Izrael útoky na zločinný režim v Íránu udělal i práci za Ameriku a Evropu. Teherán je potupen a oslaben
Pokud je pátek třináctého někým považován za nešťastný den, tak v případě zrůdného islamistického režimu v Íránu se to letos v červnu naplnilo vrchovatě. Izrael v tento den zahájil proti teokratickému státu dlouho připravovanou vojenskou operaci, která dostala kódové označení Vzpínající se lev. Má být při ní eliminován íránský jaderný program, aby se zabránilo výrobě atomových zbraní, ke kterým Teherán směřuje. Kdekdo Izraelce za jejich akci kritizuje, ovšem židovský stát udělal to, co vyhovuje i Americe, Evropě a ostatním zemím Blízkého a Středního východu.
O zásadní ráně Íránu kvůli jeho jadernému programu hovoří Izrael mnoho let. Mnohokrát o tom uvažovaly i Spojené státy, ale většina amerických prezidentů, Donalda Trumpa nevyjímaje, hledala s Teheránem spíše dohodu. Situace se ale zásadně změnila po masakrech palestinských teroristů v Izraeli 7. října 2023. Vláda v Jeruzalémě se rozhodla postupně omezit moc a vliv všech skupin, které v regionu Írán vojensky, finančně i politicky podporoval, protože hlavním cílem této „osy zla“ bylo, a pořád je, vymazáni Izraele z mapy světa. Jak říkají vzletně radikální islamisté, „chceme zahnat Židy do moře“.
Izrael v rámci odvety po masakrech v říjnu 2023 zahájil válku v Gaze s cílem zničit hnutí Hamás. U toho zabil většinu jejich vůdců, zhruba 20 tisíc bojovníků organizace a zlikvidoval podstatnou část její infrastruktury. V rámci velmi sofistikovaných operací také zásadně oslabil moc proíránského hnutí Hizballáh v Libanonu a zde také postupně zabil jeho velitelskou i politickou elitu. Loni v prosinci pak padl v Sýrii režim Bašára al-Asada, dalšího silného proíránského hráče. Opakovaně jsou bombardovány i pozice jemenských Hútíů, které také platí Teherán. Bylo jasné, že na řadě je samotný Írán.
Do otevřeného střetu se Teherán dostal s Izraelem už loni v dubnu a říjnu, kdy se v odvetě za ne moc silné izraelské bombardování a zabití svých vysokých představitelů Islámských revolučních gard pokusil zaútočit raketami a drony na území Státu Izrael. Byly to málo úspěšné akce. Teď se situace opakuje. Irán spustil Operaci Pravdivý slib 3, tvrdí, že bude pokračovat „tak dlouho, jak to bude nutné“ a íránský vůdce ájatolláh Alí Chámeneí národu slíbil, že íránské ozbrojené síly zanechají sionistický režim „bezmocný“ a „v ubohém stavu“. Tak určitě…
Na rozdíl od minulosti se ale změnila situace a vidíme daleko větší odhodlání Izraele misi v Íránu dokončit. Operace Vzpínající se lev je rozsáhlejší než jiné akce a Írán se z ní bude vzpamatovávat léta.
Premiér Benjamin Netanjahu říká, že rozkaz k zastavení íránského jaderného a raketového programu vydal už loni v listopadu. Izrael o tom samozřejmě informoval i Spojené státy, protože doufal v jejich pomoc. Ta existuje, například americký torpédoborec USS Thomas Hudner a americké systémy protivzdušné obrany na Blízkém východě pomáhaly v minulých hodinách sestřelovat íránské drony dlouhého doletu Araš 2 a balistické rakety letící na Izrael. Jenže Amerika vedená Donaldem Trumpem se do žádné velké vojenské akce nehrne. Trump to odmítá obecně, má raději vyjednávání, což předvádí jak v případě války na Ukrajině, tak v kauze Irán.
V dubnu Trump oznámil, že USA zahájily přímá jednání s Íránem o jeho jaderném programu. Teheránu dal prezident dva měsíce na uzavření dohody. Lhůta vypršela pouhý den před zahájením současných izraelských úderů. V ten samý den Mezinárodní agentura pro atomovou energii poprvé za 20 let uvedla, že Írán neplní své jaderné závazky. Teherán na to reagoval oznámením o zahájení provozu nového zařízení na obohacování uranu (ten je potřebný k sestrojení atomové nálože).
Írán útočí na Izrael
Izrael už déle nemohl čekat. Věděl, že Amerika nebude vojensky reagovat a Írán od islámské revoluce v roce 1979 neustále opakuje, že chce židovský stát zničit. Operace Vzpínající se lev byla spuštěna.
Izraelci u toho opět předvedli, že jejich nápaditost při eliminaci nepřátel je takřka nekonečná. Jak se ukázalo, už před časem tajně přepravili do Íránu drony, měli zde malé utajené základny i agenty tajné služby Mosad. Jak se jim to mohlo podařit v zemi prolezlé udavači? Izrael kdysi pomáhal iráckým Kurdům v boji proti diktátorovi Saddámu Husajnovi. Kurdové obývají obě strany irácko-íránských hranic a je možné, že Izraelcům zde umožnili působit.
Židovský stát šel na věc navíc velmi systematicky.
Roje dronů nejdříve zničily íránské systémy protiraketové obrany včetně desítek odpalovacích zařízení balistických raket. Írán kromě jiného disponoval i ruskými systémy S-300 a jejich zničení masového vraha Putina jistě netěší. Nebe nad Íránem se tím pro Izraelce „vyčistilo“. Následovalo bombardování jaderného centra pro obohacování uranu v Natanzu, které je vážně poškozeno. Dále se Izrael zaměřil na jaderná zařízení ve Fordow, v Isfahánu a Búšehru. Zasáhl raketami i různé vojenské objekty či mezinárodní letiště Mehrabád v Teheránu.
Ale tentokráte šla izraelská armáda a tajné služby do větší hloubky a šířky při narušení íránského režimu.
Jak přiznali samotní Íránci, při útocích bylo zabito i nejméně šest významných jaderných vědců. Jiné odhady hovoří o desítce expertů. Jedná se přitom o samotné šéfy jaderných programů. Izraelci zlikvidovali také vrchního velitele Islámských revolučních gard (to je hlavní opora režimu) Hosejna Salámího, dále náčelníka generálního štábu armády Mohammada Báqerího a také Gholama Alího Rašífa, velitele Chátam al-Anbijá, což je stavební odnož revolučních gard, která zajišťuje léta velký přísun finančních prostředků, protože dostává státní zakázky. Například realizovala výstavbu metra v Teheránu. Zabiti byli i další vojenští velitelé. To všechno se bude Íránu těžko nahrazovat.
Oslabení íránského jaderného programu vyhovuje jak Americe, tak Evropě. Ostatně Teherán s oblibou vyhrožuje celému Západu. Hraje to do karet i muslimským zemím, které sice údery Izraele kritizují (jejich veřejné mínění jim nedovoluje jiný postoj), ale v zákulisí si mnou ruce. Nikdo nechce, aby zrůdný íránský režim vlastnil jaderné zbraně.
Situace naopak nevyhovuje Rusku, který je v posledních letech velkým spojencem Teheránu. Íránci dodali Rusům své drony a prodali jim i licenci na jejich výrobu. Tyto drony útočí každý den na Ukrajině. Zneklidněna je i Čína, protože ta přes sankce uvalené Západem odebírá kolem 40 procent ropy, které Írán vyprodukuje. A nelze vyloučit, že by Izrael mohl bombardovat i ropné vrty a rafinérie.
Izraelské údery na Írán kdekdo kritizuje. Izraelcům jde ale o přežití a když zjistili, že Trump se k vojenskému zásahu nemá, udeřili. Ve skutečnosti to vyhovuje většině světa, ale ten se nachází v tak silné protiizraelské bublině, že to nepřizná.
