Čínští vědci objevili na své kosmické stanici neznámou bakterii

Na čínské kosmické stanici Tchien-kung žijí kromě lidí ještě další obyvatelé. Okem neviditelní a doposud vědě neznámí. Nikde jinde než na sto metrech krychlových čínského „Nebeského paláce“ se tyto organismy nenašly, popsala nová studie.

V rámci vědeckého výzkumu odebírali čínští tchajkonauti na jaře roku 2023 vzorky z kabiny stanice. Když je potom detailně analyzovali v pozemských laboratořích, našli v nich exempláře zcela neznámé bakterie. Tento organismus není známý ze Země. To neznamená, že z naší planety nepochází – mikroorganismů je na naší planetě tolik, že jich většina nebyla zmapována. Bakterie dostala jméno po stanici Niallia tiangongensis.

Čínští biologové tvrdí, že organismus má vlastnosti, jež mu mohou pomáhat v tomto výjimečném a současně extrémním prostředí nejen přežít, ale dokonce i prosperovat. A současně upozorňují, že by existence tohoto specializovaného druhu a dalších „kosmických“ bakterií mohla mít dopady na zdraví astronautů a funkčnost kosmických lodí během dlouhých misí, například k Marsu.

Původ kosmické bakterie

Výzkum nově objeveného organismu je teprve v začátku, ale vědci se domnívají, že jde o blízkého příbuzného tyčinkovité bakterie Niallia circulans, která žije v půdě. Protože půda je vystavena dramatickým změnám, musí být její mikroskopičtí obyvatelé schopní přežívat dlouhá období, kdy tam podmínky nejsou úplně vhodné pro život. A tak se tyto bakterie díky evolučním mechanismům dokázaly naučit, jak se s tím vypořádat: zabalí se do odolných spor, které je chrání před tím nejhorším.

Zatím není jasné, jestli se nějaká Niallia circulans dostala na stanici, kde se změnila na Niallia tiangongensis, anebo pochází ze Země a na Nebeský palác už přicestovala v této podobě. V každém případě ji ale její schopnosti uchránily před všemi riziky, jež s cestou souvisejí.

Vědci našli jeden konkrétní mechanismus, kterým se Niallia tiangongensis může pochlubit a který jí pomáhá nejvíc. Umí si velmi efektivně vytvářet ochranné brnění z biofilmu z běžně dostupných látek. Současně ale ztratila schopnost využívat jiné zdroje energie, jež jsou běžné u jejích příbuzných.

Další superschopností, kterou vědci pozorovali také u jiných bakterií, jež objevili dříve na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), je extrémní oprava vlastních genů. Ta jim umožňuje vydržet stabilní, nehromadit chyby v genomu a předávat kvalitní genetickou informaci dalším generacím. Díky tomu se mohou rozmnožovat i v prostředí, kde by měly být vzhledem k vysoké radiaci sterilní.

Varování pro delší vesmírné mise

Nedávný výzkum našel na ISS celkem 26 dalších druhů bakterií. Obě stanice, jak ta mezinárodní, tak i ta čínská, by přitom měly mít ty nejlepší podmínky schopné zabránit tomu, aby se tam takové mikroorganismy vůbec dostaly, natož aby se tam množily. A Niallia tiangongensis se množí bez problémů.

Je tedy zjevné, že současné schopnosti vědy nejsou schopné něčemu takovému zabránit, a podobná situace se může opakovat třeba při letu na Mars s lidskou posádkou. Jenže ta během několikaleté mise nebude moci let přerušit a bude muset umět zvládnout všechny komplikace, jež by bakterie mohly způsobit.

Niallia tiangongensis sice zřejmě žádnou zdravotní hrozbu nepředstavuje, nicméně Niallia circulans by mohla: na Zemi je spojená se vznikem sepse u nemocných s oslabenou imunitou. Vědce teď bude nejvíc zajímat, jak rychle (a jestli vůbec) by mohla výše popsaná bakterie získat nějaké vlastnosti, jež by lidské posádky vesmírných misí ohrozit mohly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 19 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...