„Stávám se smrtí, ničitelem světů,“ řekl „otec“ atomové bomby Robert Oppenheimer o jejím testu. Úsvit atomového věku ale započal mnohem dříve, v době, kdy devítiletý Oppenheimer chodil ještě na základní školu.
Úsvit atomového věku předpověděl otec science fiction
Atomový věk je doba, ve které lidstvo žije od roku 1945. Je to věk atomových zbraní, které mohou ničit celá města, celé národy, a dokonce i celou planetu Zemi. Současně ale stejná energie dává člověku teplo, elektřinu a svobodu. Prvním, kdo popsal, jak tento atomový věk bude vypadat, nebyl vědec, ale spisovatel.
Byl to Herbert G. Wells, který bývá označován vedle Julese Verna za zakladatele žánru science fiction, v knize Osvobozený svět. Vyšel z nedávných objevů radioaktivity a napadlo ho, že by se tato energie mohla dát vyzářit najednou. Jeho vize z roku 1913 natolik předběhla dobu, že jí nevěnovali velkou pozornost ani fyzici, a to přesto, že právě z výzkumů například Ernesta Rutherforda vycházela. Až ve třicátých letech si ji přečetl geniální maďarský fyzik Leó Szilárd. A zděsil se.
„Když se mohl znovu podívat dolů, bylo to, jako by se díval na kráter malé sopky,“ líčí Wells účinky atomové zbraně o třicet let dříve, než se to doopravdy stalo. „V otevřené zahradě před císařským hradem vytryskla chvějivá hvězda ďábelské nádhery a jako obžaloba k nim chrlila kouř a plameny. Byli příliš vysoko, než aby dokázali jasně rozeznat lidi nebo zaznamenat účinek bomby na budovu, až se náhle fasáda před plamenem zachvěla a rozpadla, jako se cukr rozpouští ve vodě,“ píše britský autor.
Wellsův popis budoucího světa, kde mezi sebou bojují velmoci pomocí atomových zbraní, Szilárdovi ukázal, jakou ničivou moc by jeho vlastní výzkum mohl mít. Četl ji ve stejném roce, kdy byly objeveny neutrony, a došlo mu, že by právě neutrony mohly být tak průrazné, že by mohly jádro uranu rozštěpit. O pár let později to prokázala dvojice německých chemiků – a cesta k atomovému věku lidstva tak byla otevřena.
Četli jste ukázku z podcastové série České televize Úsvit atomového věku, kterou provází moderátor a redaktor Jaroslav Zoula.
Na začátku byly rovnice a teorie, na konci doutnající trosky Hirošimy a Nagasaki. Série Úsvit atomového věku popisuje vývoj prvních jaderných zbraní a důsledky jejich použití. Přibližuje hlavní aktéry, jejich historická rozhodnutí i omyly. Uvědomovali si vědci, vojáci a politici, jaká zbraň se jim dostala do ruky? Znali rizika radiace? Jak daleko byli nacisté od vlastní bomby? A jak blízko Japonci třetímu jadernému úderu?
Přinese ale i odpovědi na otázky, které mohou vypadat méně důležité: K čemu byla v Los Alamos potřeba zubní vrtačka, nebo proč lékaři v rámci projektu Manhattan podali nitrožilně několika lidem plutonium. I tyto detaily ale pomáhají vyprávět velký příběh lidských atomových dějin.
Poslechněte si celý díl zde: