Aby se pro majitele rodinného domu nestala vlastní elektrárna finanční pastí, ale naopak vítanou úlevou pro rodinný rozpočet, je třeba respektovat řadu pravidel.
Na co tedy myslet, pokud jste se rozhodli pořídit si vlastní solární elektrárnu? Čeho se držet a jaké odpovědi chtít po dodavatelích? A jsou věci, o kterých běžná domácnost před rozhodnutím o elektrárně vůbec netuší?
Kdy se pro elektrárnu rozhodnout?
„Z pohledu financování byl nejlepší čas na instalaci fotovoltaiky před rokem – dvěma, kdy stát poskytoval štědré dotace. Druhý nejlepší čas je právě teď. Rozhodně tedy nemá smysl taktizovat a očekávat, že podmínky budou v budoucnu ještě výhodnější. Nebudou. To, co třeba ušetříte na trochu lepší a možná levnější technologii, za to si dvojnásob připlatíte kvůli hubnoucím dotacím,“ vysvětluje Pavel Rek, šéf divize energetických řešení ze společnosti TEDOM.
Z pohledu rozložení investic pak bude vždy záležet na tom, jak má váš dům celkově řešené energie – zejména vytápění. Pokud máte za sebou například novou fasádu a okna, která vám snížila energetickou náročnost, pak je fotovoltaika další klíčový krok. Pokud chcete vyřešit celoroční energetickou náročnost domácnosti primárně z pohledu spotřebičů, pak se do ní můžete pustit v podstatě okamžitě.
Betonové díly, fotovoltaika a baterie jdou dohromady
Jak velkou elektrárnu potřebuji?
Ono to svádí, že? Čím větší střecha, tím větší výkon. Ale není to tak. Naprosto klíčová je analýza chování vaší domácnosti včetně toho, jaké novinky v následujících deseti letech plánujete.
„Vše se totiž definuje podle toho, kolik elektřiny potřebujete. Pokud tuto fázi vámi vybraná firma nepovažuje za důležitou, nikdy vám nezajistí řešení přímo pro vás. Prostě vás odbudou univerzální položkou z katalogu a pro vás to bude znamenat zbytečné desetitisíce na nákladech a ztracených úsporách,“ objasňuje Pavel Rek.
A pokračuje: „Různě velkou elektrárnu potřebujete, pokud plánujete rodinu. Když chcete mít bazén. Plánujete instalovat klimatizaci. Anebo třeba dostavovat a rekonstruovat celé patro. Chcete nové auto a mohl by to být třeba elektromobil. I to správná analýza zaznamená.
Nezapomeňte – elektrárna, kterou teď navrhujete, s vámi bude klidně čtvrtinu vašeho života. Musí být navržená přímo podle vašeho životního stylu a plánů.“
Jak dlouho budu díky elektrárně soběstačný?
Jestli je systém navržen správně, ukazuje takzvaná míra energetické soběstačnosti. Tedy kolik měsíců v roce nemusíte brát energii ze sítě (nebo jen ve výjimečných případech).
„Žádná rozumně navržená fotovoltaika nedokáže pokrýt celoroční potřeby. Dokonce ani devět měsíců v roce nedává z ekonomického pohledu smysl. Půlroční samostatnost byste ovšem zvládnout měli, a pokud se domácnost chováním přizpůsobí, dostane se bez komplikací i na 8 měsíců v roce,“ tvrdí Pavel Rek ze společnosti TEDOM.
Zjednodušeně tedy platí, že cokoli pod 6 měsíců hovoří o zbytečné poddimenzovanosti elektrárny. Pokud dokáže dodávat více než 8 měsíců, je to za běžných povětrnostních podmínek naopak důkaz, že výkonu vyrábí až příliš a ekonomicky se vám ve slunečných dnech vymstí.
U kombinace fotovoltaické elektrárny s tepelným čerpadlem se navíc zjišťuje tepelná ztráta domu, na jejímž základě se dimenzuje výkon tepelného čerpadla a vybírají další komponenty – například akumulační nádrže na vytápění nebo zásobníky na ohřev vody.
Plánujete si pořídit fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo?
Kolik dostanu za přebytky? Můžu na elektrárně vydělávat?
Obnovitelné zdroje mají jednu velkou nevýhodu. Vítr fouká jen někdy a slunce svítí jen přes den. A intenzita se v průběhu roku mění. Na rozdíl od uhlí nebo jádra to nejsme my, lidé, kdo rozhoduje o tom, kdy se vrtule roztočí a ve fotovoltaikách roztančí fotony mezi křemíkovými vrstvami.
Pokud slunce svítí a vítr fouká, je elektřiny moc. Část se samozřejmě spotřebuje, část uloží – v domácnostech třeba do baterií, ve velkém měřítku třeba v rámci přečerpávacích elektráren. Ale ani to často nestačí. A pak je zaděláno na průšvih – síť se zatěžuje a státní firmy, které jsou za její provoz zodpovědné, mají co dělat. Zvládnout takovou situaci je nejen pracné, ale i drahé.
„Každý kilowatt, který vaše FVE vyrobí navíc, pro vás nepředstavuje výdělek, ale potenciální riziko. A stát bude tyto kilowatty stále více penalizovat. Proto není velká elektrárna výhra – leda byste dokázali uschovat veškerou její energii na později, ale to je utopie následujících desetiletí, ne skutečnost dneška,“ vysvětluje Pavel Rek.
Návrhu střešní fotovoltaické elektrárny by měl předcházet energetický audit a technické zpracování vlastní montáže s ohledem na typ střechy a druh střešní krytiny. Důležité jsou přitom i zdánlivé detaily jako například zajištění dostatečného odvětrávání solárních panelů
Jak velké volit baterie? Nebo jsou i jiné způsoby?
Samozřejmě neplatí, že vše, co vyrobíte, musíte ihned spotřebovat. Ačkoli je to ten nejideálnější scénář, ke kterému je možné se přiblížit – například chytrým časováním spotřebičů nebo využitím elektroauta jako velké baterky. V takovém případě můžete říct, že po splacení nákladů na FVE perete prádlo, myjete nádobí a jezdíte autem skutečně zadarmo.
Určitá míra přebytků je však přirozená a je jasné, že ne vše je možné plánovat. Od toho tu jsou baterie, které jsou nedílnou součástí fotovoltaiky. Přestože jejich cena klesla, stále se jedná o vysokou investici, a jejich kapacitu je proto potřeba volit opatrně. Kolik jich tedy koupit?
„Není to zas tak složité. Pro české podmínky a běžnou domácnost je optimální volit dvojnásobnou kapacitu baterií oproti takzvanému „peakovému“ – tedy maximálnímu – výkonu vaší elektrárny. Menší kapacita znamená riziko, že budete víc elektřiny posílat do sítě, větší zase to, že zaplatíte zbytečně moc a málokdy bude plně nabito,“ řekl Pavel Rek.
Zdánlivě jednoduchý postup při instalaci domácí fotovoltaické elektrárny ve skutečnosti skrývá celou řadu rizikových míst, technologických postupů či rozhodnutí
Kolik taková elektrárna stojí?
„Pro dům s roční spotřebou kolem 6 megawatt – to je spíš úsporný dům – počítejte s investicí kolem 200 tisíc korun. U domu kolem 7 megawatt to může být kolem 280 tisíc. Obojí po odečtení dotace, která aktuálně pokryje až 140 tisíc korun,“ tvrdí Pavel Rek.
A pokračuje: „Jedna megawatthodina z fotovoltaiky vás bude stát v tomto případě necelých 1 150 korun. Ze sítě byste zaplatili 6 500 korun. Ušetříte tedy 5 000 korun. To staví v aktuální návratnosti většinu fotovoltaik na zhruba osm let. Což je skvělé.“
Pro řadu domácností to však nejsou malé peníze. Jak se tedy postavit k financování? Většina solidních firem vás nenechá platit vše dopředu. Počítejte však s tím, že bude potřeba zaplatit zálohu a část peněz po zahájení realizace díla. Část pak ve chvíli předání.
Nenechte se ošálit. Kvalitní partner nebude požadovat víc než 10% zálohu. Je zároveň bežné zaplatit polovinu celkové částky až po předání díla, kdy je jasné, že vše funguje, jak má. Nutí vás firma do něčeho jiného? Pak si dejte pozor. A nezapomeňte – kvalitní partner vám dokáže často nabídnout i výhodné financování.
Rychlá návratnost investic do fotovoltaiky není automatická, protože do hry vstupuje řada faktorů
Pozor na komín i sousedovy stromy
Je pár věcí, které běžného laika nenapadnou. A bohužel průměrní dodavatelé o nich ví, ale záměrně je přehlíží. Aby dodávala elektrárna výkon, na který je dimenzovaná, musí se zajistit maximální přístup slunečního svitu. Doslova se počítá každý paprsek. Správně umístit a naklonit panely je složitá věda. A největším nepřítelem je stín.
„Představte si, že umístíte panely tak, že jim polovinu dne ubírá na výkonu stín vašeho komínu. Správná firma toto ošetří. Jsou však věci, které ovlivnit nedokážete a mohou se projevit až později. Sousedovi například vyrostou stromy, vznikne nová vyšší výstavba, případně vy sami umístíte na střechu nové prvky jako třeba vikýř. S tím vším je třeba počítat a v čase se těmto změnám přizpůsobovat. Jen tak bude ekonomika vaší elektrárny dávat smysl,“ objasňuje Pavel Rek, šéf divize energetických řešení ze společnosti TEDOM.
Sledujte nás v Google Zprávách