Macháč předal v Berouně šek na 100 tisíc. ‚Jako malý jsem to tu zbožňoval,‘ komentuje domovský klub

Olympijský vítěz v mixu Tomáš Macháč se po zdravotních potížích vrátil k tréninku. Po sérii vyšetření se chce více zaměřit na stravu a věří, že se dokáže zbavit častých křečí, kvůli kterým v posledních měsících vzdával některé zápasy. Uvedl to na kurtech LTC Beroun, kde jako malý s tenisem začínal. Tamnímu klubu předal i šek na 100 tisíc korun, v rámci projektu První oddíl.

Beroun Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Macháč

Tomáš Macháč | Zdroj: Profimedia

Je zde dominantní třešeň. Lezl jste na ni jako malý?
Nelezl. Já jsem se trochu bál, ale podle mě jsem ty třešně sbíral. Vždycky jsem rodiče poprosil, aby mi nějaké dali. Každopádně jsem rád, že jsem tady, protože být doma je nádherný pocit. Vzpomínám si, jaké to bylo ještě bez stresu, když hrál člověk tenis úplně v pohodě. Je to krásné, protože tady to mám rád. Mám to sem pěšky od rodičů, takže to je paráda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si českého tenistu

Jaké to tu bylo?
Vždycky jsem za něco chtěl nějakou odměnu, když jsem třeba něco odehrál. Já jsem to tady ze začátku jako malinký úplně zbožňoval. Samozřejmě pak přišel nějaký útlum, kdy přišla lehká puberta, pak samozřejmě i velký tenis.

Ten tenis se samozřejmě někdy vyvíjel jako horská dráha. Ale na tohle období vzpomínám fakt dobře, protože člověk nemusel cestovat do Prahy nebo pak letecky 10 hodin za zápasem. Měl jsem všechno doma a byla to pohodička.

V kolika jste tady začínal?
Začal jsem v pěti a podle mě jsem hrál tak do sedmi nebo osmi.

Vzpomínám si, že vždycky, když jsem byl v nějakých klubech, speciálně tady, tak jsem vždycky využíval zeď. Když jsem dohrál tenis, tak jsem si pak zbožňoval prostě pinkat. Nikdo už pak se mnou ani nechtěl hrát, tak jsem hrál o tu zeď a tam jsem se jako malý hrozně vyřádil.

Co to pro vás znamená předat šek 100 tisíc korun oddílu, kde jste začínal?
Kdybych mohl přidat i větší šek, byl bych rád. Vždycky to jde na dobrou věc a jsem rád, že jsem něco uhrál, abych toho mohl docílit a předat ten šek. Jakmile jsem se to dozvěděl, tak jsem neváhal ani vteřinu a už jsem se těšil, až tenhle den nastane. Ta pomoc a ty děti to využijí.

Je nádherné, když vidíte dítě sportovat. Speciálně v dnešní době, kdy je to hodně o té technologii. To mě naštěstí minulo. Čím víc dětí bude sportovat, tím pak v budoucnu máme větší šanci na to, abychom vychovali dalšího olympionika. Jsem rád, že takové akce jsou a chtěl bych za to poděkovat.

Jaroslav Plašil, ask Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme