Babišův populismus na plný plyn. Budoucnost ho nezajímá, hodlá zruinovat státní pokladnu
Andrej Babiš chce zveřejnit volební program ANO až krátce před volbami, prý to bude bomba. Z toho, co nyní odhalil jako ochutnávku, to bude bomba hlavně pro státní rozpočet. Babiše nezajímají udržitelné finance, ale prvoplánové benefity.
Volební programy kandidujících stran nejsou pro mnohé voliče nejsilnějšími taháky, ale naznačují směr, kudy se budou ubírat v případě převzetí vládní zodpovědnosti. Šéf hnutí ANO už avizoval, že se zveřejněním kompletního programu ještě počká, a popravdě není jediný. Už nyní ale na sociálních sítích vykopl některé volební „taháky“, aniž by objasnil, kde na ně vezme peníze.
Hrdý populismus
Babiš se označuje za „hrdého populistu“ a tomuto pojmu nezůstává nic dlužen. Nabízí mix rušení úsporných kroků současné vlády, zvyšování mandatorních výdajů a dotací, snižování daní a masivní státní regulaci. Aby se mu lépe vládlo, chce změnit volební systém na většinový, protože se mu líbí autoritářský styl vládnutí Donalda Trumpa s pomocí často sporných dekretů.
Z toho, co poodkryl ze svého ekonomického programu, běhá soudným ekonomům mráz po zádech. Nepřekvapuje, že se chce prioritně zaměřit na svou hlavní cílovou skupinu seniorů. Chce znovu zvýšit valorizační schéma pro výpočet penzí, přidat nejstarším penzistům od 500 do 2000 korun a zastropovat penzijní věk na 65 letech v době, kdy většina evropských zemí kvůli demografickému vývoji tento věk postupně prodlužuje.
Chce tak zrušit hlavní pilíře důchodové reformy, kterou kvůli zlepšení udržitelnosti důchodového systému oceňují i ratingové agentury a další mezinárodní instituce. Jenom tyto změny by prohloubily schodek penzijního systému do roku 2050 o stovky miliard korun, což nejsou zanedbatelné dopady.
Reformy nechceme
Vláda Andreje Babiše v roce 2018 slibovala důchodovou reformu, kterou tehdejší premiér odpískal, když zjistil, že mu může ubrat politické body. ANO společně s ČSSD jen změkčily dosavadní parametry, zvýšily valorizaci penzí často nad její rámec a zastropovaly penzijní věk na 65 let. Babiš přitom ještě jako ministr financí uvažoval o jeho prodloužení na 67 let.
„Už dnes víme, že okolo roku 2030, až začnou do důchodu odcházet silné ročníky ze sedmdesátých let, bude již demografické složení naší společnosti takové, že pokud bychom do té doby opravdu s ničím nepřišli, problém s udržitelností našeho důchodového systému už nebude jen hrozbou, ale tvrdou realitou,“ tvrdila ještě v srpnu 2019 ministryně financí Alena Schillerová.
Krátce poté ANO propadlo iracionální představě, že žádná reforma penzí není zapotřebí a stačí jen zvyšovat důchody. Totéž nabízí dnes, stejně jako navázání na rychlou trajektorii zadlužování.
Katastrofa pro Česko
Co Babiš slibuje dál? Zvýšení slevy na jízdné pro seniory a studenty, výrazně vyšší platy vojákům, policistům, hasičům, celníkům a učitelům, vrácení některých zrušených daňových slev (školkovné), masivní dotace do sociálního bydlení nebo snížení firemních daní o dvě procenta.
Zároveň chce zestátnit ČEZ vykoupením menšinového podílu akcionářů, aby mohl stát dotovat ceny elektřiny. Stejný plán mají potenciální koaliční partneři SPD a Stačilo!, takže nejde jen o nereálnou chiméru.
Šéf ANO ovšem lže, když tvrdí, že by tato operace daňové poplatníky vůbec nic nestála. Pokud by minoritní akcionáře vykoupil ČEZ, stálo by ho to 200 až 250 miliard korun. Chyběly by mu desítky miliard korun na dividendy a investice do nových zdrojů elektrické energie.
„Po zestátnění nebude ČEZ moct platit dividendy státu, protože bude zadlužen. A i kdyby zázračně zadlužení snížil, pak nižší zisk z důvodu dotovaných cen elektřiny dále sníží dividendovou kapacitu ČEZ, tedy příjem státu. O tom všem současná opozice mlčí a věří, že nikdo neumí počítat,“ komentoval tyto plány ekonom Radim Dohnal.
Vrcholem laciného populismu je Babišův nápad vyvést Česko z Lipské burzy, kde se obchoduje s elektřinou v Evropě. „Chceme, aby se elektřina vyrobená v České republice prodávala tady. Jenom přebytky aby šly ven,“ prohlašuje šéf ANO. Před tímto záměrem varují experti zabývající se energetickými trhy.
„Teoreticky by to udělat šlo. Jenže tím by se český nejen energetický trh dostal do naprosté izolace. Kdybychom se rozhodli neplnit naše kontrakty uzavřené na evropské burze s elektřinou, tak proč by jiné evropské subjekty byly ochotny plnit například kontrakty, díky nimž nakupujeme plyn, ropu a další komodity? Buď jsme součástí evropského trhu, nebo ne. Odchod z tohoto trhu by se rovnal odchodu z EU, což by bylo pro českou ekonomiku katastrofální,“ uvedl analytik portálu Trhy.cz Pavel Hála.
Po nás potopa
Babišova ochutnávka, která je jistě jen výsekem megalomanských slibů ANO snažícího se zachytit pokles preferencí, nevěstí pro budoucnost veřejných financí nic dobrého. Česko potřebuje strukturální reformy, nikoli bezbřehé rozhazování bez ohledu na mladší a budoucí generace.
Jak si stojí domácí ekonomika dnes? Po utlumení inflace se její kondice vrátila na deváté místo nejzdravějších ekonomik EU. Zatímco Babišova vláda za sebou v roce 2021 zanechala nejrychleji se zadlužující zemi EU, dnes patří i přes kritiku a koaliční kompromisy v rychlosti konsolidace rozpočtových schodků do první třetiny.
„Konsolidace je politické maximum možného. Pořád jsme ve snižování schodku lepší než většina Evropy,“ potvrzuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Sice by si přestavoval rychlejší konsolidaci veřejných financí, vyzývá k jejímu pokračování v dalších letech, ale situace se podle něj proti minulosti zlepšila.
Hnutí ANO a jeho potenciální koaliční satelity SPD a Stačilo! ovšem mají jiné priority. Konsolidace veřejných financí je nezajímá, řídí se heslem po nás potopa.
