Úsloví „zdravý, jako řimbaba“ nevzniklo náhodou. Již v prvním století řecký lékař Dioscorides předepisoval řimbabu obecnou (Chrysanthemum / Tanacetum coccineum) jako lék na horečky a záněty. Dobrá je také na migrény, porodní bolesti, artritidu, celkové bolesti hlavy a příznaky PMS. Není divu, že se jí někdy přezdívá „středověký aspirin“.

Lze ji používat čerstvou i sušenou do čajů. Také se z ní vyrábějí tinktury. Někdy se doporučuje si při bolestech hlavy utrhnout lístek a rozžvýkat ho. Kdo to udělal, už se o to nikdy nepokusí. Něco tak hořkého jste nikdy nejedli. Dokonce hořce i voní. Těhotné ženy a lidé užívající léky na ředění krve ji však nesmějí.

Řimbaba jako bič (nejen) na mšice

Kromě toho, že je léčivá, taky celkem dobře vypadá. Potkat ji můžete na českých záhonech a nemusí to být jen bylinkové výsadby. Je to typická rostlina pro neformální venkovské zahrady. Dobře se hodí i do trvalkových záhonů.

Protože odpuzuje škůdce, lze ji preventivně vysadit mezi růže a další rostliny, které přitahují mšice. Obsahuje permethrin, který se používá i do komerčních přípravků na hubení hmyzu a škůdců. Přípravek si můžete vyrobit i doma.

Jak na to?

Sebereme plně rozkvetlé květy a usušíme je. 20 g sušených květů zalijeme 5 litry teplé vody a necháme louhovat tři hodiny. Přecedíme a můžeme použít jako postřik. Nejlepší je připravit si výluh vždy čerstvý, protože rychle degraduje.

Podívejte se, jak si vyrobit tinkturu:

Jak ji poznat?

Řimbaba vytváří kulaté keříky 30-80 cm vysoké. Když se jí dobře daří, může být i vyšší. Jak je vysoká, tak je i široká. Má zelené nebo zářivě zelenožluté listy podobné petrželi. Právě díky listům je dekorativní, i když zrovna nekvete. To se děje v červnu. Po odstranění květů může v druhé půlce léta kvést znovu, i když ne tak bohatě. Její květy si můžete splést s heřmánkem. Jsou drobné s bílými okvětními plátky a výrazným žlutým středem. Patří do čeledi hvězdnicovitých, kam řadíme třeba i kopretiny. Proto se jí lidově říká kopretina řimbaba. Dnes existuje mnoho půvabných kultivarů, někdy i plnokvětých, takže máte opravdu na výběr.

Velmi dobře se sama vysévá. To je dobře, protože není moc dlouhověká. Po třetím roce už keře nevypadají moc hezky. Proto je dobře mít po ruce novou sazenici, která bez práce roste někde poblíž. Na druhou stranu se přesévá až moc dobře, a tak semenáčky likvidujte a nechte si jich jen tolik, kolik potřebujete. Roste celkem pomalu. V prvním roce vytvoří jen nižší keřík s několika kvítky. Druhý rok to ale rozbalí do plné parády a vy z ní nespustíte oči.

Jak pěstovat řimbabu

Řimbaba pochází z Balkánu a západní Asie, ale dnes je doma prakticky po celé Evropě i Spojených státech vyjma severu. Proto se jí u nás daří, i když spíš jen v teplejších oblastech.

Jde o velmi nenáročnou bylinu, která dobře zvládá sucho. Po výsadbě a při dlouhodobém suchu ocení zálivku. Vyhovují ji propustné hlinité či písčité půdy, které mohou být i chudé. Bez problémů se ujme i na okraji cest. Potřebuje ale slunce. A to hodně. Nejlépe celý den.