Co pro vás představuje práce architekta?
Je to několik věcí současně. Určitě ji vnímám jako závazek. Pracujete s cizími penězi a stavebnictví je nákladná záležitost. Roli hraje i časový a historický rámec, protože hotovou realizaci nelze jednoduše odstranit.
Architekt by měl ke své práci přistupovat s odpovědností a pečlivě zvažovat, co vlastně chce svým návrhem sdělit a co po něm zůstane. Od klientů chci vždy vědět co a proč. Nutím lidi přemýšlet, pojmenovat emoci. Zajímá mě pocit z prostoru, protože o něm často vůbec neuvažují. Zejména u pracovního, ten je vlastně ani nezajímá. Pro mě je velmi důležitý příjemný pocit v práci, abych tu dokázal vytvořit nějakou další hodnotu.
Ano, to vidím kolem sebe ve vašem studiu.
V práci člověk přece tráví většinu dne, tedy aspoň já. Mnozí, především administrativní pracovníci vyrovnávají nezájem o své pracovní prostředí intenzivní estetikou svého domova, kde je prostředí předesignované a přeplácané. Vidím v tom velkou nevyváženost. Pravda je, že ne každý může ovlivnit své pracovní prostředí jako my tady. Chtěl jsem, abychom se tu cítili trochu jako doma.
„Důležitým prvkem jsou tu židle značky Hay vyrobené z buku. K nim jsem navrhl bukový jídelní stůl a nechal ho namořit do stejného odstínu. U kulatého stolu k sobě mají lidé blíže."
Jaký je váš styl práce?
Když pracuji přímo pro klienty, je to velmi intimní záležitost, vím o nich téměř všechno. Do realizací nepromítám svoje designové ambice, snažím se je pochopit a vycítit jejich estetickou potřebu. V interiérech sice nějaký rukopis patrný je, ale největší radost mám, když řeknou: „Vy jste do toho dal něco, co neumíme ani popsat.“ Když tohle klienti řeknou, vím, že jsem se trefil.
V jakém měřítku pracujete nejraději? Navrhoval jste náměstí, velké gastro provozy, obytné komplexy, interiéry bytů, domů, kaváren, obchodů...
Mám rád všechna měřítka a baví mě, když se střídají. Teď pracuji na velkém domě, říkám mu zjednodušeně panelák, a k němu jsem navrhoval také náměstí. Do vstupní haly bych rád umístil na míru navržený barevný betonový reliéf s fragmenty interiéru od mladého umělce Pavla Duška.
Baví mě urbanismus. Asi bych si netroufl na obrovskou městskou část úplně sám, ale obytný areál nebo náměstí je fajn. Je skoro jedno, o jaké jde měřítko. Kdybych měl prostor, chtěl bych navrhovat třeba porcelán. Moc rád bych uměl svítidla, fascinuje mě, že ve 20. letech tohle všechno architekti dělali. Obdivuji, co všechno navrhoval třeba Gočár.
Jde o skutečný panelák, nebo jste si ho tak nazval pracovně? Mám ráda některé paneláky, byly výborně dispozičně řešené.
Paneláky miluju. Říkám si, proč výstavba nepokračuje, vyřešilo by to stávající bytovou krizi. Myslím ovšem kvalitní modulovou panelovou výstavbu. V našem zadání je to čtvrť s paneláky z 50. let, v současnosti jsou již zateplené, s nepěknými barevnými fasádami. Rozhodl jsem se postupovat naopak. Zdůrazním rastr, modularitu a geometrii stavby.
Prosklená stěna a knihovna s posuvnými dveřmi rozděluje kuchyň a jednací místnost
Paneláky mohou být dobré, ale ty zvláštně zateplené budovy nejsou ideální cesta. Navrhli jsme montovaný dům nejen fasádou, ale i konstrukcí. Koupelny bychom nechali vyrobit jako prefabrikované, na stavbu se dovezou hotové, celý proces tak proběhne rychle. Jsem z přístupu investora nadšený. Pokud se povede do společných prostor dostat i umění, bude to pro kvalitu bydlení ještě něco navíc.
Jaký styl architektury vás oslovuje?
Preferuji spíše strohou, až stavební, někdy jí říkám nearchitektura. Bazální tvary, jednoduché hmoty – jsem celkem rád, že to odpovídá současným trendům. Cihly, krabice s okny, rastrové věci, to se mi hodně líbí také na moderní německé architektuře.
Věnujete se raději rekonstrukcím, nebo novostavbám? Nebo to nehraje roli?
Vím, že někteří architekti se rádi specializují třeba na památkovou obnovu, ekologické hledisko, sakrální stavby… Já si říkám, že život přináší spoustu situací, které si člověk nevybírá, a musí se k nim nějak postavit. Obdobně přistupuji k práci a vnímám to jako obohacující. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu.)
Chcete si dočíst další části rozhovoru s Peterem Požárem?
- Architekt a jeho osobní podpis
- Oblíbený styl, studium, čerpání z literatury
- Práce ve městě i na venkově
- Inspirace a přístup k práci
- Aktuální práce a tvorba vlastního nábytku
- Další informace o architektovi
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v červencovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 19. června 2025.
Zdroje:
- Jana Matoušková,
- Časopis Dům&Zahrada
Sledujte nás v Google Zprávách