Senátoři během středečního jednání schválili zákon o regulaci lobbování, který mimo jiné zavádí registr lobbistů a lobbovaných. Na úvod schůze se horní parlamentní komora věnovala také novele zákona o Vojenské policii, kterou rovněž schválila. Podpořila i novelu zákona o ozbrojených silách.
Senát schválil zákon o regulaci lobbování
Norma o regulaci lobbování má kromě zmíněného registru zavést pravidla, která podle vlády omezí hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Horní komora návrh schválila hlasy 53 ze 73 přítomných senátorů. Proti hlasovali tři. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pravidla mají platit od poloviny letošního roku.
Lobbování označuje kabinet za legitimní součást demokratického procesu, kvůli chybějícím pravidlům ale veřejnost vnímá tuto činnost negativně. O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v tuzemsku diskutuje dlouhodobě. V minulém volebním období dolní komora návrh nestihla projednat. Přijetí regulace lobbování do poloviny letoška je jedním z předpokladů pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) upozornil, že Česko by v případě nesplnění podmínky mohlo přijít o zhruba 3,25 miliardy korun.
„Žádné peníze nemají být důvodem pro to, abychom schválili zbytečný zákon,“ prohlásila nezařazená senátorka Daniela Kovářová. Stejně jako později Michael Canov (SLK) poukazovala na možnou neústavnost ohledně informační povinnosti poslanců a senátorů. „Rozpor je tu zcela evidentní, jednoznačný,“ tvrdil Canov. Blažek k tomu podotkl, že takovou výtku Legislativní rady vlády nezaznamenal.
Podle předsedy ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) jde o záměnu pojmů, nejde podle něj o ústavní právo poslance a senátora odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem mandátu.
Senátor STAN David Smoljak zdůraznil, že lobbování je legitimní a diskuse je o tom, zda dát této činnosti pravidla. „Pokud jsme se k něčemu zavázali, měli bychom to udělat,“ míní. Podle Kovářové zákon dopadne jen na slušné a neslušní, kteří budou chtít korumpovat, budou provozovat svou aktivitu bez ohlášení.
Návrh definuje, co je lobbing i kdo jsou lobbovaní
Lobbování označuje návrh zákona za činnost, jejímž účelem je přímé ovlivnění postupu lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, centrálních opatření obecné povahy nebo koncepčních dokumentů.
Lobbovanými mohou být například prezident republiky, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí sněmovní, senátní a prezidentovy kanceláře, členové bankovní rady České národní banky a dalších centrálních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Předloha vymezuje po sněmovních úpravách lobbované tak, aby mezi ně patřily na centrální úrovní jen osoby s rozhodovací pravomocí. Z vládního návrhu zákona vyškrtla dolní komora asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády.
Ohlašování lobbování
Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti.
Sněmovna reportování o lobbování omezila. Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. U státních společností se nebude pokládat za lobbování jejich komunikace s exekutivou, tedy zejména s ministerstvy. Lobbistickým kontaktem ale už bude komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona dostanou kraje a obce.
Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.
Rozšíření pravomocí vojenských policistů
Na úvod schůze se horní komora věnovala novele zákona o Vojenské policii, kterou schválila. Vojenští policisté tak pravděpodobně získají širší oprávnění. Senát novelu podpořil hlasy 66 ze sedmdesáti přítomných členů. Proti byli dva senátoři. Předlohu teď dostane k podpisu prezident.
Vojenská policie zajišťuje bezpečnost českých i aliančních vojáků, chrání muniční sklady a další vojenské objekty. Změny zákona reagují podle ministerstva obrany na zhoršující se bezpečnostní situaci i na nová rizika, například v elektronickém boji.
Zasáhnout proti dronu, který by představoval hrozbu pro chráněný objekt nebo osobu, nyní vojenští policisté na rozdíl od státní policie nemohou. Vojenští policisté budou podle novely moci zajistit, odstranit nebo zničit věci při zjištění bezprostředního ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí či v případě závažné bezpečnostní hrozby rušit provoz elektronických komunikací.
„Všechny navrhované změny a všechny pravomoci jsou pevně spojené s výkonem plnění úkolů Vojenské policie a nejdou nad tento rámec,“ řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Fotografování vojenských objektů a nošení stejnokrojů
Součástí úprav je novela zákona o zajišťování obrany, která zavádí zákaz fotografování označených vojenských objektů. Na dodržování zákazu má dohlížet právě Vojenská policie, za překročení pravidla bude hrozit postih až sto tisíc korun.
Zpřísnění čeká sankce za neoprávněné používání vojenského stejnokroje lidmi, kteří nejsou vojáky či policisty. Horní hranice pokuty vzroste na padesát tisíc. Úprava podle ministerstva ale nebude znamenat automatický postih lidí, kteří nosí například oblečení s maskovacím vzorem do přírody.
Novela také umožní přímé povolání vojenských policistů k plnění úkolů státní policie, nyní je možné povolat ty v činné službě, což je organizačně složitější. Podle novely budou moci vojenští policisté používat pro výcvik i nevojenské objekty. Úprava také umožní zaměstnávat ve Vojenské policii občanské zaměstnance.
Novela zákona o ozbrojených silách
Horní komora podpořila i novelu zákona o ozbrojených silách. Senát úpravu odsouhlasil beze změn tak, jak mu to doporučily jeho výbory pro obranu a ústavně-právní. Normu nyní rovněž dostane k podpisu prezident.
Novela má usnadnit zavádění nových bezpilotních letadel do armády. Letouny budou podle normy roztříděny podle míry rizika souvisejícího s druhem provozu daného typu stroje. V současnosti musí být podle resortu obrany bezpilotní prostředky certifikovány stejným způsobem jako pilotovaná letecká technika. Vzhledem k váhové rozmanitosti bezpilotních prostředků bude zjednodušení certifikace odpovídat míře rizika spojeného s jejich provozem.
Hodnocení rizik nebude podle ministerstva záviset pouze na typu vojenského bezpilotního letadla, ale i na druhu úkolu, který bude plnit, nebo na prostředí, kde bude provozován. Rizika se budou posuzovat také například podle toho, zda je součástí letounu zbraňový systém nebo zda by mohl přepravovat osoby či nebezpečný materiál.
Způsob posuzování a schvalování bezpilotních letadel vychází podle ministerstva ze způsobu posuzování bezpilotních systémů v Evropské unii. Ve značné míře je s nezbytnými vojenskými specifiky uplatňován i ve vojenském letectví jednotlivých členských států NATO.
Novela celkově upravuje proces schvalování způsobilosti vojenské letecké techniky. Upřesnění podmínek je podle důvodové zprávy nezbytné pro zachování bezpečnosti letového provozu i pro hladké zavádění techniky nové, a to včetně letounů páté generace. Patří k nim americké stroje F-35, kterých Česko pořídí čtyřiadvacet za 150 miliard korun i se servisem.
Zprávu o přejímání legislativních závazků EU vzal Senát na vědomí
Senát se zabýval také vládní zprávou o přejímání legislativních závazků EU, podle níž Česku loni chybělo plně převést do právního řádu osm směrnic Evropské unie, stejně jako předloni. Šest bylo v minulém roce převzato alespoň částečně. Horní komora zprávu vzala i přes opoziční kritiku na vědomí.
Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová vládě vytýkala mimo jiné to, že neprosadila zákon o krizovém řízení, byť jeho předložení měla v plánu už před dvěma lety. Kovářové vadilo, že ve zprávě není zmíněn migrační pakt nebo dopady spojené s opatřeními na ochranu klimatu. EU je podle Kovářové těžkopádný byrokratický celek, který potlačuje národní svébytnost. Česko se podle senátorky chová jako „poslušný školáček, který pluje s hlavním proudem“.
Smoljak namítl, že zpráva je popisem reality, jak se Česku daří dostát závazkům vůči EU, nikoliv ideologickým dokumentem. Na konci vlády Andreje Babiše (ANO) se transpoziční deficit navýšil na rekordní dvě a půl procenta, zatímco loni, stejně jako předloni, se jej podařilo udržet pod jednoprocentní hranicí. „To není vysvědčení poslušného žáka, je to vysvědčení řádného hospodáře,“ dodal Smoljak.
Zákon o podpoře bydlení
Horní komora má ve středu na programu rovněž zákon o podpoře bydlení. Ten by mohl podle vlády pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí. Počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Podle iniciativy Za bydlení je zákon nezbytným předpokladem jak pro systémové ukotvení fungujících nástrojů předcházení vyloučení ze standardního bydlení, tak potírání obchodu s chudobou.