V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny budou Češi žijící v Americe vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. Moravskoslezský bude určen pro české voliče ze zemí v pásu od Velké Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko a Jihomoravský pro zbylé státy kontinentu včetně Ruska a Turecka. Hlasy z ostatních světadílů, tedy z Austrálie, Afriky a Asie, budou směřovat kandidátům z Prahy.
Komise vylosovala, ze kterých krajů budou Češi v zahraničí vybírat poslance
10 minut
Losování krajů pro zahraniční volební okrsky
Doposud si Češi v zahraničí mohli vybírat členy dolní parlamentní komory jen na zastupitelských úřadech, a to pouze z adeptů v jednom regionu, který komise vylosovala.
Kvůli korespondenční volbě parlament stanovil, že čeští voliči si budou vybírat zákonodárce z kandidátů v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Podobně byly české komunity ve světě rozděleny geograficky na čtyři díly. Středeční losování bylo po změnách v zákoně první.
„Vyplývá to ze schválené novely zákona o volbách do Poslanecké sněmovny. Očekávalo se, že v souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování naroste počet voličů, kteří ze zahraničí odhlasují. Proto bylo upuštěno od dosavadní praxe vybírání jednoho volebního kraje pro celý svět, ale svět byl v příloze zákona rozdělen na čtyři zóny,“ vysvětlil ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jirovec, který doplnil, že jednotlivým zónám následně byly přiřazeny volební kraje ze čtyř největších.
6 minut
Ředitel odboru voleb Tomáš Jirovec k pravidlům korespondenční volby
Zóny se podle Jirovce rozdělovaly tak, aby v nich byl zhruba podobný počet odhadovaných voličů „Aby byla zachována rovnost volebního práva,“ upřesnil s tím, že dalším cílem bylo, aby zóny odpovídaly geograficky. „Určuje se to vždy podle správního obvodu zastupitelského úřadu. Pokud je volič zapsán ve zvláštním seznamu na zastupitelském úřadu v Paříži, ale je ve Francouzské Guyaně, to znamená v Americe, tak jeho volební právo obhospodařuje zastupitelský úřad v Paříži,“ upozornil Jírovec.
Nutností je zapsat se do voličského seznamu
Korespondenční formu hlasování budou moci využít čeští občané, kteří v cizině žijí nebo dlouhodobě pobývají kvůli studiu či práci, pokud budou zapsáni podle místa bydliště u příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu nejpozději 40 dnů před začátkem voleb. Letos tato lhůta skončí v neděli 24. srpna.
Zapsat se občané musejí nejen kvůli korespondenční volbě, ale i kvůli už dříve fungující prezenční volbě na zastupitelském úřadě. Zápis do zvláštního seznamu voličů je stálé povahy, tedy voliči nemusí žádat o zápis do tohoto seznamu pro každé volby, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Nejvyšší počty občanů zapsaných ve zvláštním seznamu voličů eviduje aktuálně resort na zastupitelských úřadech v Londýně a Bruselu. Konkrétnější data zatím diplomacie nechce zveřejňovat.
9 minut
Studio ČT24: Právník Aleš Gerloch k rozlosování volebních krajů pro Čechy žijící v zahraničí
Do 29. srpna si pak lidé budou muset zažádat o písemnosti ke korespondenční volbě. Podrobnější informace najdou na webu ministerstva zahraničí nebo stránkách resortu vnitra. Kandidátní listiny, které dosud nejsou uzavřeny, si budou moct vytisknout na konci srpna, od středy nicméně vědí, ze kterého regionu budou své zástupce do dolní komory vybírat.
Podle Jirovce zavedení korespondenční volby přineslo resortům vnitra i zahraničních věcí více práce. „Pro samotnou zvláštní okrskovou komisi to bude znamenat, že před samotným otevřením hlasovací schránky, kterou má ve volební místnosti, bude muset nejprve zprocesovat hlasy došlé korespondenčně,“ sdělil s tím, že komise ve volební místnosti otevře pouze doručovací obálky. Ty úřední otevírat nebude. „Vhodí je do volební schránky k těm fyzicky odevzdaným na místě a teprve potom otevře hlasovací schránku, takže tajnost hlasování je v tomto ohledu zachována,“ vysvětlil.
50 minut
90' ČT24: Korespondenční volba
Češi mohli dosud hlasovat v cizině jen na zhruba stovce zastupitelských úřadů, zatímco v tuzemsku je více než čtrnáct tisíc volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich včetně těch, kdo hlasovali s voličským průkazem. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28 700 Čechů, využilo toho 23 tisíc. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 400 až 600 tisíc českých občanů.
Korespondenční volba může pomoci Motoristům či hnutí ANO, míní politolog
„Doteď se ze zahraničí volilo fyzicky na ambasádách a konzulátech. Ty se nacházejí ve velkých městech. Korespondenční volba paradoxně může pomoci stranám typu Motoristé a ANO, protože umožní snadnější volbu těm, kdo by hlasovali pro současnou opozici,“ poznamenal politolog Petr Just v Událostech, komentářích.
20 minut
Události, komentáře: předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, předseda Motoristů Petr Macinka a politolog Petr Just
Předseda Motoristů Petr Macinka by korespondenční volbu nepodpořil. „Má řadu negativních aspektů, které my vnímáme. Úplně jí nefandíme, ale respektujeme ji,“ dodal Macinka. Pro předsedu poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je důležitější, že „ti, kdo budou chtít volit ze zahraničí, už dneska můžou vyplnit formulář – je to v podstatě na dvě kliknutí“, řekl. „Desítkám, možná i stovkám tisíc lidí navíc jsme umožnili jednoduše uplatnit volební právo.“
