Být šofér je odpovědná práce: jedno špatné odbočení a miliony lidí umřou. A přesně to se stane v roce 1914. Následkem téhle nešťastné události vypukne Velká válka, která nepřímo vyvolá i tu druhou světovou vojnu.
Leopold Lojka (1886–1926) se narodí v chudé rodině v Telči. Nemá na růžích ustláno, ale není to také žádné ořezávátko, a tak se vyučí řezníkem. Řezník přece o hladu už nebude! Jeho otec je kočí a tak to umí s koňmi.
Když v roce 1907 narukuje do armády, jde rovnou k 6. dragounskému pluku. Daří se mu náramně, až do osudného okamžiku, který změní jeho kariéru. „Splašili se koně!“ křičí vojáci a Lojka jako jeden z mála se pokusí stohlavé stádo uklidnit. Podaří se mu to, koně zachrání, ale sám utrpí těžký úraz.

Místo otěží volant
Ale jeho statečnosti si všimne hrabě František Harrach (1870–1937) a tak se zasadí o pořádnou léčbu. A navíc Lojkovi nabídne i novou práci.
„Na koních to už nepůjde, ale co třeba za volantem?“ Učiní ze zkušeného jezdce řidiče a pošle ho na řidičský kurz do Vídně. Následující čtyři roky je Harrachovým osobním řidičem a naučí se ocelovou herku ovládat stejně dobře jako ty živé.
V roce 1914 se mu dostane cti nejvyšší. Bude řídit luxusní kabriolet Gräf & Stift Doppelphaeton, který vlastní arcivévoda František Ferdinand d’Este (1863–1914). Arcivévodův osobní řidič si totiž na ten den vyžádá volno:
„Budu se ženit, milosti!“ A tak na Harrachovo doporučení usedá za volant právě Lojka. Jenže arcivévoda nevyrazí někam na dovolenou, ale do Bosny a Hercegoviny, kde to vře víc než v papiňáku. Území totiž Rakousko získává v roce 1878 od Osmanské říše.
Jenže na Balkáně to vře a Srbsko má vlastní představy o budoucnosti. Návštěva následníka trůnu je tak vhodnou příležitostí, jak dosáhnout svého.
„Rakušáci chystají v blízkosti našich hranic vojenské cviční, to je určitě provokace!“ A tak místo vyjednávání přichází na řadu násilí.

Království zmatků
V osudný den vyrazí v koloně vozů předem určenou trasou. Když projíždí kolem kavárny Mostar Café, minou prvního atentátníka, který se věnuje kávě a ne provozu. Jen o křižovatku dál čeká další útočník. Hází bombu – a mine!
Lojka neváhá, sešlápne plyn a mizí se skřípěním pneumatik pryč. Zbývající atentátníci se raději schovají v davu. Arcivévoda se během dne rozhodne kvůli útoku změnit plán: vrátí se do nemocnice za zraněnými. Jenže nikdo Lojkovi nic neřekne!
Ten tak vyrazí podle předem určené trasy. „Kam to jedou, Lojka?“ křičí arcivévoda, když odbočí podle původního plánu. „Pojedeme rovně, do nemocnice!“ Lojka zabrzdí, zařadí zpátečku.
Vůz na chvíli stojí přímo před kavárnou, kde po prvním nezdařeném útoku čeká jeden z atentátníků. Gavrilo Princip (1894–1918) si tady chtěl dát jenom oběd a místo toho hledí přímo do očí nástupníka trůnu. Vytáhne pistoli a vystřelí.

Cesta domů
Lojka znovu šlape na plyn, míří do guvernérovy rezidence. Ale oba jeho pasažéři během pár minut zemřou. . První světová válka začíná.
Lojka dál slouží v rakouské uniformě a za své služby dostane odměnu ve výši 400 000 zlatých, které použije po válce na koupi hospody v Brně. Vypráví o osudové jízdě, ukazuje artefakty, ale nová republika k němu není tak přátelská jako staří šlechtici.
Nadělá dluhy, žena ho opustí a útěchu najde v alkoholu, který v roce 1926 ukončí jeho trápení.