Úsvit atomového věku předpověděl otec science fiction

13 minut
Úsvit atomového věku: Skrytá síla
Zdroj: ČT24

„Stávám se smrtí, ničitelem světů,“ řekl „otec“ atomové bomby Robert Oppenheimer o jejím testu. Úsvit atomového věku ale započal mnohem dříve, v době, kdy devítiletý Oppenheimer chodil ještě na základní školu.

Atomový věk je doba, ve které lidstvo žije od roku 1945. Je to věk atomových zbraní, které mohou ničit celá města, celé národy, a dokonce i celou planetu Zemi. Současně ale stejná energie dává člověku teplo, elektřinu a svobodu. Prvním, kdo popsal, jak tento atomový věk bude vypadat, nebyl vědec, ale spisovatel.

Byl to Herbert G. Wells, který bývá označován vedle Julese Verna za zakladatele žánru science fiction, v knize Osvobozený svět. Vyšel z nedávných objevů radioaktivity a napadlo ho, že by se tato energie mohla dát vyzářit najednou. Jeho vize z roku 1913 natolik předběhla dobu, že jí nevěnovali velkou pozornost ani fyzici, a to přesto, že právě z výzkumů například Ernesta Rutherforda vycházela. Až ve třicátých letech si ji přečetl geniální maďarský fyzik Leó Szilárd. A zděsil se.

„Když se mohl znovu podívat dolů, bylo to, jako by se díval na kráter malé sopky,“ líčí Wells účinky atomové zbraně o třicet let dříve, než se to doopravdy stalo. „V otevřené zahradě před císařským hradem vytryskla chvějivá hvězda ďábelské nádhery a jako obžaloba k nim chrlila kouř a plameny. Byli příliš vysoko, než aby dokázali jasně rozeznat lidi nebo zaznamenat účinek bomby na budovu, až se náhle fasáda před plamenem zachvěla a rozpadla, jako se cukr rozpouští ve vodě,“ píše britský autor.

Wellsův popis budoucího světa, kde mezi sebou bojují velmoci pomocí atomových zbraní, Szilárdovi ukázal, jakou ničivou moc by jeho vlastní výzkum mohl mít. Četl ji ve stejném roce, kdy byly objeveny neutrony, a došlo mu, že by právě neutrony mohly být tak průrazné, že by mohly jádro uranu rozštěpit. O pár let později to prokázala dvojice německých chemiků – a cesta k atomovému věku lidstva tak byla otevřena.

Četli jste ukázku z podcastové série České televize Úsvit atomového věku, kterou provází moderátor a redaktor Jaroslav Zoula.

Na začátku byly rovnice a teorie, na konci doutnající trosky Hirošimy a Nagasaki. Série Úsvit atomového věku popisuje vývoj prvních jaderných zbraní a důsledky jejich použití. Přibližuje hlavní aktéry, jejich historická rozhodnutí i omyly. Uvědomovali si vědci, vojáci a politici, jaká zbraň se jim dostala do ruky? Znali rizika radiace? Jak daleko byli nacisté od vlastní bomby? A jak blízko Japonci třetímu jadernému úderu?

Přinese ale i odpovědi na otázky, které mohou vypadat méně důležité: K čemu byla v Los Alamos potřeba zubní vrtačka, nebo proč lékaři v rámci projektu Manhattan podali nitrožilně několika lidem plutonium. I tyto detaily ale pomáhají vyprávět velký příběh lidských atomových dějin.

Poslechněte si celý díl zde:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 12 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...