Říp je podle vědců pozůstatkem lávového jezera vzniklého při erupci vulkánu

Jedna z nejznámějších českých hor, Říp, je pozůstatkem lávového jezera, které vzniklo před více než 26 miliony let při erupci vulkánu. Na základě podrobného průzkumu vnitřní stavby hory k tomu dospěl výzkumný tým vedený Filipem Tomkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Horu zkoumal pomocí geofyzikálních měření, analýzy magnetických vlastností hornin a terénního mapování. Vědci zjistili, že uvnitř Řípu je ztuhlá masa tmavé sopečné horniny s vějířovitě uspořádanými sloupcovitými puklinami, které jsou typickým znakem lávových jezer. Geofyzikální data uvnitř hory také odhalila komplikovaný systém podzemních přívodních drah magmatu.

K erupci došlo ve chvíli, kdy se stoupající magma o teplotě až 1200 stupňů Celsia střetlo s podzemní vodou české křídové tabule. Voda se bleskově přeměnila v páru, tlak v podzemí prudce vzrostl a způsobil mohutný výbuch, který roztrhl horniny nad sebou.

Výsledkem takové exploze je kuželovitá struktura zvaná diatrema, na jejímž vrcholu vzniká mělký kráter obklopený prstencem vyvržených hornin. "V případě Řípu byl tento kráter po erupci zaplněn lávou. Centrální část, pravděpodobně původně rozsáhlejšího lávového jezera, dnes tvoří samotnou horu Říp," uvádí fakulta.

Na studii se kromě vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Geologického ústavu Akademie věd ČR podíleli i odborníci z Technické univerzity Ostrava a Masarykovy univerzity. Díky programu Otevřená věda se do výzkumu zapojily také dvě středoškolačky.

Říp patří mezi nejvýznamnější místa a symboly české historie. Váže se k ní pověst o příchodu Slovanů vedených praotcem Čechem do nové vlasti. Na vrcholu hory je rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha.

---

reklama

---