Život bez štítné žlázy, žaludku, nebo dokonce poloviny mozku? Zní to neuvěřitelně, ale lidské tělo a moderní medicína dokáží zvládnout i tyto extrémní situace. Od hormonální rovnováhy po trávení a myšlení – objevte, jak tělo přežívá bez těchto orgánů.
Štítná žláza: Nahradí ji tabletky
Štítnou žlázu máme na přední straně krku a tvarem připomíná motýlí křídla. Vytváří hormony, které se uvolňují přímo do krve a jsou důležité pro spoustu nenápadných procesů:
využívání energie, vnímání tepla, zpracování živin, nervovou a svalovou činnost, růst a vývoj těla a fungování dalších systémů.
Štítná žláza se v některých případech od operovává, když nefunguje správně a není možné to řešit jinak, objeví se v ní nádor nebo se zvětší natolik, že utlačuje cévy nebo vadí při dýchání.
Pokud potom pacient bere v tabletách hormony, aby nahradil ty, které obvykle produkuje štítná žláza, v jeho životě ho to neomezuje.
Žaludek: I když chybí, nezhubnete
I když je to těžko představitelné, žít se dá i bez žaludku, orgánu zásadního pro trávení jídla. Někdy je potřeba ho vyoperovat kvůli rakovině nebo třeba v důsledku úrazu.
Střevo je v takových případech možné napojit přímo na jícen, tedy trubici, kterou potrava normálně sestupuje do žaludku. Z části střeva lékaři vytvoří jakousi kapsu, odkud se pak jídlo posouvá dál, aby nešlo do střeva přímo.
Lidé potom musejí jíst velmi často (třeba každé dvě hodiny) ve velmi malých dávkách.

Je znám případ, kdy si mladá žena z Velké Británie musela nechat vyoperovat žaludek poté, co v baru vypila drink s kouřovým efektem. Toho barmani dosahovali tím, že do nápojů přidávali kapalný dusík. Ten ale ženě žaludek roztrhl.
Tlusté střevo: Trávení mimo tělo
Také bez tlustého střeva se v krajním případě dá obejít. Najdeme ho na konci našeho trávicího ústrojí a za normálních okolností se v něm vstřebává voda a z nestrávených zbytků potravy se vytváří stolice.
Tento orgán se odstraňuje například při chronickém zánětlivém onemocnění nebo při rakovině. V některých případech se potom pacientovi vytvoří mimotělní vývod, kterému se říká stomie. Zbytky potravy pak odcházejí do sáčku na břiše.
Někdy je také možné napojit tenké střevo (to, kterým potrava prochází předtím, než se dostane do tlustého) na řitní otvor. Z jeho části se vytvoří uvnitř těla vak, ve kterém se hromadí stolice před tím, než se z těla vyloučí.
Slinivka břišní: Přežití díky dietě
Slinivku neboli pankreas máme v břiše za játry a žaludkem. Vytváří šťávy, které pomáhají trávit bílkoviny, tuky a cukry. Bez toho by se látky nevstřebaly do těla – jen by prošly trávicím traktem a člověk by byl pořád podvyživený.
Zároveň se ve slinivce vytváří hormon inzulin a další hormony, které regulují hladinu cukru v krvi. Odstraněn tento orgán musí být při chronických zánětech nebo když hrozí rakovina (ta se u slinivky velice špatně léčí).
I bez slinivky přežijeme, ale musíme doplňovat enzymy a dodržovat speciální dietu. Zároveň je třeba kompenzovat cukrovku, protože naše tělo už nevyrábí inzulin – ten si musíme píchat v injekcích.
Stačí nám půlka mozku?
Skutečně překvapivé je, že se dá existovat i jen s jednou mozkovou hemisférou. Při operaci, která se nazývá hemisferektomie, se jedna hemisféra vyoperuje. Poprvé lékaři tento zákrok provedli už v roce 1888 na psovi.
V minulém století se jím řešily například nádory na mozku. Dnes se zákrok provádí obvykle u dětských pacientů, kteří trpí velmi častými záchvaty, na které nefunguje nic jiného.
Přestože se má za to, že jednotlivé poloviny (hemisféry) mozku mají na starosti odlišné funkce, pacientům zákrok nemění osobnost a nemá vliv na paměť. Někteří se dokonce potom zlepšili ve škole.
Pacienti po operaci nicméně nevidí na oko na protilehlé straně, než kde byla postižená hemisféra, a nemohou na této straně ovládat paži. Pokud člověk přijde o levou hemisféru, má potíže s řečí, ty ale nemusí být trvalé, zvlášť pokud je to ve velmi raném věku.

O co všechno v těle je možné přijít a pořád přežít?
Teoreticky může člověk přežít bez až 45 % částí těla. Pokud by byl napojený na přístroje, mohl by se obejít i například bez lebky, srdce, bederní páteře, očí, nosu, uší, hrtanu, jazyka i konečníku. Tahle možnost je ale opravdu jen teoretická.
Pokud by něco způsobilo ztrátu všech těchto orgánů najednou, člověka by zahubil šok a ztráta krve. Kdyby se mu orgány odstraňovaly postupnými operacemi, tolik zásahů by nevydržela imunita a pacient by zemřel na infekci.
Od štítné žlázy po polovinu mozku – lidské tělo dokáže přežít i zdánlivě nepředstavitelné ztráty díky kombinaci medicínských zásahů a přirozené adaptability.
Ať už jde o nahrazení hormonů tabletami, přizpůsobení trávení bez žaludku, nebo život s jednou mozkovou hemisférou, tyto případy ukazují, jak silný je lidský organismus a jak daleko pokročila moderní věda.