Česko ještě nepodepsalo smlouvu na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany, už nyní ale spřádá plány na zcela novou jadernou elektrárnu. Ta by měla vyrůst nedaleko Chomutova. Tím to ale neskončí.
„Ministerstvo životního prostředí vám zasílá informaci o oznámení záměru Nový jaderný zdroj SMR v lokalitě Tušimice a sděluje, že záměr bude podroben zjišťovacímu řízení,“ uvádí se v dokumentech adresovaných České informační agentuře životního prostředí. Oznámení se v jejím informačním systému EIA objevilo ve středu 7. května, jako první na ni upozornil Ekonomický deník.
Oznamovatelem celého záměru je energetická skupina ČEZ, která zároveň v žádosti popsala, jak výkonná jaderná elektrárna by nedaleko Kadaně na Chomutovsku měla vyrůst, a i její další parametry.
Nejprve je důležité zmínit, že nepůjde o běžné velké jaderné bloky, které známe z Dukovan nebo Temelína.
Tušimice by se měly stát vůbec první lokalitou, kde budou elektřinu z jádra vyrábět čistě jen malé modulární reaktory (takzvané SMR).
Malé modulární reaktory by v Tušimicích měly nahradit postupně zavírané uhelné elektrárny na severozápadě Čech. Jak vyplývá ze zveřejněného záměru ČEZ, kterému patří hnědouhelná elektrárna v Tušimicích i pozemky kolem, v areálu elektrárny mají vyrůst až tři modulární reaktory, každý o výkonu zhruba 470 megawattů.
To odpovídá celkovému záměru u Kadaně postavit nový jaderný zdroj s celkovým výkonem maximálně 1,5 gigawattu.
Harmonogram navržený v dokumentaci počítá s tím, že druhý uhelný blok elektrárny Tušimice ukončí svůj provoz do roku 2030 a výstavba prvního modulárního reaktoru by mohla začít už o čtyři roky později. Nejdříve roku 2038 by mohl být spuštěn do provozu.
Spuštění dalších reaktorů by mělo následovat do roku 2042 a dodávat elektřinu by měly až do konce tohoto století. Stavěny budou s životností na šedesát let.
Pokud vše půjde dle plánu, první malý modulární reaktor v Česku, který bude obecně disponovat výkonem kolem 300 až 400 megawattů, takže fakticky spadá do kategorie středně výkonných reaktorů (největší jaderné bloky v Česku mají výkon tisíc megawattů), bude postaven v první polovině třicátých let u jihočeské jaderné elektrárny Temelín, kde už jsou dva velké jaderné bloky o souhrnném výkonu přesahujícím dva gigawatty.
ČEZ na něm bude spolupracovat s firmou Rolls-Royce SMR, do které loni na podzim majetkově vstoupil. Komerčně funkční SMR jsou ale i přes existující prototypy zatím stále pomyslnou jitrnicí, kterou svět ještě neviděl. Od konce tohoto desetiletí by se však postupně měly objevovat v provozu. O jejich větším využití nicméně rozhodne až ekonomická stránka věci. Polemizuje se totiž o tom, zda vyjdou levněji než velké jaderné bloky.
V areálu tušimické elektrárny stojící v těsné blízkosti nádrže Nechranice se nevyrábí jen elektřina, ale pěstují se tam i plodiny. Nacházejí se tam skleníky největšího celoročního producenta rajčat v Česku. Ta se na pultech supermarketů objevují pod značkou Naše rajče.
„Skleníku se situace nijak netýká, jde o prostor v jiné části areálu,“ říká pro Forbes hlavní investor celého projektu Vladimír Schmalz, který je shodou okolností bývalým manažerem ČEZ.
Foto: Jan Strouhal
„Navíc jde teprve o začátek plánovacího procesu a ten bude trvat v případě jaderného zdroje dle dostupných informací velice dlouho,“ rozptyluje obavy o bezprostředním dopadu na jeho rajčatový byznys.
Tušimice ale nejsou jedinou zvažovanou lokalitou pro nové jaderné zdroje. ČEZ v rámci dekarbonizace plánuje do roku 2050 postavit až deset modulárních reaktorů s výkonem dosahujícím až tří gigawattů.
SMR by se mohly objevit i v některých z dalších už vytipovaných lokalit, které se protínají s dnešními uhelnými provozy. Vyjma jaderného Temelína a Dukovan jde o Dětmarovice v Moravskoslezském kraji, kde dochází k odstavení černouhelných bloků, dále o elektrárny Prunéřov, Ledvice a také Mělník.
Tyto lokality jsou nyní ve fázi posuzování a analýz pro vyhodnocení toho, zda jsou vhodné pro umístění jaderných zdrojů, které s sebou přináší větší bezpečnostní i technické nároky.
