KVÍZ: Znáte funkcionalismus? Zkuste odpovědět na šest základních otázek

Funkcionalismus

Funkcionalismus je architektonický směr, který vznikl ve 20. letech 20. století a jeho hlavní myšlenkou je, že „forma následuje funkci“. Tento přístup se projevil použitím strohých, účelových objemů, otevřených půdorysů a průmyslových materiálů, jako jsou železo, beton či sklo. Ve střední Evropě, zejména v Československu meziválečném období, se funkcionalismus stal jedním z předních stylistických směrů a zásadně ovlivnil podobu měst i design interiérů. Tady je dost zásadní rozdíl mezi Československem a zbytkem Evropy. My se k funkcionalismu přiklonili opravdu hodně a silně ovlivnil jak veřejnou, tak i soukromou sféru architektury. V jiných zemích se funkcionalismus stal spíš jedním z několika směrů.

Vývoj a historický kontext

Funkcionalismus se formoval jako součást širokého proudu moderní architektury, jejímž anglosaským ekvivalentem byl tzv. International Style. Kořeny tohoto postoje lze vystopovat až k definici Louise H. Sullivana z roku 1893, který prosazoval, že architektura musí být odvozena z účelu stavby.

To je základní postulát funkcionalismu: Prostě vše podřídit praktickému účelu, odstranit nadbytečné dekorativní prvky a každý prvek musí být logický. Architekti využívali nové technologie a materiály – prefabrikované železobetonové konstrukce, prosklené stěny a ploché střechy umožňující terasy či střechy zahrady. Velký důraz se kladl na optimalizaci denního osvětlení a vzdušnosti interiérů, často se pracovalo s modulovým systémem a otevřenými dispozicemi.