Největší univerzitní vydavatelství na světě, Oxford University Press, nedávno vyhlásilo vítěze soutěže o slovo, respektive krátkou slovní frázi roku 2024. Stal se jí anglický pojem brain rot, který bychom do češtiny mohli přeložit jako hniloba či zahnívání mozku. Měření ukázalo, že frekvence jeho používání se meziročně zvýšila o 230 %.
Brain rot frčí
Brain rot zkrátka frčí. A to se stejnou rychlostí a intenzitou jako krátká videa na sociálních sítích. Jsou často vtipná, nápaditá a úderná, stejně tak dobře mohou ale být i šokující nebo znechucující. Hlavně nesmí být příliš basic čili obyčejná. Množství obsahu, který na nás každý den v online prostředí útočí, je obrovské. O tom, jak se odpojit alespoň od všudypřítomných notifikací, jsme psali v ábíčku 17 v minulém roce (a také na abicko.cz).
Mozek jako brambora
První použití termínu brain rot přitom předcházelo vzniku internetu o více než století. Už v roce 1854 si americký filozof a spisovatel Henry David Thoreau ve své knize Walden aneb Život v lesích stěžoval, že lidská společnost není schopná ocenit komplexní myšlenky a jde to s ní od desíti k pěti. Zatímco lidé směřovali své úsilí k tomu, aby jim ve sklepě neshnily brambory, to, že jim mezitím zahnívají hlavy, jim bylo úplně jedno. Alespoň to tvrdil Thoreau.
K ničemu už 3000 let
Kanadský spisovatel a profesor na Univerzitě v Calgary Paul Fairie ale upozorňuje, že to s námi jako se společností nemusí být zase tak špatné. Ve svém volném čase se věnuje sbírání novinových článků. Se smíchem poukázal, že třeba nadávání na to, že lidé jsou líní a už nechtějí pracovat, se v tisku objevuje naprosto pravidelně minimálně od roku 1894. A první dochované písemné zmínky o tom, že „ta mladá generace je úplně k ničemu a nic neumí“, údajně pocházejí až z antiky před 3000 lety.
Stop, už to stačí!
Jenže vývoj technologií nabral neuvěřitelné tempo a několikavteřinová videa v nekonečně navazující smyčce jsou tu s námi opravdu jen posledních pár let. Odborníci přitom upozorňují, že nejhorším aspektem je to, že je velmi náročné se od nich odtrhnout. Tedy přerušit zdánlivě nekončící příval nové zábavy a dopaminové kolečko s tím související. Tělo totiž s každým zhlédnutím videa produkuje chemickou látku navozující pocity štěstí a uspokojení.
Příliš pomalý život
Proč se ale v souvislosti s koukáním na videa mluví o shnilém mozku? Podle nejnovějších výzkumů právě nadměrná konzumace obsahu na Instagramu a TikToku vede ke zhoršování pozornosti, poklesu motivace a k neschopnosti soustředit se na cokoliv podstatného. Náš mozek je totiž sledováním videí nadměrně stimulován, a tak mu následně může třeba čtení knížek, koukání na normální filmy a seriály nebo zkrátka a jednoduše žití běžného života, připadat neskutečně nudné a nenaplňující.
Zpátky do reality
To vše v konečném důsledku způsobuje jen další zhoršování už tak problematického duševního zdraví. „Všichni lidé na sociálních sítích žijí tak zábavné a inspirativní životy, zatímco já sedím doma,“ honí se nám hlavou. Jenže Instagram a TikTok má k realitě hodně daleko. A nenechte se zmást. Brain rot se netýká jen teenagerů. I autor tohoto článku musel nejprve vědomě ukončit sledování nekonečné šňůry videí s lidmi na lyžích či na dovolené v tropických krajích, aby vše mohl sepsat a do nového ábíčka odevzdat včas.
