Copernicus: Duben 2025 byl druhý nejteplejší v historii měření

Duben 2025 byl celosvětově druhým nejteplejším dubnem v historii záznamů s průměrnou přízemní teplotou vzduchu v systému ERA5 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než průměrná dubnová teplota v letech 1991-2020. Oproti rekordnímu dubnu 2024 byl tento měsíc chladnější o 0,07 °C, ale zároveň byl o 0,07 °C teplejší než třetí nejteplejší duben roku 2016. Teplota v dubnu 2025 byla o 1,51 °C vyšší než odhadovaný průměr z období 1850–1900, které slouží jako referenční období pro předindustriální úroveň. Tento měsíc tak byl již 21. z posledních 22 měsíců, kdy průměrná globální teplota přízemního vzduchu přesáhla tuto hranici o více než 1,5 °C.

"Duben 2025 byl celosvětově druhým nejteplejším dubnem v historii záznamů, čímž pokračovala dlouhá řada měsíců, kdy teplota přesáhla 1,5 °C oproti teplotám před průmyslovou revolucí. Nepřetržité sledování klimatu je základním nástrojem pro pochopení probíhajících změn našeho klimatického systému a reakci na ně," uvedla Samantha Burgessová, strategická vedoucí pro klima v ECMWF.

Evropa a další regiony

Průměrná teplota na evropské pevnině v dubnu 2025 byla 9,38 °C, což je o 1,01 °C více než průměrná teplota v dubnu 1991-2020, a duben se tak stal šestým nejteplejším dubnem v Evropě.

Teploty byly v Evropě převážně nadprůměrné, přičemž největší teplé anomálie byly zaznamenány ve východní Evropě, západním Rusku, Kazachstánu a Norsku, zatímco chladnější než průměrné teploty se vyskytovaly v Turecku, východní části Bulharska a Rumunska, na Krymském poloostrově a v severní části Fenoskandie.

Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné na ruském Dálném východě a ve velké části západní-střední Asie. Nadprůměrné byly také na většině území Severní Ameriky, v části Austrálie a na celém Antarktickém poloostrově a v západní Antarktidě.

Nejvíce podprůměrné teploty byly nad jihem Jižní Ameriky, ve východní Kanadě v oblasti Velkých jezer a nad Hudsonovým zálivem, v severovýchodním Grónsku a na Špicberkách a nad severní Austrálií a východní Antarktidou.

V dubnu 2025 byla velká část střední Evropy, Velká Británie, jižní Fenoskandie a část východní Evropy vystavena nadprůměrně suchým podmínkám.

Naopak na většině území jižní Evropy, v severním Norsku, jižním Finsku a v některých částech západního Ruska bylo převážně nadprůměrně vlhko. V alpské oblasti byly zaznamenány vydatné srážky, které vedly k záplavám, sesuvům půdy a lavinám.

V dubnu 2025 bylo nadprůměrně sucho na většině západu Severní Ameriky, ve střední a nejvýchodnější Asii, ale i na většině jihu Austrálie, na Madagaskaru a v některých částech Jižní Ameriky.

Nadprůměrně vlhké podmínky byly zaznamenány v některých částech Kanady a Aljašky, na středozápadě USA, v některých částech nejvýchodnějšího a středního Ruska, na jihu Afriky, v severní Austrálii a ve střední části Jižní Ameriky. V mnoha z těchto oblastí vedly silné srážky k záplavám a souvisejícím škodám.

Teplota povrchu moře a stav mořského ledu

Průměrná teplota povrchu moře (SST) v dubnu 2025 nad 60° j. š. - 60° s. š. byla 20,89 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii záznamů pro tento měsíc, která je o 0,15 °C nižší než rekord z dubna 2024.

V mnoha oceánských pánvích a mořích zůstala teplota SST neobvykle vysoká. Z nich rozsáhlé oblasti v severovýchodním severním Atlantiku nadále vykazovaly rekordně vysoké hodnoty SST pro tento měsíc. Většina Středozemního moře byla mnohem teplejší než průměr, ale ne tak rekordní jako v březnu.

Rozsah arktického mořského ledu byl 3 % pod průměrem, což je šestý nejnižší měsíční rozsah v dubnu za 47 let satelitních záznamů, který následoval po čtyřech měsících s rekordně nízkými měsíčními hodnotami pro toto roční období.

Regionálně byly podprůměrné koncentrace mořského ledu nejvýraznější v Barentsově a Ochotském moři, zatímco nadprůměrné koncentrace převládaly v Grónském moři.

Rozsah mořského ledu v Antarktidě byl o 10 % nižší než průměr, což znamená, že byl v tomto měsíci desátý nejnižší v historii měření.

Anomálie koncentrace mořského ledu v okolí Antarktidy byly smíšené.

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných. Většina uváděných zjištění vychází ze souboru dat reanalýzy ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

---

reklama

---