Policisté na pražském letišti v úterý zadrželi Rusa, na kterého byl v Německu vydán zatykač kvůli drogové trestné činnosti. V Evropě pobýval více než deset let nelegálně. Muž se prokazoval cizím jménem, jeho skutečnou identitu se podařilo ověřit pomocí otisků prstů v Schengenském informačním systému (SIS). Muž skončil ve vazbě, kde čeká na předání do Německa. Na webu o tom dnes informoval policejní mluvčí David Schön.
Slovensko a Evropská komise se v některých záležitostech ohledně jejího návrhu postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU blíží k dohodě, v jiných mají k nalezení shody ještě daleko. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico. V souvislosti s uvedeným návrhem EK Bratislava blokuje schválení nového balíku sankcí EU proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi vůči Ukrajině.
Slovenský prezident Peter Pellegrini (49) a ministr obrany Robert Kaliňák (54) dnes nastoupili na dvoutýdenní dobrovolný výcvik v rámci nového projektu budování armádních záloh. Řekli to novinářům ve vojenském výcvikovém prostoru Turecký vrch nedaleko Bratislavy, kde se pilotní projekt budování národních obranných sil uskuteční.
Stovky výhrůžných hlášení, kterým čelily na začátku loňského září české školy, mají podle Bezpečnostní informační služby (BIS) vazbu na ruskojazyčné prostředí. Hlášení bombových útoků navíc provázely dezinformační kampaně v ruských médiích, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za rok 2024. V kyberprostoru zaznamenala BIS loni aktivitu aktérů napojených na ruské zpravodajské služby GRU, SVR i FSB.
Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům. Ve své výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad.
"Ze strany Ruska se jedná o jasnou eskalaci teroru," napsal Zelenskyj na síti X a vyjádřil soustrast rodinám obětí. Zraněno bylo podle něj celkem 16 lidí. "Sankce musí být uvaleny rychleji a tlak na Rusko musí být natolik silný, aby skutečně pocítilo důsledky svého teroru," uvedl.
Last night, Russia launched a massive combined strike that lasted nearly 10 hours. 18 missiles, including ballistic ones, and around 400 attack drones were used — nearly 200 of them were "shaheds."
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 10, 2025
The main target of the attack was Kyiv and the region. Chernihiv, Sumy, Poltava,… pic.twitter.com/jtBo0YYQ8d
Dva lidé dnes nad ránem přišli o život a 13 utrpělo zranění během ruských útoků na Kyjev. Na telegramu o tom informoval šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté oznámil, že Rusko během téměř desetihodinového nočního útoku, jehož hlavním cílem byl Kyjev, vyslalo na Ukrajinu 18 raket včetně balistických střel a zhruba 400 dronů. Západní spojence vyzval k urychlenému uvalení dalších sankcí na Moskvu.
Rumunsko zakázalo vstup na své území i do celého unijního schengenského prostoru primátorovi moldavské metropole Kišiněva Ionu Cebanovi. Ve středu o tom informovalo rumunské ministerstvo zahraničí, napsala agentura Reuters, která Moldavsko označila za geopolitické bojiště mezi Ruskem a Západem.
Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko informoval o 12 zraněných po nočních ruských útocích. Kyjev v noci zahalil kouř z požárů, ve vzduchu je cítit pach spáleniny, popsal situaci telegramový kanál RBK Ukrajina. Úřady lidem doporučují, aby zavřeli okna.
Podle šéfa kyjevské městské vojenské správy Tymura Tkačenka trosky ruských dronů sestřelených protivzdušnou obranou zasáhly několik míst. Například v Ševčenkivské čtvrti dopadly na střechu obytného domu, jinde hoří střecha budovy, která není určená k bydlení, na jiném místě jsou zase rozbitá okna obytného domu. Tkačenko upozornil, že následky útoku záchranáři zjišťují.
Rusko dnes v noci provedlo další dronový a raketový útok na Kyjev, vyplývá z hlášení úřadů v ukrajinském hlavním městě. Starosta Vitalij Kličko zatím informoval o dvou zraněných, kteří skončili v nemocnici. Letectvo varovalo před další vlnou útoků. Ukrajinská média informovala, že ve městě se ozývaly výbuchy. Kyjev je plný kouře z požárů, ve vzduchu je cítit pach spáleniny, popsal situaci telegramový kanál RBK Ukrajina.
V Římě dnes začne čtvrtá mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, kterou pořádá italská premiérka Giorgia Meloniová společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel. Do italské metropole dorazí také například německý kancléř Friedrich Merz, španělský premiér Pedro Sánchez, šéfové unijních institucí i Severoatlantické aliance či předseda nizozemské vlády Dick Schoof, s nímž má Pavel v plánu zhruba půlhodinové bilaterální jednání.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, píše dnes agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Minulý týden ministerstvo obrany dodávky přerušilo s vysvětlením, že musí vyhodnotit americké zásoby.
Mezi zbraněmi, které opět směřují na Ukrajinu, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, je munice ráže 155 milimetrů a rakety GMLRS. Agentura AP podotýká, že není jasné, kdy byly zbraně na Ukrajinu vyslány.
zprávy ze čtvrtka 10. července
Donald Trump vyšel Vladimiru Putinovi vstříc v mnohém. Navržený mírový plán by v podstatě zakonzervoval ruské zisky, uznal by i obsazení Krymu, upozorňuje Matyáš Zrno. "Šlo to vysoce nad rámec čehokoliv, v co mohl realisticky doufat. Putin ale všechno odmítal, protože hraje stylem všechno, nebo nic."
Americký prezident Donald Trump v pondělí na okraj jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. Dal také najevo, že je nespokojený s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Mezi zbraněmi, které opět směřují na Ukrajinu, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, je munice ráže 155 milimetrů a rakety GMLRS. Agentura AP podotýká, že není jasné, kdy byly zbraně na Ukrajinu vyslány.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, uvádí agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Minulý týden ministerstvo obrany dodávky přerušilo s vysvětlením, že musí vyhodnotit americké zásoby.
Přerušení dodávek minulý týden nařídil šéf Pentagonu Pete Hegseth. Podle AP šlo o krok, který Bílý dům zaskočil, nicméně ministerstvo obrany popírá, že by jednalo bez předchozí porady s Trumpem.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech změnil rétoriku vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a obnovil zbrojní pomoc Ukrajině. Tento krok přichází po období zdrženlivosti, kdy Trump opakovaně zpochybňoval rozsah americké podpory Kyjevu. Změna postoje je významná nejen pro samotný konflikt, ale i pro vnitřní fungování americké administrativy.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je podle agentury AP poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Verdikt je podle agentury AFP především symbolický, neboť Moskva verdikty tohoto soudu neuznává. Soud byl zřízen při Radě Evropy, ze které bylo Rusko v březnu 2022 vyloučeno kvůli své invazi na Ukrajinu.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí soudu přivítal a označil je za historická. "Zejména oceňujeme jasný závěr Evropského soudu pro lidská práva, že cílem Ruska je zničit ukrajinskou státnost a podmanit si ukrajinský lid. To je další důkaz genocidních cílů Ruska," uvedl na síti X šéf ukrajinské diplomacie. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS ještě před vynesením verdiktu uvedl, že Moskva považuje rozhodnutí ESLP za neplatná a nehodlá se jimi řídit.