KOMENTÁŘ | Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

Minulý týden rozhořelý konflikt mezi Indií a Pákistánem skončil stejně překvapivě, jako začal. V době, kdy si obě země intenzivně vyměňovaly palbu podél Linie kontroly (LoC) v Kašmíru a zároveň došlo k několika závažným přeshraničním úderům, oznámila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, že sehrála klíčovou roli při zprostředkování příměří.

„Po dlouhé noci jednání zprostředkovaných Spojenými státy s potěšením oznamuji, že Indie a Pákistán souhlasily s PLNÝM A OKAMŽITÝM PŘÍMĚŘÍM,“ napsal Trump na své platformě Truth Social, přičemž obě země pochválil za „zdravý rozum a vynikající inteligenci“.

Jen krátce nato potvrdil dohodu i současný ministr zahraničí USA Marco Rubio. Na platformě X uvedl, že se obě vlády dohodly nejen na zastavení bojů, ale také na zahájení diplomatického dialogu „na neutrální půdě“. Rubio současně ocenil premiéra Naréndru Módího a předsedu pákistánské vlády Šáhbáze Šarífa za „moudrost a státnické rozhodnutí zvolit mír před konfrontací“. Podle vyjádření amerického ministerstva zahraničí proběhly v sobotu telefonické konzultace mezi Rubiem a ministry zahraničí obou zemí – jednání, která měla údajně klíčový vliv na deeskalaci.

Přestože jsou tato diplomatická gesta vítaná a mediálně vděčná, z hlediska širšího geopolitického rámce nepředstavují žádný zásadní průlom. Naopak – příměří tohoto typu nejsou v bilaterální historii Indie a Pákistánu ničím výjimečným. Od krvavého rozdělení Britské Indie v roce 1947 a následného vzniku dvou soupeřících národních států se jejich vztahy odehrávají v cyklech nestability, kdy periodické snahy o dialog a příměří opakovaně selhávají pod tíhou vzájemné nedůvěry, terorismu, a především nevyřešené otázky Kašmíru.

Není tedy žádný rozumný důvod domnívat se, že současné příměří přinese trvalý mír nebo strukturální posun ve vzájemných vztazích. Historická zkušenost ukazuje pravý opak, že každé uklidnění napětí představuje spíš dočasné přerušení, nikoli konec sporu. Nyní ohlášená pauza může trvat týdny, možná měsíce či roky – ale s ohledem na vnitropolitické tlaky v obou zemích, vliv třetích aktérů v regionu a přetrvávající teritoriální spory je realistické očekávat spíš dřívější než pozdější návrat k napětí.

Tím spíš, že poslední eskalace ukázala nové, znepokojující rysy. Zatímco v minulosti byly ozbrojené střety koncentrovány především kolem LoC, nyní indická armáda zasáhla cíle hluboko uvnitř pákistánského území – včetně vojenských zařízení nedaleko hlavního města Islámábádu. Tento krok překračuje nejen dosavadní bezpečnostní praxi, ale i rámec deklarované indické strategie boje proti terorismu. Útoky nebyly směřovány výhradně proti infrastruktuře militantních skupin, ale i proti regulérním vojenským objektům. Jde tedy o významný posun – ne ve směru k míru, nýbrž k možnosti otevřeného mezistátního konfliktu.

Reakce pákistánského vedení zůstávají zatím zdrženlivé, ale rétorika v tamních médiích i prohlášení vysoce postavených představitelů armády ukazují, že tlak na odvetu roste. A přestože současné politické vedení v Islámábádu deklaruje ochotu k dialogu, není jasné, jak dlouho bude schopno čelit domácímu očekávání tvrdé odpovědi.

Spojené státy, historicky považované za klíčového arbitra v mnoha regionálních konfliktech v Asii, sice deklarovaly, že v aktuální eskalaci sehrály zprostředkovatelskou roli, avšak jejich reálný vliv v regionu je dnes značně oslabený a nejednotný. Washington se už dávno nenachází v pozici, kdy by mohl jednostranně diktovat tempo diplomatického vývoje mezi Indií a Pákistánem.

Ačkoliv se prezident Trump i šéf diplomacie Rubio snaží vykreslit příměří jako úspěch americké zahraniční politiky, jde spíše o pokus o symbolický návrat k roli, kterou Spojené státy tradičně hrávaly v období studené války a bezprostředně po ní – tedy roli mocnosti schopné formovat regionální realitu prostřednictvím přímého tlaku i zákulisní diplomacie.

Tento obraz však již neodpovídá realitě. Důvody jsou zčásti vnitropolitické – nestálost americké zahraničněpolitické strategie, střídání priorit mezi administrativami a oslabující transatlantické vazby podkopávají Washingtonu důvěryhodnost. Zčásti jsou však tyto limity dány novými geopolitickými vazbami, které se v posledních letech zformovaly mimo kontrolu USA.

Indie, byť s USA spolupracuje v rámci formátů jako Quad, současně prohlubuje svou vojenskou a energetickou spolupráci s Ruskem a ekonomické vazby na Čínu. Pákistán mezitím zůstává strukturálně závislý na čínském kapitálu, infrastruktuře i zbrojní technologii – a jeho stále těsnější napojení na projekt Pásu a stezky (BRI) činí z Pekingu faktického garanta jeho bezpečnostního zázemí.

To vše znamená, že schopnost USA prosazovat jakýkoli konsenzus mezi těmito dvěma soupeřícími státy je minimální. Trumpova okázalá rétorika, stejně jako Rubiovo diplomatické vyjádření, tedy působí spíš jako domácí politická signalizace, než odraz skutečné vyjednávací síly Spojených států.

Otázka, kdo (pokud vůbec někdo) může v tomto konfliktu fungovat jako důvěryhodný prostředník, zůstává nezodpovězena. Evropská unie je ve vztahu k regionu dlouhodobě irelevantní, OSN paralyzovaná rivalitou mezi stálými členy Rady bezpečnosti, a regionální organizace jako SAARC nejsou dostatečně akceschopné. Čína, byť má v regionu nesporný vliv, není vnímána jako neutrální aktér.

Vzhledem k těmto strukturálním limitům nelze dnešní příměří chápat jinak než jako epizodu v dlouhodobém vzorci opakujících se konfrontací. Tento konflikt není pouze výsledkem aktuálních incidentů nebo rozhodnutí konkrétních lídrů. Je hluboce zakořeněn v historickém dědictví dekolonizace, etnického rozdělení a nerealizovaných národních ambicí obou stran. Od roku 1947 se vztahy mezi Indií a Pákistánem pohybují ve stále stejné spirále. Krátká období míru jsou následovaná destabilizací, ozbrojenými střety, příměřím – a opět novým cyklem napětí.

Současné příměří tak nelze číst jako skutečný začátek nové éry vzájemného porozumění. Spíše se jedná o předvídatelný „time-out“, omezující se na technické zastavení palby bez jakéhokoli institucionálního nebo politického rámce, který by nabízel trvalé řešení. Neexistuje žádná mezinárodní záruka, žádný multilaterální mechanismus, který by zajistil dodržování podmínek příměří, natož směřoval ke komplexnímu vypořádání kašmírské otázky nebo k redefinici bezpečnostní architektury regionu.

Právě absence takového rámce činí příměří křehkým – a neudržitelným. Pokud se opětovně vynoří lokální provokace, útoky militantních skupin, nebo dojde k politickému posunu v některé z vlád, logika eskalace se okamžitě vrátí. V tomto světle je mnohem realističtější číst současnou situaci nikoli jako naději na stabilizaci, ale jako dočasné uklidnění před další, pravděpodobně agresivnější fází konfliktu.

Související

Více souvisejících

Indie Pákistán komentář

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 53 minutami

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 1 hodinou

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 3 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

včera

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy