Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

„Každá výzva k dlouhodobému a bezpodmínečnému příměří má svou váhu. A stejně tak mají svou váhu i výzvy k přímému jednání na nejvyšší úrovni,“ řekl Zelenskyj. „Toto je jeho válka, a proto by jednání měla probíhat s ním. On je ten, kdo v Rusku rozhoduje o všem,“ dodal.

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou by se podle posledních informací měla uskutečnit ve čtvrtek v Istanbulu. Zatím však zůstává nejasné, zda se jich ruský prezident skutečně osobně zúčastní. Kreml sice potvrdil, že nabídka přímých rozhovorů stále platí, ale konkrétní složení ruské delegace zatím nezveřejnil. Mluvčí Kremlu pouze uvedl, že tým bude připraven v Istanbulu, jakmile k tomu dá Putin oficiální pokyn.

Zelenskyj původně účast na jednání podmínil příměřím v délce alespoň 30 dnů. Tento požadavek však zmírnil poté, co americký prezident Donald Trump vyzval k přímému dialogu a „přistoupení na Putinovu hru“. Trump, který se v současnosti nachází na turné po Blízkém východě, nevyloučil možnost, že by se jednání v Turecku sám osobně zúčastnil, i když zatím nepotvrdil, zda do Istanbulu skutečně dorazí.

Na jednání každopádně vyšle své dva důvěrné zmocněnce – Steva Witkoffa a generála Keitha Kellogga. Trump rovněž oznámil, že na místo dorazí i ministr zahraničí Marco Rubio, což podtrhuje důležitost, kterou Washington těmto rozhovorům přikládá.

Mezitím se do diplomatického úsilí zapojil i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten prohlásil, že osobně vyzve Putina k účasti na istanbulském summitu. Lula se minulý týden zúčastnil vojenské přehlídky v Moskvě k 80. výročí Dne vítězství a při bilaterálním jednání s Putinem zdůraznil, že Brazílie sdílí s Ruskem politické i ekonomické zájmy. „Jsme dvě velké země na opačných kontinentech. Máme jedinečnou příležitost rozšířit naše obchodní vztahy,“ uvedl Lula.

Západní spojenci Ukrajiny v posledních dnech stupňují tlak na Rusko, aby přistoupilo na příměří, které by vytvořilo prostor pro smysluplná diplomatická jednání. Turecko se nabídlo jako hostitelská země a podle Ankary by „komplexní příměří vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání“. Ruský prezident Putin o víkendu hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, který jeho návrh podpořil.

Západní i neutrální státy nadále doufají, že nadcházející istanbulská schůzka může přinést průlom ve vleklém konfliktu, který devastuje Ukrajinu už více než dva roky. Mnozí však poukazují na to, že bez osobní účasti Vladimira Putina budou jakákoli jednání pouze symbolickým gestem bez reálné možnosti ukončení bojů.

Atmosféra kolem jednání zůstává nejistá. Zatímco ukrajinská strana se zdá připravená jednat na nejvyšší úrovni, z Moskvy stále přicházejí jen vágní signály. Kreml opakovaně tvrdí, že nabídka mírových rozhovorů platí, ale konkrétní jména ani závazky zatím neoznámil. 

Související

Vladimir Putin Komentář

Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským

Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko. 
Vladimir Putin

Chceme jednat jedině s Putinem, reaguje Ukrajina na Lavrova

Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Izraelská armáda

The Guardian: Izrael v Gaze zabil pětkrát více civilistů než bojovníků Hamásu

Údaje z tajné databáze izraelské armády naznačují, že Izrael v Gaze usmrtil pětkrát více civilistů než bojovníků. Od začátku války uplynulo 19 měsíců. Podle společného vyšetřování listu The Guardian, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call izraelští zpravodajci v květnu evidovali 8 900 jmen, které označili za bojovníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu, nebo jako „pravděpodobně mrtvé“.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.

včera

Komáři

V Česku se nachází invazní komár z Asie. Do budoucna může představovat problém

V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Právo veta. Rusko se chce podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že Moskva nebude akceptovat žádné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, pokud nebude sama jejich součástí. Výrok, který zazněl po setkání s jeho jordánským protějškem, vyvolal pobouření mezi západními a ukrajinskými činiteli, kteří považují ruskou podmínku za neakceptovatelnou. 

včera

Politici si připomněli události 21. srpna 1968. (21.8.2025) Prohlédněte si galerii

Česko si připomíná srpen 1968. Pavel varoval před zkreslováním historie

Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).

včera

Vladimir Putin

Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským

Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko. 

včera

včera

Polská policie

Ruský dron doletěl až k Varšavě a vytvořil obří kráter. Poláci zuří a chystají reakci

Na východě Polska byly ve středu nalezeny trosky bezpilotního letounu, který podle prvních informací pochází z Ruska. Incident polské úřady označily za další provokaci a porušení vzdušného prostoru, k němuž došlo v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Trosky byly objeveny na poli u vesnice Osiny, exploze vytvořila až šestimetrový kráter. Úřady připravují diplomatickou reakci.

včera

včera

Izraelská armáda

Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt

Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.

včera

včera

Válka v Izraeli

Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená

Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.

včera

Vladimir Putin

Chceme jednat jedině s Putinem, reaguje Ukrajina na Lavrova

Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům. 

včera

Pieta za srpen roku 1968

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

včera

včera

Virtuální sídlo, nebo kancelář? Správné rozhodnutí ušetří tisíce měsíčně

Podniká, ale neví si rady s umístěním firmy. Na branku si dávat označení firmy nechce, stejně tak si nepřeje uvádět adresu domova ve veřejných rejstřících. Tenhle scénář zná většina podnikatelů. Někteří si pronajmou nebo koupí kancelář. Jiní na to jdou ale chytřeji.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy