Trump poslal do Los Angeles tisíce dalších vojáků. Zadržené odváží neznámo kam

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí vyslala do Los Angeles přibližně 4 000 příslušníků Národní gardy v reakci na rozsáhlé protesty proti imigračním raziím. Tento krok, který kalifornští představitelé označili za „autoritářský“, vyvolal ostrou kritiku a právní reakci ze strany státu.

Napětí mezi federální vládou a druhým největším městem USA během víkendu prudce vzrostlo poté, co tisíce lidí vyšly do ulic na protest proti tvrdým zásahům proti přistěhovaleckým komunitám. Raziím padli za oběť pracovníci z oděvního průmyslu, dělníci a zaměstnanci restaurací. Prezident významného odborového svazu v Kalifornii byl zatčen federálními agenty při dohledu na zatýkání imigrační službou ICE.

Protesty, které často čelily slznému plynu a gumovým projektilům, pokračovaly i v pondělí. Rodiny zadržených žádaly o jejich propuštění. Federální vláda navíc oznámila nasazení 700 příslušníků námořní pěchoty, což je v domácím kontextu výjimečně neobvyklý krok.

Guvernér Gavin Newsom potvrdil, že byl informován o dalším příjezdu vojáků, ale zatím bylo aktivně nasazeno jen 300 z nich. Zbytek údajně čeká bez rozkazů v budovách federálních úřadů. Kalifornie v reakci na situaci podala žalobu proti Bílému domu a ministru obrany Petu Hegsethovi, v níž zpochybňuje legálnost federálního nasazení státní Národní gardy bez souhlasu guvernéra.

Protesty se rozšířily i do dalších měst – v New Yorku, Chicagu, Dallasu, San Francisku i Austinu se konaly demonstrace s hesly jako „Žádní lidé nejsou nelegální“ a „Konec ICE“. V centru Los Angeles uspořádala ACLU protestní akci a právníci varovali, že během razií byli zadržení drženi bez jídla, vody a přístupu k lůžkům více než 12 hodin.

Zatčení prezidenta odborového svazu SEIU Davida Huerty, který byl obviněn z údajného maření zásahu, vyvolalo vlnu solidarity. Po propuštění vzkázal: „Tento boj patří celé naší komunitě.“

Starostka Karen Bass prohlásila, že Los Angeles se stalo „testovacím případem“ federálního zásahu a označila razie za nezákonné. Zmínila, že mnoho zadržených nemá přístup k právníkům a byli přemístěni na neznámá místa. Zároveň odsoudila násilnosti během protestů a potvrdila, že LAPD zatkla desítky lidí za různé trestné činy, včetně žhářského útoku molotovovým koktejlem.

Civilní organizace i novináři kritizovali tvrdý zásah policie, která během víkendu použila více než 600 gumových projektilů. Několik novinářů bylo zraněno, včetně australského reportéra, kterého střelili z bezprostřední blízkosti.

Šéf LAPD Jim McDonnell uznal, že nasazení mariňáků by znamenalo „logistický a operační problém“ a že jeho oddělení o jejich příjezdu nebylo oficiálně informováno. Federální vláda však tvrdí, že jejich přítomnost je nutná k „obnově pořádku“ a ochraně federálních agentů.

Toto je první případ od roku 1992, kdy byl federálně nasazen voják bez žádosti guvernéra – tehdy šlo o reakci na nepokoje po zproštění viny čtyř policistů za brutální zbití Rodneyho Kinga. Los Angeles, kde imigranti tvoří třetinu obyvatel, je epicentrem odporu proti přísné imigrační politice, která zahrnuje masová zatýkání, deportace a cestovní omezení.

„Pokud se zaměříte na město, kde jsou imigranti tak zásadní součástí života, musíte počítat s tím, že lidé se zvednou a budou se bránit,“ shrnul situaci právník Sergio Perez. 

Související

Prezident Trump

Má Putina za přítele nebo protivníka? Trumpovy snahy ukončit válku selhaly na všech frontách

Po hrozbách, že přeruší vojenskou pomoc Ukrajině, se zdá, že prezident USA Donald Trump změnil svůj postoj. Původně se administrativa domnívala, že její proruská rétorika, signály a diplomacie vyvolají reciprocitu v Moskvě a otevřou cestu k ukončení rusko-ukrajinské války. Nyní se však zdá, že Trump pochopil, že tento přístup není jen slepou uličkou, ale že vedl k opačnému efektu — ruské útoky na ukrajinská města a vesnice jen eskalovaly.
Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu Původní zpráva

Trump tu nebude navždy, říká expertka. EU čelí tlaku obchodnímu tlaku USA a hledá cestu ven

Evropská unie čelí vážné obchodní výzvě. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje zvýšit cla na evropské zboží, Brusel proto připravuje odvetná opatření. Hrozí další eskalace vztahů s USA, zatímco sílí snahy o nalezení alternativních partnerů. O možných dopadech, strategických směrech a varováních před Čínou promluvila pro EuroZprávy.cz výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Aktualizováno před 3 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Anonym vyhrožoval bombou v obchodních centrech v Praze

Zatím neznámý anonym se rozhodl zkomplikovat poslední červencovou sobotu lidem, kteří se v Praze vydali na nákupy. Policie prověřovala výhrůžku týkající se několika obchodních center v hlavním městě. Na místech zasahovali pyrotechnici. Bomba se nenašla.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

V Gaze umřeli hladem další lidé. Pomoc by mohla přijít ze vzduchu

Téměř třetina lidí v Pásmu Gazy se potýká s nedostatkem jídla, varovali pracovníci OSN. Izrael popírá, že by bránil dodávkám humanitární pomoci na palestinské území. Z problémů viní hnutí Hamás. Úřady jím vedené v pátek potvrdily úmrtí dalších několika podvyživených osob.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Na Ukrajinu dorazily americké tanky M1A1 Abrams

Austrálie potvrdila dodávku první várky amerických tanků M1A1 Abrams, které byly darovány Ukrajině jako součást širšího balíčku vojenské pomoci. Z celkového počtu 49 tanků jich většina již dorazila na ukrajinské území, přičemž zbývající kusy mají být dodány v následujících měsících. 

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Formace i klamné cíle pro rakety. Jak ruské útoky dronů ničí odhodlání Ukrajiny?

Noc co noc se obloha nad Ukrajinou plní těžko odrazitelnými roji ruských dronů, řízených střel a balistických raket. Moskva zintenzivnila své nálety na konkrétní města, přičemž cíle jako Lutsk se ocitají pod opakovaným tlakem. Zatímco dříve mezi masivními útoky ubíhalo klidně i deset dní, nyní je interval zkrácen na tři až pět dní. Ukrajinská protivzdušná obrana je přetížená, a civilní ztráty dosáhly v červnu nejvyššího počtu za poslední tři roky: 232 obětí.

včera

Prezident Trump

Má Putina za přítele nebo protivníka? Trumpovy snahy ukončit válku selhaly na všech frontách

Po hrozbách, že přeruší vojenskou pomoc Ukrajině, se zdá, že prezident USA Donald Trump změnil svůj postoj. Původně se administrativa domnívala, že její proruská rétorika, signály a diplomacie vyvolají reciprocitu v Moskvě a otevřou cestu k ukončení rusko-ukrajinské války. Nyní se však zdá, že Trump pochopil, že tento přístup není jen slepou uličkou, ale že vedl k opačnému efektu — ruské útoky na ukrajinská města a vesnice jen eskalovaly.

včera

Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy