"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

„EU je plně odhodlána dosáhnout dohody, která bude výhodná pro obě strany,“ uvedl evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič po telefonickém jednání s americkým obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem a ministrem obchodu Howardem Lutnickem. „Obchod mezi EU a USA je jedinečný a musí být veden na základě vzájemného respektu, nikoliv hrozeb. Stojíme připraveni bránit své zájmy.“

Trump v pátek prohlásil, že je nespokojen s tempem probíhajících obchodních jednání a že zvýšení cel od 1. června je podle něj již rozhodnuto. „Na dohodu nečekám – my jsme si ji už nastavili,“ uvedl s tím, že výjimku by mohl udělit pouze v případě velké evropské investice v USA.

Evropská unie je jedním z největších obchodních partnerů USA – loni do Spojených států vyvezla zboží v hodnotě přes 600 miliard dolarů, zatímco z USA nakoupila zboží za 370 miliard, uvádějí americké vládní statistiky.

Země EU na Trumpovy výhrůžky zareagovaly opatrně, ale rozhodně. Irský premiér Micheál Martin varoval, že zvýšení cel by poškodilo obě strany, a označil vyjednávání za jedinou udržitelnou cestu. Francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin zopakoval, že Paříž podporuje deeskalaci, ale je připravena odpovědět. Německá ministryně hospodářství Katherina Reiche vyzvala EU, aby udělala vše pro dosažení dohody s USA. Nizozemský premiér Dick Schoof zase připomněl, že cla v jednáních s USA často kolísají a EU musí zachovat jednotný postoj.

Trump již v dubnu oznámil sérii tzv. „recipročních cel“ na zboží z mnoha zemí, přičemž většinu zboží z EU chtěl zatížit 20% daní. Tato opatření následně odložil o tři měsíce do 8. července, aby dal prostor dalším jednáním, ale základní 10% clo zůstalo v platnosti. Vyšší cla vůči Číně byla částečně snížena, zatímco 25% clo na dovoz oceli a hliníku z EU nadále platí.

Evropská unie hrozila odvetou v podobě 25% cla na americké zboží v hodnotě 18 miliard eur, avšak zatím toto opatření pozastavila. Aktuálně také zvažuje další možné kroky, které by se týkaly dovozu amerického zboží v hodnotě až 95 miliard eur.

Trump opakovaně kritizuje obchodní vztahy s EU jako nevyvážené, tvrdí, že evropské politiky znevýhodňují americké firmy, zejména v oblasti automobilového průmyslu a zemědělství. Prezident také pohrozil firmě Apple, že pokud nebude vyrábět své iPhony v USA, uvalí na jejich dovoz clo ve výši nejméně 25 % – později tuto hrozbu rozšířil na všechny chytré telefony.

Finanční trhy na nejnovější vývoj reagovaly negativně – americký index S&P 500 v pátek klesl o 0,7 %, německý Dax a francouzský Cac 40 ztratily více než 1,5 %. 

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) clo Donald Trump dovoz a vývoz

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy