Úřad veřejného ochránce práv v Česku si připomíná pětadvacet let od svého založení. Prvního českého ombudsmana Otakara Motejla zvolila Poslanecká sněmovna v roce 2000. Po čtvrt století kancelář připravuje změny, vzniknout má institut dětského ombudsmana a nezávislá organizace zaměřená na prosazování lidských práv. Ombudsman proto chce jednat s ministerstvem financí o zvýšení počtu pracovníků.
Ombudsman chrání práva už čtvrt století. Funkce se proměňuje
3 minuty
Události v regionech: 25 let ombudsmana
Od kontroly úředníků se Kancelář veřejného ochránce práv proměnila v národní lidskoprávní instituci. Prvním ombudsmanem se stal v roce 2000 Otakar Motejl, jeho hlavním cílem bylo hájit občany před byrokracií veřejné správy a přispívat k ochraně lidských práv.
Dalšími veřejnými ochránci práv byli Pavel Varvařovský a Anna Šabatová. „Já jsem nepodléhala na rozdíl od mých předchůdců skepsi, že není dobré přidávat další lidskoprávní kompetence. Byla jsem přesvědčená, že je přínosné jít tímto směrem,“ řekla bývalá ombudsmanka.
Původně vláda plánovala zřídit úřad ombudsmana v Praze. Nakonec ale vyhrálo Brno jako centrum justice. Nejprve sídlil v prostorách po bývalé bance Moravia v Jezuitské ulici, posléze se přestěhoval do svého současného sídla v ulici Údolní. Už na počátku fungování instituce s ní pracovní život spojil právník Marek Hanák. „Seděli jsme a přijímali stížnosti za těmi přepážkami. Lidí chodilo hodně, protože nevěděli, co čekat,“ popsal začátky úřadu právník.
Za pětadvacet let přijala kancelář na sto sedmdesát tisíc podnětů. Veřejný ochránce práv pomohl například Martinu Ptáčníkovi. Úřady ho uznaly jako invalidního až v době, kdy kvůli cukrovce oslepl, na jedno oko nevidí. Proto se Martin Ptáčník obrátil na ombudsmana. Ten prokázal, že byl invalidním už dříve. A tak se mu důchod významně navýšil. „Měl jsem po různých zvýšeních šest tisíc korun, teď jsem skoro na sedmnácti tisících. Kolikrát jsem si musel třeba od rodiny půjčit, abych měl na nájem,“ řekl Ptáčník.
6 minut
Ombudsman Stanislav Křeček k výročí úřadu veřejného ochránce práv
Lidé jsou poučenější, zákony složitější, míní Křeček
V roce 2006 začal ombudsman dohlížet na podmínky na místech, jako jsou třeba dětské domovy, domovy pro seniory, psychiatrické nemocnice, věznice, policejní cely a další zařízení. O tři roky později přibyla oblast diskriminace, za další tři začal sledovat v rámci prevence špatného zacházení vyhoštění a předání cizinců.
Jeho povinnosti se rozšířily i o šest let později. Tehdy se ombudsman začal věnovat také tomu, jak Česko naplňuje práva lidí s postižením. Zároveň se stal orgánem sledujícím dodržování práv občanů Evropské unie na volný pohyb a pobyt. Zahájil monitorování práv občanů EU v tuzemsku i českých občanů, kteří se ze zahraničí vrátili.
Od roku 2020 zastává úřad Stanislav Křeček. „Lidé jsou sice poučenější, ale vyznat se v zákonech a právu je složitější,“ říká.
Podle nejvyššího státního tajemníka stále zůstává předsevzetí, aby úřady lépe komunikovaly. „Zdá se to být jako okrajová věc, ale má to být věc, které rozumí každý občan Česka,“ vysvětlil nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč.
Loni se ombudsman zaměřil na děti v ústavech, odškodňování protiprávních sterilizací či důstojný život pro lidi závislé na péči. Podle bývalé ochránkyně práv Šabatové bylo zmapování nelegálních sterilizací jedním z velkých úspěchů úřadu.
Kancelář veřejného ochránce práv vyřizovala loni téměř sedm a půl tisíce podnětů, podala přes dvě stě šedesát legislativních připomínek a téměř pětistovce úřadů vytkl ombudsman nějaké chyby. V devadesáti osmi procentech pak úřady chyby napravily.
Rozšíření působnosti
Od července 2025 se ombudsman bude moci věnovat lidským právům i v oblastech, které byly dosud z jeho působnosti vyloučeny. „Nyní dostane možnost zabývat se jakoukoliv lidskoprávní otázkou, která společností hýbe. Mohou to být třeba práva obětí trestné činnosti nebo problematika bydlení,“ předeslal zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Národní lidskoprávní instituce (NHRI) se včlení do jeho stávajících činností a dojít má k ještě větší spolupráci napříč celou kanceláří ombudsmana. „Rozšíření působení oblastí ombudsmana směrem k lidskoprávní instituci je v první řadě otázkou šíře jeho mandátu po věcné stránce. Jde o to, jaké všechny oblasti může pokrývat,“ poznamenal Schorm.
Dětský ombudsman
Od července také začne fungovat institut dětského ombudsmana, který bude samostatnou institucí. Vzhledem k tomu, že dětský ombudsman ale dosud není zvolen, jeho povinnosti bude vykonávat právě Schorm.
Kvůli novinkám bude ombudsman jednat s ministerstvem financí o navýšení rozpočtu a počtu zaměstnanců. „Budeme chtít mluvit o situaci po 1. červenci, technicky by to vyžadovalo přijetí rozpočtového opatření. Dovedli bychom si představit navýšení o dvanáct pracovníků, což by bylo pro nás realistické do konce roku nabrat,“ řekl Schorm. V kanceláři ombudsmana pracuje tento rok na 170 lidí, obdobně jako loni.
„Nevíme, kolik nových pracovníků dostaneme. Ale má-li dětský ombudsman chodit k soudu, tak k tomu také potřebujeme kvalifikované lidi. Budoucnost se bude vyvíjet podle toho, jak budeme finančně a rozpočtově zajištěni,“ poznamenal Křeček.
Kancelář veřejného ochránce práv u příležitosti pětadvacátého výročí vzniku v Brně pořádá konferenci. „Pětadvacáté výročí Kanceláře ombudsmana je připomenutím toho, jak jsme v Česku v ochraně práv pokročili. Zároveň letošní oslavy vnímám jako uznání náročné práce a odhodlání mnoha lidí, kteří zanechali svou stopu na této čtvrtstoletí dlouhé cestě. Každý z nich si zaslouží velké poděkování,“ uzavřel Křeček.
Ombudsmana volí Poslanecká sněmovna, kandidáty navrhuje prezident republiky a Senát. Zvolen může být maximálně na dvě období po sobě. Nesmí být členem žádné strany ani hnutí.
