Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky
Souhrnný růst ve všech regionech, kde EBRD působí, v letošním roce podle aktuální prognózy dosáhne tří procent. To je o dvě desetiny procentního bodu méně, než banka předpovídala v únorovém výhledu. Odhad růstu na příští rok zůstává pro regiony EBRD jako celek proti únorovému výhledu beze změn na 3,4 procenta.
Česká ekonomika loni vzrostla o 1,1 procenta, o rok dříve naopak o 0,1 procenta klesla. K jejímu zotavení loni přispěla zejména spotřeba a vývoz, negativně působil pokles investic a snižování zásob. EBRD loni na jaře očekávala, že letos česká ekonomika vzroste o 2,5 procenta. V září odhad snížila na 2,4 procenta a letos v únoru na 1,9 procenta.
Mezinárodní měnový fond v dubnu zhoršil výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,6 procenta, loni na podzim počítal s růstem o 2,4 procenta. České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník.
„(Česká) ekonomika je vysoce provázaná s Německem, přičemž šedesát procent exportu se soustředí v automobilovém, elektronickém a kovoprůmyslovém sektoru. Ekonomický dopad eskalujících obchodních sporů na českou ekonomiku je tedy převážně nepřímý přes Německo, zatímco přímý export do Spojených států tvoří přibližně dvě procenta HDP. Americká cla na dovoz z EU zavedená od poloviny dubna 2025 by mohla snížit růst o 0,3 procentního bodu,“ píše EBRD v aktualizovaném výhledu.
Pokud se zmírní cla na dovoz automobilů z EU do USA, pak by mohla česká ekonomika vykázat silnější růst. V příštím roce by české ekonomice mohly pomoci vyšší fiskální výdaje v Německu a vyšší výdaje na zbrojení v celé EU.
Evropská banka odhaduje, že vyšší cla na dovoz do Spojených států zavedená v dubnu zvýší průměrné efektivní clo na dovoz ze zemí EBRD na 10,5 procenta, zatímco loni to bylo 1,8 procenta. Ze zemí, které banka sleduje, budou mít americká cla zřejmě největší dopad na ekonomiky Slovenska, Jordánska a Maďarska.
V regionu nejrychleji poroste ekonomika Polska
Region střední Evropy a Pobaltí letos vykáže růst o 2,4 procenta, což bude o 0,3 procentního bodu méně než podle únorové prognózy. Výhled na příští rok pak EBRD snížila o desetinu bodu na 2,7 procenta. V rámci tohoto regionu letos nejrychleji poroste Polsko, kde banka očekává růst o 3,3 procenta. Nejpomaleji poroste Estonsko s odhadem 1,3 procenta. Silný růst EBRD čeká v zemích Střední Asie, jako je Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán.
V případě Ukrajiny, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, EBRD letos očekává růst HDP o 3,3 procenta. Dosud čekala růst o 3,5 procenta. Odhad růstu na příští rok banka ponechala beze změn na pěti procentech. Rusku EBRD předpovídá na letošní i příští rok růst o 1,5 procenta, což je stejně jako v dřívější prognóze.
EBRD byla založena v roce 1991, aby pomohla bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy a Sovětského svazu při přechodu k tržnímu hospodářství. Nyní působí zhruba ve čtyřech desítkách zemí v Evropě, Asii a v Africe. V březnu 2021 se banka na žádost české vlády rozhodla, že po třináctileté pauze začne opět investovat v České republice.
