Může návrat losa evropského přispět k obnově degradovaných ekosystémů na Slovensku?

Thomas Haeusler

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Thomas Haeusler / Flickr

Člověkem přetvořená krajina je tak často opouštěna a ponechána na pospas silám přírodní sukcese, které vedou ke vzniku souvislého lesního porostu. I když by si mohlo mnoho lidí myslet, že je tento způsob transformace krajiny v zájmu ochrany přírody, opak bývá mnohdy pravdou. Se zánikem bývalých pastvin totiž dochází i k ztrátě jejich specifické biodiverzity. A bez přítomnosti lidského zásahu jsou jedinou možností regulování vegetace právě divocí býložravci.

Snaha o udržení různorodosti otevřených ekosystémů by tak mohla poskytnou příležitost pro návrat losa evropského na území, která byla kdysi jeho přirozeným domovem, a přispět tak k dlouholetému úsilí o jeho restituci na Slovensko. Dlouhodobě se chovu losa evropského v zajetí s cílem jeho reintrodukce na Slovensku věnuje Občanské sdružení Žito spolu s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Nitře, kterým se za tímto účelem podařilo získat i dotace z grantů EEA a Norska. Bylo by tedy možné, aby se do pár let stali losi nejen přirozenou součástí slovenské přírody, ale i nástrojem managementu, který by přispíval k udržení biodiverzity?

Los, jako velký selektivní býložravec, zastává v ekosystému roli takzvaného “inženýra“ a také klíčového druhu, právě kvůli svému značnému vlivu na strukturu bylin a dřevin a cirkulaci živin. Dospělý jedinec ročně spase až 8000 kg vegetace, včetně keřů a mladých stromků, čímž zabraňuje nadměrnému zarůstání biotopů. Mnohé, i vzácné a chráněné, světlomilné druhy jsou závislé na tomto typu regulace, který udržuje vhodné podmínky v jejich stanovištích a zabraňuje jejich vytlačení rychle rostoucími konkurenčními druhy.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | mikaelsoderberg / Flickr

V minulosti byl výskyt mnoha těchto bylin, ale i hmyzu a trav, úzce spjatý s pasteveckou a zemědělskou činností. Avšak, jen mezi lety 1990 až 2010, došlo k úbytku dobytka v Evropě o více než 25 % a s ním i k výraznému nárůstu opuštěných venkovských ploch, které teď podléhají nekontrolované sukcesi a degradaci. Odhaduje se, že až 80 % evropských ekosystémů je ve špatné kondici v důsledku lidské činnosti. Je proto nevyhnutelné přijímat opatření, která by vedla k jejich obnově a stabilizaci kvůli ochraně biodiverzity i vyšší odolnosti vůči klimatickým změnám. Mnohá z těchto území by tak mohla profitovat z návratu velkých kopytníků, jako jsou losi, kteří dokážou účinně regulovat sukcesi na opuštěných zemědělských plochách. Tyto lokality zároveň představují vhodné stanoviště pro losí restituci i v rámci Slovenska.

Totéž by se mohlo uplatnit i při obnově a ochraně mokřadních ekosystémů, které si mnoho lidí spojuje s losem nejčastěji. Losi rádi vyhledávají mokřady především za účelem ochlazení během horkých letních dnů a spásáním zdejší vegetace omezují zarůstání vodných ploch a nepřímo tak přispívají k zachování specifické mokřadní biodiverzity.

To, že restituce losa evropského za účelem obnovy degradujících území by mohla vést k pozitivním dopadům nejen na stav ekosystému ale i na rozvoj regionální ekonomiky, ekoturismu či environmentálního vzdělávání potvrzují i iniciativy Evropské unie. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a Zákon o obnově přírody EU zdůrazňují strategickou roli velkých býložravců při obnově ztracených ekologických funkcí a zvýšení druhové diverzity na opuštěných územích podléhajících degradaci. Umožnění návratu původních druhů vede ke zkvalitnění životního prostředí a zvýšení zájmu veřejnosti o ochranu přírody, čehož jsou pěknými příklady například úspěšné projekty reintrodukce zubra v Národním parku Poloniny nebo losa v Česku.

Jedním z nejčastějších argumentů proti návratu losa do slovenské přírody jsou možné škody na hospodářsky významných dřevinách jako jsou jedle, borovice, smrky, buky ale taky i vrby nebo osiky. Avšak, při nízké hustotě losí populace bývají tyto škody zanedbatelné. Právě naopak, bylo prokázáno, že přítomnost losa pozitivně ovlivňuje rozmanitost lesních druhů, disperzi semen a kvalitu půdy.

Při tématu restituce velkých býložravců je namístě také argument, že mnohé z funkcí, které zastává los, jsou ve slovenské přírodě již pokryty jinými druhy, a to především jelenem lesním nebo srncem lesním. Avšak, co se týče vlivu na ekosystém, tedy možnosti daného druhu ovlivnit a přetvářet své přirozené prostředí, je los už jenom kvůli své velikosti mnohem lepším adeptem. Navíc, los sám o sobě představuje ikonický druh evropské divočiny a alespoň se nepokusit o jeho návrat na Slovensko by bylo promarněnou příležitostí.

Možnost restituce tohoto velkého kopytníka na opuštěných územích, kde dochází k ztrátě významných druhů navázaných na pastvu, může poskytnout příležitost pro zavedení udržitelného managementu přírodních ekosystémů na Slovensku a následné zkvalitnění životního prostředí způsobem, který je v souladu s výše zmíněnými iniciativami Evropské Unie.

Erika Faglicová
Autorka studuje environmentální studia na Masarykově univerzitě v Brně.