Zelenskyj o jednání s Putinem nestál. Bojí se ale Trumpa

Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.

Putin přišel s návrhem schůzky, která se má konat ve čtvrtek v Istanbulu, s cílem neztratit podporu Washingtonu a předejít rostoucímu tlaku Evropy na Trumpa, aby jednal tvrději vůči Moskvě. Západní diplomaté přitom zdůrazňují, že nemají důkazy, že by Trump s Putinem jednal koordinovaně.

O víkendu přicestovali do Kyjeva čelní představitelé Velké Británie, Francie, Německa a Polska – Keir Starmer, Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Donald Tusk – aby společně vyzvali k 30dennímu příměří. Cílem této symbolické cesty bylo přesvědčit Trumpa, že Putin taktizuje, a že jedinou politickou odpovědí USA by měly být tvrdé hospodářské sankce.

Republikánský senátor Lindsey Graham už má připravený sankční balíček, který má podle dostupných informací podporu napříč Kongresem.

Diplomatická ofenziva pokračovala i v pátek ve Lvově, kde se setkali ministři zahraničí a hovořili o možnosti postavit ruské vedení před zvláštní tribunál pro zločin agrese. Británie navíc oznámila sankce proti tzv. „stínové flotile“, kterou Rusko používá k obcházení embarga.

Kvůli Trumpovu zásahu ale Londýn pozastavil další oznámení sankcí, které mělo přijít v pondělí. Evropská unie však stále plánuje zveřejnit nový balíček sankcí později v květnu. Německý vládní mluvčí uvedl, že EU zahájí práce na sankcích, pokud Rusko do konce dne nepřistoupí na příměří.

Hlavním hybatelem by však bylo zapojení USA – nejen kvůli dopadu na ruskou ekonomiku, ale i kvůli symbolice, pokud by Trump přiznal, že Putin je hlavní překážkou míru.

Trump v neděli na své sociální síti Truth Social zveřejnil výzvu, aby Ukrajina okamžitě jednala s Ruskem. Obě strany podle něj nesou vinu za to, že se jeho plán na příměří nerealizoval. „Alespoň se ukáže, jestli je dohoda možná,“ napsal Trump. „Začínám pochybovat, že Ukrajina chce s Putinem dohodu.“

Evropští lídři, kteří se v pondělí sešli v Londýně, nyní čekají, zda se Putin jednání v Istanbulu osobně zúčastní. Během předchozích rozhovorů v roce 2022 vedl ruskou delegaci ministr zahraničí Sergej Lavrov. Osobní účast Putina by podle diplomatů mohla naznačovat, že si uvědomuje sílící tlak.

Kreml v pondělí přes ústy mluvčího Dmitrije Peskova neodpověděl přímo na otázky o setkání s Zelenským, ale zdůraznil, že Rusko se „soustředí na hledání dlouhodobého mírového řešení“. Peskov také odmítl „ultimáta“ ze strany EU a uvedl, že tento jazyk je pro Rusko „nepřijatelný“.

Trump v pondělí naznačil, že se možná osobně schůzky v Istanbulu zúčastní. „Možná z toho bude dobrý výsledek… Oba lídři tam podle mě budou. Uvažuji, že bych se přidal – ale nevím, kde ve čtvrtek budu. Mám tolik schůzek… Možná,“ řekl.

Evropská unie trvá na tom, že bez příměří nemohou být jednání považována za legitimní. Požaduje, aby Rusko přestalo taktizovat a souhlasilo s návrhem 30denního příměří. Americký ministr zahraničí Marco Rubio bude také ve čtvrtek v Turecku, a to na neformálním summitu o obranných výdajích NATO, ale evropské země chtějí jednání využít k posílení svého postoje proti ruským podmínkám, které považují za požadavek na kapitulaci Ukrajiny.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil: „Bylo jasně řečeno, že nejprve musí být příměří. Ukrajina je na to připravena. Nyní očekáváme, že Rusko také souhlasí s příměřím a přistoupí na jednání.“

Jeho italský protějšek Antonio Tajani doplnil: „Z Moskvy nevidíme nic nadějného. Snaží se získat čas a možná zabrat další území.“

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla: „Pro zahájení mírových jednání musí být příměří. Musíme na Rusko vytvářet tlak, protože hraje jen hru.“

Od otevřeného konfliktu se Zelenským a viceprezidentem JD Vancem se ukrajinský prezident snaží co nejvíce přizpůsobit Trumpovým požadavkům, protože se obává, že by mohl přijít o podporu Spojených států – k čemuž zatím nedošlo.

Ruská mluvčí Maria Zacharovová mezitím tvrdila, že Ukrajina „špatně pochopila“ Putinovo poselství. „Putin jasně řekl: nejprve rozhovory o příčinách války, až potom diskuze o příměří,“ citovala ji státní agentura TASS. Mezi požadavky Moskvy stále patří záruka, že se Ukrajina nestane členem NATO, uznání ruské anexe čtyř jihovýchodních regionů a konec západní vojenské pomoci Kyjevu. 

Související

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

včera

Spalničky

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

včera

Konvoj jednotek U.S. Army

Washington chystá největší vojenskou přehlídku za desítky let

Spojené státy se připravují na impozantní vojenskou přehlídku, která 14. června projede centrem Washingtonu a oslaví 250. výročí založení americké armády. Událost, jejímž iniciátorem je prezident Donald Trump, má být největší svého druhu za poslední desítky let. Zároveň však budí obavy kvůli potenciálnímu poškození městské infrastruktury a vysokým nákladům.

včera

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

včera

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

včera

Donald Trump

Trump žene Spojené státy do izolace. Ani jeho nástupce pravděpodobně nebude schopen tento trend zvrátit

Prezident Donald Trump během svého druhého mandátu systematicky rozkládá tradiční roli USA jako garanta mezinárodního řádu. Narozdíl od svých předchůdců, kteří reformovali, aniž by podrývali základní hodnoty, Trump ruší klíčové instituce jako USAID a útočí na multilaterální spolupráci. Protekcionismus, oslabení závazků k NATO i destrukce obchodu ohrožují globální stabilitu.

včera

SPD

Bitcoinová aféra zacloumala politickou scénou: ANO drží pozice, SPOLU slábne, SPD ho dohání

Česká politická scéna zažívá první viditelný otřes v důsledku bitcoinové aféry, která od konce května plní titulní stránky médií. Volební preference začínají odrážet rostoucí napětí i frustraci mezi voliči. Nejnovější průzkum agentury NMS Market Research ukazuje, že i když se hnutí ANO drží na stabilních číslech, vládní koalice SPOLU mírně oslabuje a hnutí SPD zaznamenává nejrychlejší růst podpory.

včera

Kanada truchlí. Zemřelo předčasně narozené dítě, které se nakazilo spalničkami ještě před narozením

V Kanadě zemřelo předčasně narozené dítě, které bylo nakaženo spalničkami ještě před svým narozením. Oznámily to tamní zdravotnické úřady. Ačkoliv příčina smrti nebyla oficiálně potvrzena, tragický případ vyvolal zvýšené obavy ohledně rostoucího počtu případů této vysoce nakažlivé nemoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy