzvali britského premiéra Keira Starmera, aby zajistil lepší ochranu autorských práv tváří v tvář nástupu AI, a varují, že současná situace ohrožuje „pozici Spojeného království jako kreativní velmoci“.
Umělci žádají konkrétní změny zákona, zejména podporu dodatku baronky Beeban Kidron v projednávaném zákonu o využití dat. Tento návrh by vyžadoval, aby společnosti vyvíjející AI transparentně informovaly držitele autorských práv, jak jejich díla používají při trénování algoritmů. Podle umělců by takový přístup umožnil dlouhodobý rozvoj licenčních režimů pro lidsky vytvořený obsah.
Někteří kritici, například Julia Willemyns z think-tanku Centre for British Progress, však namítají, že přísnější zákony by mohly brzdit inovace a vytlačit vývoj AI do zahraničí.
Chybějící legislativa
Průnik AI a autorských práv řeší tvůrci napříč odvětvími po celém světě. Hudební průmysl pocítil nástup generativní AI velmi ostře. V dubnu 2023 se na platformách jako TikTok a YouTube virálně šířila neautorizovaná skladba „Heart on My Sleeve“, která napodobila hlasy populárních interpretů Drakea a The Weeknd pomocí AI.
Hudební gigant Universal Music Group reagoval rychlým zásahem. Žádal stažení skladby ze streamovacích služeb pro porušení práv. Tento incident spustil širší debatu o takzvané deepfake hudbě a přiměl velké labely hledat systematičtější řešení.
Kanadská zpěvačka Grimes například veřejně vyzvala fanoušky, ať klidně tvoří nové skladby s použitím jejího AI syntetizovaného hlasu – na oplátku požaduje rozdělení zisků fifty-fifty.
Současný trend naznačuje vznik nových licenčních modelů, které mohou nabídnout umělcům spravedlivé odměny a současně umožnit růst AI technologií. Klíčem k udržení rovnováhy mezi inovací a ochranou autorských práv bude pravděpodobně jasná legislativa a transparentní obchodní dohody.
Vznik digitálních umělců prostřednictvím umělé inteligence není jen technologickým fenoménem, ale zároveň mění dynamiku celého kreativního průmyslu. Z obchodního hlediska AI otevírá zcela nové možnosti monetizace slavných tvůrců a jejich děl, současně však vyvolává otázky o etice, autenticitě, a především o kontrole nad duševním vlastnictvím.
Nastavení jasných pravidel a licenčních modelů tak bude klíčové pro další rozvoj tohoto segmentu, který má potenciál zásadně ovlivnit budoucí podobu kulturního trhu.
