Vláda prodloužila stav nebezpečí u Hustopečí nad Bečvou

Hejtman Okleštěk předpokládá, že stav nebezpečí bude v lokalitě trvat možná ještě několik měsíců. Opatření umožňuje rychlejší organizaci sanace zamořené půdy a vody. Vláda může zvláštní režim v lokalitě prodloužit vždy jen o třicet dnů, naposledy o tom rozhodovala 23. dubna. Kdyby nyní stav neprodloužila, končil by 27. května.

Sanace půdy zamořené benzenem bude podle dřívějších vyjádření trvat půl roku. Obnovit dopravu na vytížené trati by se mohlo podle předpokladů ministerstva dopravy podařit v červnu. Následky havárie likviduje firma Dekonta, další postup prací předložila v sanačním projektu. Česká inspekce životního prostředí jej schválila 12. května.

Nákladní vlak převážející z chemičky DEZA ve Valašském Meziříčí přes tisíc tun benzenu v pátek 28. února vykolejil a začal hořet. Z cisteren hasiči zachytili 360 tun látky, zbytek shořel nebo unikl. Podle Drážní inspekce vlak jel v okamžiku nehody rychlostí zhruba 95 kilometrů za hodinu místo povolené čtyřicetikilometrové rychlosti.

Dočasné rychlostní omezení souviselo s opravami na trati v nedalekých Hranicích, souprava kvůli nim musela v Hustopečích na dlouhém rovném úseku přejet výhybkou na jinou kolej. V případu dosud nebyl nikdo obviněn, uvedla minulý týden policie.

V okolí havárie je podle výsledků testů odebraných vzorků možné pěstovat plodiny i lovit ryby kromě jednoho jezera. Vzorky zemědělské půdy tam neprokázaly zvýšenou přítomnost látek vznikajících z hoření benzenu a stopy benzenu neodhalily ani vzorky ryb z vod v okolí havárie s výjimkou jezera číslo 6. Dlouhodobý monitoring bude v Hustopečích pokračovat nadále.

Má vzniknout systém varovných zpráv

Do dvanácti až osmnácti měsíců od zahájení výběrových řízení by mohl v Česku začít fungovat systém Cell Broadcast pro varování přes mobilní telefony při mimořádných událostech, informoval také Rakušan. Na straně státu si má vyžádat náklady zhruba 100 milionů korun, u mobilních operátorů pak asi 135 milionů včetně DPH. Náklady na zajištění provozu a další rozvoj vyjdou na 51 milionů korun ročně včetně DPH.

Zavedení systému varování přes mobilní telefony je reakcí na střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na konci předloňského roku, ale hlavně na loňské povodně. Ty podle ministerstva vnitra jednoznačně potvrdily potřebu moderních a rychlých nástrojů pro varování a informování obyvatel. Stávající systém se při povodních dostal na své limity, stálo v materiálu pro vládu.

K varování se nyní využívají lokalizované SMS, jednorázově je možné zaslat až 200 tisíc zpráv uživatelům mobilních telefonů na určeném území. Překážkou je kapacita sítě, která může způsobit zpoždění v doručení zpráv až o několik desítek minut. Rakušan uvedl, že nový systém SMS zprávy zcela nenahradí. „Zůstanou v provozu pro následné detailnější informace, než je prvotní varování,“ řekl.