Uprostřed historického srdce Prahy se ukrývá nejmenší katastrální území města - Josefov. Na první pohled nenápadná čtvrť je ve skutečnosti jedním z nejzachovalejších komplexů židovských památek v celé Evropě.

Od 13. století vyrůstalo za zdmi Starého Města zvláštní město ve městě - Židovské ghetto. Mělo vlastní radnici, školy, hřbitov i synagogy. Osmnácté století přineslo zlom. Císař Josef II. dal Židům větší práva a umožnil jim žít i mimo ghetto. Ti, kdo si to mohli dovolit, odešli. Místo následně začalo chátrat a koncem 19. století bylo rozhodnuto - bude zbouráno. V rámci asanace zůstaly stát jen ty nejcennější památky: šest synagog, židovská radnice a Starý židovský hřbitov - tyto části tvoří dnešní Josefov.

A pak přišla další rána - druhá světová válka. Obyvatelé byli deportováni do koncentračních táborů a čtvrť se změnila na skladiště konfiskovaného židovského majetku. Po válce zůstala většina těchto předmětů v rukou Židovského muzea. Z místa života se čtvrť změnila na místo vzpomínek. Přesto Josefov žije. Každý den tudy proudí tisíce návštěvníků, kteří obdivují tiché řady náhrobků, poslouchají příběhy v synagogách a cítí, že tu historie není jen napsaná - je tu stále přítomná.