Miliardy z Česka na drony a obranný software. Sázíme na Ukrajinu, říká investor z Presto Tech Horizons
Z garáží až na globální bojiště. Společný fond pražské venture kapitálové společnosti Presto Ventures a zbrojní skupiny CSG Michala Strnada chce investovat 150 milionů eur do desítek startupů zaměřených na obranné technologie. „Vývoj na Ukrajině je v tuto chvíli tak dynamický, že pokud to jako investor do obranného průmyslu myslíte vážně, je potřeba sem jezdit pravidelně,“ řekl investor Presto Tech Horizons Matej Luhový během rozhovor, který vznikl přímo v Kyjevě.
Fond Presto Tech Horizons chce investovat zhruba 150 milionů eur, tedy kolem 3,7 miliardy korun, do startupů z oblasti obrany a jiných vojenských technologií. Kolik z této částky již zamířilo do konkrétních firem?
Zatím jsme podpořili tři startupy v řádu nižších jednotek milionů eur, celkově plánujeme zainvestovat zhruba čtyřicet firem. U části z nich počítáme s možností follow-on investic – pokud se některému z projektů bude dařit, chceme navýšit náš podíl.
Setkáváme se na investiční konferenci Invest in Bravery v Kyjevě, kde ukrajinské startupy z oblasti obrany představují své projekty. Máte tu vyhlédnuté firmy, do kterých zvažujete investovat?
Ano, máme tady několik schůzek. V oblasti firem, které vyvíjejí software, je důležité poznat tým a jeho kulturu, abychom dobře pochopili, jaká je ve firmě nálada a spolupráce. U hardware startupů je ale nutné vidět na vlastní oči samotnou výrobu, testování i data, která za produkty stojí. Vývoj na Ukrajině je v tuto chvíli tak dynamický, že pokud to jako investor do obranného průmyslu myslíte vážně, je potřeba sem jezdit pravidelně.
Matej Luhový
- Vystudoval politologii a komunikaci na London School of Economics and Political Science.
- Kariéru začínal jako výzkumník ve velšském parlamentu a kolzuntant pro mezinárodní arbitráže ve společnosti PwC.
- V Presto Ventures analyzoval více než 1500 startupů.
- Ve fondu Presto Tech Horizons se zaměřuje na investice do přelomových technologií v oblasti obrany.
Jaké firmy vás zaujaly?
Na Ukrajině se v současnosti díváme například na firmu, která vytvořila autonomní věž schopnou samostatně ničit nepřátelské drony. Zaujal nás také startup, který zajišťuje spojení mezi dronem a operátorem, a navíc odolává rušení signálu, což je na frontě klíčové. Dnes totiž čelíme problému, že drony – a to i ty nejdražší vyrobené na Západě, které stojí stovky tisíc dolarů – často nefungují správně, když se dostanou do rušivého prostředí. Jakmile dojde k rušení signálu, takzvanému jammingu, drony jednoduše ztratí kontrolu a spadnou. Firma, o kterou se nyní zajímáme, vyvinula technologie a algoritmy, které tomuto zabrání. Je to navíc jedna z nejrychleji rostoucích firem, jaké jsem kdy viděl. Ani v oblasti softwaru jsem tak rychlý růst nezažil.
Jak do vašeho hodnocení startupů vstupuje faktor, že pocházejí z válkou zmítané Ukrajiny? Z hlediska investic může jít o velmi riskantní a těžko předvídatelné prostředí.
Zakladatelé technologických firem na Ukrajině, zejména pokud jde o odvětví obrany, jsou extrémně motivovaní. Pracují třikrát tvrději než běžné týmy, protože doslova bojují za své blízké a za svou zemi. V tom je nepochybně jejich konkurenční výhoda. Problémem je naopak export. Cestování je obtížné, tržby často závislé na lokálním trhu. Proto investujeme až ve chvíli, kdy firma prokáže, že se dokáže uchytit i mimo Ukrajinu – ideálně už prodává v USA nebo západní Evropě.
V kontextu ukrajinské fronty v posledních dnech slyšíme, že jde o válku dronů, ostatně sám jste zmiňoval, že dva startupy, na které se jdete podívat, nějakým způsobem s drony a vzdušnou obranou souvisí. Jak v dnes často nepřehledné geopolitické situaci poznáte, do jakých technologií se vyplatí investovat?
Sledujeme, co se děje na frontové linii, a to nejen zde, ale i na Blízkém východě, Africe nebo v jihovýchodní Asii. Diskutujeme také s lidmi, kteří mají na starosti nákupy neboli takzvaný procurement, a rozebíráme s nimi strategii. Státy často zveřejňují, jaké technologie potřebují, což nám pomáhá pochopit jejich potřeby.
Rozhodli jsme se nesoustředit na malé FPV drony, které jsou poměrně běžné, protože na Ukrajině je spousta výrobců takových zařízení. Místo toho se zaměřujeme na klíčové technologie, které jsou zásadní pro fungování dronů. Jde například o rezistenci vůči rušení, alternativní způsoby navigace nebo o komunikaci umožňující fungování autonomních systémů.
Díváme se také na inovace v oblasti raket, vesmírných technologií, kyberbezpečnosti a interceptorů, tedy systémů pro ničení raket, včetně využití laserů na zničení hrozeb, jako jsou rakety vystřelené z dronů.
Pro státní armády může být složité nakupovat od firem pouze software nebo jednotlivé technologie, dlouho preferovaly nákup hotových produktů – tedy spíše hardwarových řešení. Je tohle téma, které pro vás hraje zásadní roli v hodnocení startupů?
Je pravda, že dříve to tak bylo, dnes ale vidíme posun k zájmu o softwarová řešení. Například firma Anduril ze Spojených států pomocí svého operačního systému nyní spravuje celé flotily, a to jak letecké, tak pozemní nebo vodní. Ačkoliv v tuto chvíli nakupují USA konkrétní hardwarové produkty, vize této společnosti je založená právě na softwarových řešeních. Naše investice navíc většinou nejsou zaměřeny na vlády, ale na byznys. Mnoho firem tak prodává své produkty dalším firmám v sektoru, což znamená, že nákupní dynamika je odlišná.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek zde v Kyjevě řekl, že Česko velmi rádo uvítá ukrajinské startupy. Je na to ale náš trh připravený? Ptám se například v kontextu nefunkčních zaměstnaneckých akcií, které podle mnoha firem rozvoj startupů u nás brzdí, a stále slyšíme, že stát nedokáže tyto firmy dostatečně podporovat.
Zaměstnanecké akcie jsou jen jedním kouskem skládačky – klíčovou roli bude hrát celkový postoj k systémové podpoře takové spolupráce. Souvstažnost mezi blízkostí k Rusku a tempem, jakým státy spolupracují s Ukrajinou na testování vlastních systémů nebo nákupu technologií, které následně právě Ukrajina využívá, mluví jasně. A my to vidíme na připravenosti států, které to k tomuto konfliktu nemají daleko – velmi napřed je Pobaltí, Polsko se také připravuje, stejně tak Finsko. Neměli bychom proto zůstávat pozadu.
Presto Tech Horizons je váš první fond, který se soustředí na obranné startupy. Spolupracuje s vámi na něm česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada. Jakou roli ve fondu přesně CSG hraje?
Středoevropský trh se startupy byl historicky omezený kvůli nízkému množství kapitálu a fondů. V minulosti bylo na trhu málo peněz, ale dnes, když chce fond z Česka soutěžit na globální úrovni, setkává se se silnou konkurencí dalších fondů. To znamená, že musí dělat vše pro to, aby startupům přinesl nejlepší přidanou hodnotu a aby tyto startupy aktivně chtěly spolupracovat s tímto fondem jako první.
Společný fond s CSG má smysl díky jejich globální expertize a silným kontaktům s konkrétními firmami, institucemi a vládami. To nám pomůže navázat spolupráci s dalšími klíčovými hráči. Pro portfoliové startupy může být propojení rozhodující pro úspěch ve výběrových řízeních, protože některé firmy by bez spolupráce s jinými nemohly uspět. A přesně v tomto může CSG pomoci. Zároveň úzce spolupracujeme s experty napříč celou skupinou při samotném výběru a posuzování investičních příležitostí.
Z jakých zemí vámi hodnocené startupy většinou pochází?
V oblasti obrany momentálně vidíme nejlepší firmy na Ukrajině, v Americe a v Izraeli, v západní Evropě je lídrem Německo. Británie má mnoho mladého talentu především v oblasti vesmírných technologií, zatím tam ale není tolik velkých hráčů z oblasti obranného průmyslu. V oblasti kyberbezpečnosti a takzvaných deeptech startupů je situace více rozmanitá a talent vidíme i v České republice.
V oblasti investic do obrany se často jako jeden z požadavků skloňuje takzvaná dualita – tedy to, aby měly dané technologie i civilní využití. Jakou roli pro vás hraje při hodnocení?
Ve finálních fázích růstu firmy často potřebují velká investiční „megakola“ na další expanzi, ale v Evropě na ně leckdy chybí kapitál. Hlavními investory jsou banky a soukromé úvěrové fondy, které však podléhají přísným pravidlům ESG, což jejich investiční prostor dále zmenšuje. Jedním ze způsobů, jak s tímto pracovat, je klást důraz na dualitu – tedy na myšlenku, že daná technologie bude využita pro zlepšení společnosti v civilní sféře.
Předvídat, co přijde, je poměrně náročné; už teď ale vidíme, že tvůrci politik v EU uvažují o začlenění obrany do ESG. Velká část našeho portfolia je a bude tvořena technologiemi, které dnes třeba slouží především pro obranné účely, ale mají také dlouhodobý komerční potenciál. Například technologie, které dnes zabraňují rušení signálů u dronů, se za nějakou dobu mohou využívat i pro doručování balíků, kde bude třeba zajistit, aby rušení signálu nevedlo k jejich pádu nebo krádeži. To je příklad toho, jak se obranné technologie mohou v budoucnu stát součástí civilních aplikací. Zároveň však vidíme potenciál i v čistě obranných startupech, které dokážou být vysoce ziskové a budou schopné růst i bez ESG financování.
VIDEO:Jsou to dva kohouti na smetišti, hodnotí vztah mezi Trumpem a Zelenským analytik Bříza v pořadu FLOW
Zmiňujete, že pro banky může být poskytnutí finančních prostředků na obranné technologie využívané ve válce morálně problematické. Jak k tomu přistupujete vy? Jsou technologie, u kterých si řeknete, že už jsou pro vás eticky za hranou?
Určitě zvažujeme etické hranice, zejména v kontextu komplexnosti těchto konfliktů. Nikdo si nepřeje, aby umírali lidé – a to na žádné straně. Primárně se proto snažíme investovat do startupů a produktů, které jsou čistě obranné. Příkladem mohou být systémy k neutralizaci hrozeb, jako je zničení dronů ve vzduchu. Pokud jde o zbraně jako takové, díváme se třeba na dlouhodobé výzkumné programy, které jsou pro státy klíčové a jsou dotované samotnými vládami.
