Proč je krev červená, co způsobuje slanost moří, a je levitace skutečná? Tyto otázky nás provázejí od přírodních jevů po paranormální záhady. Přečtěte si, jak věda objasňuje barvu krve, původ mořské soli a zkoumá příběhy o lidské levitaci.

Proč je krev červená?

Za vším hledejme kyslík. Červenou barvu získává krev díky hemoglobinu, což je bílkovina obsahující železo, která na sebe váže kyslík a následně ho roznáší po těle. Když na sebe hemoglobin váže kyslík, vzniká oxyhemoglobin, který má jasně červenou barvu.

Ale ne vždy je krev červená. Ve chvíli, kdy není kyslík přítomný, je hemoglobin tmavší, a i krev je proto tmavší barvy, skoro až do modra. Tenhle rozdíl můžeme vidět na žílách, kterými proudí neokysličená krev zpět do srdce a plic.

Mimochodem právě žíly stojí za rčením, že královská krev je modrá. Protože šlechta manuálně nepracovala a vyhýbala se přímému slunci, byla její pokožka světlejší a mnohem jasněji pod ní bylo vidět žíly.

Proč je v řekách voda sladká, ale v mořích a oceánech slaná?

Kdybychom pominuli slanost (a různé množství znečištění), jsou vody v řekách a mořích stejné. Což je logické, protože řeky ústí do moří. A naopak slunce odpařuje vodu z řek i moří, tak proč je slané jen moře? Může za to oxid uhličitý.

Je obsažený v atmosféře, a když se rozprší, dešťová voda s sebou bere právě i malé množství tohoto oxidu. Z dlouhodobého hlediska ho ale je dostatek.

Oxid uhličitý vytváří slabou kyselinu uhličitou, která pomalu a vytrvale rozkládá horniny, ze kterých se uvolňují minerály a soli, hlavně chlorid sodný, tedy sůl. Řeky tato malá množství soli celé roky postupně odplavují do moří a oceánů.

A protože při odpařování z vodní hladiny stoupá pouze voda v plynném skupenství, soli zůstávají v mořích, kde se během let zkoncentrovaly až do současného stavu.

Je znám nějaký skutečný případ levitace člověka?

Levitace je oblíbeným kouzelnickým trikem. Má jít o vznášení tělesa za nevysvětlitelných okolností a spadá pod paranormální jevy. Mnoho lidí v minulosti tvrdilo, že levitaci ovládá, většinou byli nakonec usvědčeni z podvodu.

Známý případ se týká františkánského mnicha Josefa Kopertinského (1603–1663), který se prý dokázal volně vznášet ve vzduchu. Tehdejší lidé ho podezřívali z podvodu, a Kopertinský dokonce stanul před inkvizičním tribunálem.

Hájil se, že jeho schopnosti jsou důkazem Boží existence a že ho jimi obdařil právě Bůh. Nutno podotknout, že podvod mu nakonec prokázán nebyl. Po celý život však byl držen v izolaci a nuceném vyhnanství. Později byl církví prohlášen za svatého.

Od červené krve přes slaná moře až po záhadnou levitaci – tyto jevy ukazují, jak věda dokáže objasnit přírodní procesy, zatímco některé příběhy zůstávají opředeny tajemstvím.

Hemoglobin dává krvi barvu, oxid uhličitý vysvětluje slanost oceánů, ale levitace Josefa Kopertinského zůstává nevyřešenou hádankou. Tyto příběhy nás učí, že svět je plný fascinujících otázek čekajících na odpovědi.