Pět finalistů konkurzu na šéfa ČT. Kdo by dostal váš hlas?

Rada České televize v tajném hlasování vybrala pět lidí, kteří postupují do finále výběrového řízení na generálního ředitele. O nejvyšší funkci ve veřejnoprávní televizi se ve středu 18. června utkají programový ředitel Milan Fridrich, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý zahraniční zpravodaj Miroslav Karas, šéf sportovního kanálu Jiří Ponikelský a bývalá manažerka TV Nova Libuše Šmuclerová.

Všichni postupující kandidáti osobně představí své projekty při veřejném slyšení 18. června. Budou mít 10 minut na prezentaci, po které bude prostor pro doplňující otázky radních s časovým limitem dvě minuty na otázku a dvě minuty na odpověď.

Rada České televize zároveň zveřejní projekty všech uchazečů nejpozději do páteční půlnoci na internetových stránkách České televize, aby si je kdokoliv mohl prostudovat. Při veřejném slyšení kandidátů se radní inspirují otázkami od veřejnosti i zaměstnanců České televize, například radní Vlastimil Ježek chce pokládat otázky jménem odborové organizace ČT.

Ihned po skončení veřejného slyšení bude Rada České televize tajně hlasovat o novém generálním řediteli nebo ředitelce. Ke zvolení potřebuje uchazeč získat alespoň 10 hlasů. Jestliže se ani při opakované volbě nepodaří nového manažera vybrat, zopakuje se hlasování o týden později 25. června. 

Podle zákona by měla Rada ČT vybrat ředitele nejpozději do tří měsíců od odvolání Jana Součka, tedy do začátku srpna. Pokud to nestihne, tak jí ovšem žádná sankce nehrozí a televizi dál povede zastupující ředitel Michal Fila. 

Do výběrového řízení na generálního ředitele se přihlásilo 21 zájemců. Jednoho účastníka radní vyřadili ještě před hlasováním, neboť nesplnil základní předpoklady – neměl magisterský stupeň vysokoškolského vzdělání.

Následující medailonky jsme seřadili podle počtu hlasů v prvním kole, od největšího počtu k nejmenšímu.

Hynek Chudárek

Obchodní ředitel České televize

Hynek Chudárek získal vzdělání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Po revoluci spoluzakládal společnost zabývající se výrobou CD a DVD nosičů a byl i jejím akcionářem. V roce 2002 zakládal a spoluvlastnil hudební televizi Óčko, kde jako akcionář působil jako člen představenstva a jednatel. Skončil v ní v roce 2011.

Na generálního ředitele České televize kandidoval už dvakrát, v letech 2009 a 2011. Tehdy například navrhoval propustit 20 procent všech stálých zaměstnanců nebo omladit vysílání. Poměrem hlasů 12:3 ho však porazil Petr Dvořák. Ten ho posléze najal na pozici obchodního ředitele. 

Za Chudárkova působení přestala Česká televize prodávat komerční vysílací časy prostřednictvím externí agentury a místo toho vybudovala vlastní obchodní oddělení. Jeho hlavní náplní je prodej obchodních formátů, tedy reklamy, sponzoringu a product placementu. Kritici ovšem upozorňovali, že za Chudárkova působení začala Česká televize ve velkém využívat sponzorování pořadů jako náhradu za omezené vysílání reklamy. 

Nevhodně obchodovaný product placement se stal jednou z příčin letošního odvolání generálního ředitele Jana Součka. Česká televize totiž umožnila brněnské reprodukční klinice, aby si koupila celých devadesát minut vysílacího času ženského magazínu Sama doma. 

Umisťování produktů v minulosti vedlo také k soudním sporům s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Známá je „hranolková kauza“ z roku 2015, tedy scénka z pořadu Hokejové poledne, kdy si moderátor přinesl k pultíku občerstvení z fast foodu. Po létech soudů musela Česká televize zaplatit pokutu 350 tisíc korun. V roce 2021 uložila vysílací rada další pokutu, tentokrát 100 tisíc korun, za skrytou reklamu v losování výsledků sázkových her Sazky.

Zajímavost: Pouhé dva dny před volbou generálního ředitele oslaví 64. narozeniny.

Libuše Šmuclerová

Mediální manažerka

Vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, kterou zakončila v roce 1986. 

Poté pracovala v tehdejší Československé televizi, například jako moderátorka živého vysílání Studia Kontakt. Dodnes jí kritici připomínají, jak televize utnula přenos z demonstrací v listopadu 1989 a ona poté oznámila, že pracovníci televize se stanoviskem protestujících občanů nesouhlasí. Po letech to opakovaně vysvětlovala slovy, že pořádně neslyšela, co v přenosu zaznělo a byla ve stresu.

Z Kavčích hor v roce 1993 přešla do vznikající komerční TV Nova. Podílela se na pořadu Na vlastní oči a později působila až do roku 2004 na pozicích programové ředitelky, výkonné ředitelky a jednatelky CET 21. Po odchodu z TV Nova v důsledku vlastnických změn vybudovala během následujících dvou let spolu se svým tehdejším manželem Romanem Šmuclerem síť klinik estetické medicíny Asklepion. 

Od 1. března 2007 se stala generální ředitelkou vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, pozdějšího Czech News Center. Od ledna 2021 se z výkonné funkce přesunula do strategické pozice předsedkyně představenstva. Vydavatelství vlastní společnost Czech Media Invest, kterou kontrolují miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč. V letech 2023–2025 předsedala správní radě České unie vydavatelů.

Po odvolání Jana Součka patřila Libuše Šmuclerová mezi první, kdo veřejně oznámili kandidaturu. Obdržela 15 hlasů v prvním kole, to naznačuje významnou podporu mezi členy Rady České televize. Se svou manažerskou zkušeností však musí obstát proti několika interním kandidátům s hlubokými znalostmi ČT. 

Miroslav Karas

Novinář

Dlouholetý zahraniční zpravodaj pochází z Karviné, vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Koncem 80. let začínal v Československém rozhlase. V letech 1992–1998 působil jako rozhlasový zpravodaj v Polsku a následně, od roku 1998, v České televizi. 

V letech 1998–2012 působil jako stálý zpravodaj ČT ve Varšavě a kromě Polska pokrýval i události v postsovětských zemích (Ukrajina, Pobaltí, Bělorusko). V roce 2012 se přesunul do Moskvy a stal se zpravodajem ČT v Rusku (2012–2016), poté se krátce vrátil do Polska (2016–2017) a znovu vykonával misi v Rusku (2018–2020). Přinášel reportáže z dění v Donbasu i na Krymu, informoval o soudu s pilotkou Savčenkovou, zblízka sledoval Vladimira Putina a z první ruky zažil Olympijské hry v Soči.

Po návratu do Česka převzal od dubna 2020 vedení ostravského studia České televize, kde působil do března 2024 (čtyřletý mandát). Ve výběrovém řízení na přelomu let 2023 a 2024 se ucházel o pokračování ve funkci, avšak nebyl znovu vybrán – přednost dostala Gabriela Lefenda. Karas poté v České televizi skončil.

Je autorem knihy „A odkud bych asi tak byl?“, která barvitě líčí ruskou realitu jeho očima a poskytuje čtenářům pohled do zákulisí ruské společnosti a politiky. 

Kandiduje také na členství v Radě Českého rozhlasu. O jedno uvolněné místo se kromě něj uchází ještě bývalý rozhlasový zpravodaj Miroslav Konvalina. 

Jiří Ponikelský

Výkonný ředitel ČT sport

Absolvoval Strojní fakultu ČVUT (1987–1993) a vzdělání v oblasti komunikace a marketingu si rozšířil na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů (2002–2003). Svou kariéru zahájil v polovině 90. let rozvojem televizních a marketingových práv kolektivních sportů a jejich domácích soutěží. 

Spolupracoval se sportovními svazy a osobnostmi, podílel se na organizaci mezinárodních šampionátů, od roku 2009 působí v České televizi a od roku 2010 se věnuje vedení ČT sport.

Jako výkonný ředitel ČT sport se zaměřuje na získávání klíčových sportovních práv i na podporu sportovních projektů pro nejširší veřejnost. 

Celoživotní profesní zaměření na oblast sportu pro něj může být nevýhodou při řízení celé šíře veřejné služby České televize. Jeho veřejné postoje k veřejnoprávní nabídce vždy souvisely s jeho specializací, tedy sportovními přenosy a náklady na zprostředkování velkých událostí.

Milan Fridrich

Programový ředitel České televize

Vzdělání získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a titul MBA získal na Prague Business Institute. Je také absolventem kurzu pro manažery veřejné služby na Eurovision Academy.

Svou mediální kariéru začal v roce 1995 jako reportér a moderátor na Českém rozhlase 6 – Rádiu Svobodná Evropa a poté na Radiožurnálu. V roce 1997 se stal vedoucím zahraniční redakce Radiožurnálu a zároveň pravidelně moderoval pořady Stalo se dnes, Ranní ozvěny Polední ozvěny či Radiofórum. Poté pracoval v Hospodářských novinách.

Do České televize nastoupil v roce 2005 po návratu z Bruselu. Stál u zrodu zpravodajského kanálu ČT24 jako šéfeditor a rychle postoupil na pozici ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu (2007–2010). V letech 2010–2011 budoval úsek Nových médií ČT, který získal Křišťálovou lupu za webové a mobilní projekty. Programovým ředitelem ČT je od října 2011.

V mezinárodním kontextu je od roku 2023 členem Televizního výboru Evropské vysílací unie (EBU) a v letech 2015 až 2019 působil jako viceprezident stejnojmenného výboru. Je autorem několika cestopisných knih a pravidelně přispíval do českých periodik. Pro ČT natočil téměř 70 cestopisů „Postřehy odjinud“. 

Česká televize se za jeho působení na pozici ředitele programu od roku 2012 opakovaně stala lídrem televizní sledovanosti. Způsob, jakým sestavuje programovou skladbu, však bývá předmětem kritiky, protože třeba vánoční schéma je dlouhá léta prakticky stejné (s obměnami řazení pohádek). Parametr divácké spokojenosti ale vykazuje vysoké hodnoty.

Jeho dlouhodobé působení ve vnitřních strukturách televize mu na jednu stranu poskytuje výhodu důvěrné znalosti prostředí a kontaktů, zároveň ho ale část radních může vnímat jako představitele „starých pořádků“.

Celkové výsledky hlasování:

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem