Mám historku: Jednou jsem zapnula zalévání na záhonek pod hustým, vysokým stromem. Během toho začalo pršet, ale já nechala zalévání zapnuté. Docela jsem to schytala od kolemjdoucích, proč jako zalévám v dešti? Že akorát plýtvám vodu! Nějak nemohli pochopit, že půdu pod hustou korunou stromu lehký májový deštík nesvlaží. A že rostliny potřebují pít, i když kolem padá voda, ale ne na ně.

Někdy prostě nestačí nechat vše na přírodě. Může mrholit půl dne, ale pod stromy bude stále sucho. Nebo naprší jen tolik, že se svlaží stébla trávy, ale ke kořenům dřevin a hluboce kořenících trvalek se voda nedostane. Co z toho plyne? Když dlouho vládne sucho a spadne jen pár kapek, ještě neznamená, že rostliny mají dost vody.

Slabý déšť

Ne každý déšť je stejný. Jemné mrholení zvlhčí povrch půdy, ale voda často nepronikne dostatečně hluboko ke kořenům rostlin. Hluboce zakořeněné rostliny, jako jsou růže, vinná réva a topolovka, mohou vodu postrádat i po dešti. I když je povrch půdy vlhký, hlubší vrstvy jsou stále suché.

Jak poznat, zda je potřeba zalévat i po dešti?  Udělejte test. Zaryjte rýč, a když je půda suchá 10 cm pod povrchem, nedejte na dojmy kolemjdoucích a chopte se konve.

Různé požadavky rostlin na vodu

Ne všechny rostliny mají stejnou potřebu vody. Zelenina, jako jsou například rajčata, okurky nebo cukety, potřebují hodně vody. Také keře, jako jsou hortenzie nebo rododendrony, mají často větší žízeň než ostatní rostliny. Když nedostanou pravidelně a dost napít, zakrní nebo nemusí nasadit květy na příští rok.

Jak poznat, zda byste měli rostliny zalít? Vadnoucí listy, pomalý růst nebo změna barvy (např. žloutnutí listů) jsou jasnou známkou toho, že jim chybí voda.

Podívejte se na zalévání pokojovek při suchém či mokrém substrátu

Zdroj: VLM

Struktura půdy a absorpce vody

Složení půdy hraje důležitou roli v absorpci vody. Písčitými půdami voda proteče do hlubších vrstev a rychle vyschne.Jílovité půdy naopak dokáží vodu zadržovat, ale jsou také náchylné k přemokření.

Pozorujte, jak rychle voda po dešti odteče. Pokud půda rychle vyschne nebo voda zůstává „ležet“ na povrchu, může být prospěšné zalévat selektivně, aby jednotlivé rostliny dostaly správné množství vody.

Mulč a srážkový stín

Mulč je v zahradě cenným nástrojem pro udržení půdní vlhkosti a prevenci růstu plevele. Silná vrstva však může zabránit dešťové vodě, aby stekla až ke kořenům. Totéž platí pro rostliny rostoucí pod hustými korunami stromů nebo ve srážkovém stínu budov. Rostliny na těchto místech často zůstanou na suchu, i když hodně prší, a proto je třeba je dodatečně zalévat.

Tip: Zkontrolujte, zda je půda pod mulčem nebo hustými korunami stromů vlhká. Pokud ne, zalijte.

Horké letní dny

V horkých letních dnech půda natolik vyschne, že se na ní vytvoří nepropustný film, po kterém voda steče tak rychle, že se nestačí vsáknout. Při silném větru je část vody odfouknuta a nedostane se k rostlinám v dostatečném množství. Navíc vítr povrch půdy rychle vysušuje.

Po dešti vždy sledujte počasí. Pokud se okamžitě oteplí a vysvitne slunce, může to být signál, že některé žíznivé krásky je třeba zalít.   

5 tipů pro snadné zalévání:

  • Trvalky a trávníky není třeba zalévat příliš často, ale zato vydatně, aby se půda důkladně nasákla do hloubky. Rostliny si vytvoří dlouhé kořeny a naučí se sáhnout si pro vodu do hlubších vrstev. Když budete zalévat denně, ale pouze po povrchu, rostliny vyvinou mělké kořeny a budou hůře odolávat suchu.
  • Nezalévejte záhony zavlažovačem. Zaprvé voda se nedostane ke kořenům rostliny, kam patří. A zadruhé mokré listy jsou náchylné k plísňovým infekcím. Mnohem lepší je kapková závlaha.
  • Nikdy nezalévejte v prudkém poledním slunci. Nejlepší čas je brzy ráno nebo pozdě večer.
  • Nejlepší je používat dešťovou vodu.
  • Pravidelně okopávejte, abyste zkypřili povrch půdy. Tak voda lépe pronikne do půdy. A také bude zem, i když to zní paradoxně, pomaleji vysychat.