Akademický senát navrhl odvolat rektora ČVUT Petráčka

Petráček vede školu od roku 2018, jeho druhé funkční období mělo skončit na konci ledna 2026. Pro schválení návrhu na odvolání rektora ČVUT byly potřeba tři pětiny hlasů všech senátorů, vyplývá z jednacího řádu. Akademický senát má 45 členů.

„Mrzí mne, že jsem byl odvolán, a to na sklonku mého působení ve dvou funkčních obdobích,“ řekl senátorům po odvolání Petráček. Po hlasování poděkoval za odvedenou práci během více než sedmi let jeho mandátu, na otázku ČT ohledně kritiky jeho způsobu vedení univerzity nereagoval, informoval po zasedání reportér ČT Václav Vohlídal.

Vysoké výdaje a nepřipravené dokumenty

Rektor podle návrhu nebyl ochotný a schopný vysvětlit vysoké výdaje na právní a poradenské služby a bránil akademickému senátu vykonávat jeho kontrolní činnost. Dalším důvodem pro jeho odvolání podle návrhu bylo, že Petráček opakovaně a často předkládal akademickému senátu nedostatečně připravené dokumenty. Rektor podle návrhu také nevěnoval pozornost pracovněprávním vztahům na ČVUT, nevyjednal déle než rok kolektivní smlouvu a nebyl schopný řídit hospodaření školy.

Podle Petráčka však nikdy za jeho působení ve funkci rektora nebyla ohrožená finanční stabilita ČVUT. Připustil nárůst nákladů na právní služby, ten podle něj odpovídá výši transakcí, které byly řešeny a měly přínos pro ČVUT. Investiční majetek je podle něj obecně velkým problémem, a to především kvůli nedostatku financí obecně v řádu miliard, řekl na jednání.

Děkani všech osmi fakult po obdržení návrhu na odvolání rektora vyzvali Petráčka, aby odstoupil, řekl na zasedání děkan fakulty elektrotechnické Petr Páta. Problematické podle něj je, že se někteří studenti začali obávat, zda mohou vystupovat se svým názorem a zda na to mají právo. ČVUT je podle něj otevřená univerzita, která ctí akademické svobody.

Akademický senát ČVUT již loni v prosinci vyhlásil volby na nového rektora pro funkční období od února 2026. Uskutečnit by se měly v říjnu. Zda senát změní lhůty a urychlí volbu, se senátoři teprve rozhodnou, řekl novinářům předseda legislativní komise Petr Ambrož. Učinit tak podle něj mohou usnesením nejdříve příští týden na dalším jednání.

Drahá spolupráce s Petrem Kolářem

Rektor podle serveru Novinky.cz využíval minimálně od roku 2022 služeb Petra Koláře, který je i poradcem prezidenta Petra Pavla. Bývalému velvyslanci v Rusku a USA rektorát a fakulty na pokyn Petráčka vyplatily téměř čtyři miliony korun, napsal server. V registru smluv jsou podle něj přitom k dohledání pouze dvě smlouvy mezi ČVUT a Kolářem, a to z roku 2023 a 2024. Kolář začal podle svých slov s univerzitou spolupracovat jako konzultant, aby zabránil arbitráži s firmou GE Aviation, a případné spory se vyřešily včas a mimosoudně.

Návrhu na odvolání čelil i Petráčkův předchůdce ve funkci rektora ČVUT Petr Konvalinka. Jeden návrh v jeho případě senát zamítl v listopadu 2016, druhý v dubnu 2017. V prvním případě byly důvodem nejasnosti ve spolupráci rektora s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod. Ve druhém případě čtyři senátoři Konvalinku obvinili z napjatého hospodaření univerzity i řady manažerských a personálních selhání. Rektor všechny jejich argumenty odmítl.

Případy, kdy akademický senát některé z veřejných vysokých škol rozhodl o odvolání rektora, jsou vzácné. Poprvé se tak stalo v roce 2006 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, v jejím čele skončil malíř Boris Jirků. Zatím posledním odvolaným rektorem byl v květnu 2010 Ignác Hoza, který musel odejít z čela Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Akademický senát návrh na jeho odvolání zdůvodnil pochybnostmi ohledně několikasetmilionového projektu na výstavbu vědecko-technického parku v Uherském Hradišti. Loni na podzim se schylovalo k rozhodnutí o odvolání tehdejší šéfky pražské Akademie výtvarných umění (AVU) Marie Topolčanské, ta ale ještě před hlasováním akademického senátu v říjnu sama odstoupila z funkce.