Ambicí Izraele může být i změna režimu v Íránu, píší média

Zjevným cílem překvapivého izraelského útoku na Írán bylo výrazně narušit jaderný program Teheránu a prodloužit dobu, kterou bude země potřebovat k vyvinutí jaderné zbraně. Rozsah útoků, volba cílů a slova izraelských politiků ale naznačují další, dlouhodobější ambici – svržení samotného režimu, píše agentura Reuters s odkazem na odborníky. Podobně situaci hodnotí i další světová média.

Údery, které Izrael provedl nad ránem v pátek 13. června, zasáhly nejen íránská jaderná a raketová zařízení, ale také klíčové osoby ve vojenském velení Íránu a jaderné vědce. Podle politologů se zdá, že by jejich cílem mohla být snaha snížit důvěryhodnost Íránu doma i mezi jeho spojenci v regionu, což by mohlo destabilizovat íránské vedení, píše Reuters.

„Lze předpokládat, že jedním z důvodů, proč to Izrael dělá, je naděje na změnu režimu,“ míní Michael Singh z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku a bývalý vysoký úředník za vlády prezidenta George Bushe mladšího. „Rád by viděl, jak íránský lid povstane,“ řekl a dodal, že o tomto širším cíli vypovídají také omezené civilní ztráty za první vlny útoků.

Několik hodin poté, co izraelské stíhačky zahájily útoky na íránská jaderná zařízení a systémy protivzdušné obrany, oslovil izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení přímo íránský lid. „Islámský režim, který vás téměř padesát let utiskoval, hrozí, že zničí naši zemi, stát Izrael,“ řekl Netanjahu.

Podle jeho slov je cílem Izraele odstranit jadernou a balistickou hrozbu, ale dodal: „Jakmile dosáhneme svého cíle, uvolníme pro vás cestu, abyste mohli dosáhnout svobody. Režim neví, co ho zasáhlo či zasáhne. Nikdy nebyl slabší. Toto je vaše příležitost povstat a nechat zaznít svůj hlas.“

Ale navzdory škodám, které Íránu bezprecedentní izraelský útok způsobil, je otázkou, zda by desítky let zakořeněného nepřátelství vůči Izraeli – nejen ze strany íránských vůdců, ale také většinové šíitské populace – nebránily vzniku dostatečné veřejné podpory ke svržení teokratického vedení v Teheránu, za nímž stojí loajální bezpečnostní síly. Podle Singha navíc nikdo neví, jaké podmínky by bylo potřeba vytvořit, aby se v Íránu sjednotila opozice.

Izraelské útoky zřejmě budou pokračovat

Páteční útoky byly první fází operace, která bude podle Izraele dlouhodobá. Odborníci očekávají, že židovský stát bude pokračovat v útocích na klíčovou íránskou jadernou infrastrukturu, aby zdržel Teherán na cestě k jaderné bombě – i když Izrael sám o sobě nemá schopnost íránský jaderný program zlikvidovat.

Írán tvrdí, že jeho jaderný program je určen pouze pro civilní účely. Jaderný dozor OSN ale tento týden dospěl k závěru, že Teherán porušuje své závazky vyplývající z globální smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

První izraelské salvy byly namířeny proti vysokým představitelům íránského vojenského a vědeckého establishmentu, vyřadily velkou část systému protivzdušné obrany země a zničily nadzemní zařízení na obohacování uranu v íránském jaderném areálu.

„Izrael coby demokratický stát věří, že je na lidech země, aby utvářeli svou národní politiku a zvolili si svou vládu,“ uvedlo izraelské velvyslanectví ve Washingtonu. „O budoucnosti Íránu může rozhodnout pouze íránský lid,“ dodalo. Netanjahu nicméně opakovaně volal po změně íránské vlády – například v prohlášení v září loňského roku.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa sice souhlasí s izraelskými údery a pomáhá svému blízkému spojenci odrážet odvetnou raketovou palbu z Íránu, ale nedává najevo, že by usilovala o změnu režimu v Teheránu. Bílý dům a íránská mise při OSN v New Yorku také bezprostředně nereagovaly na žádosti o komentář k této záležitosti, dodala agentura Reuters.

Zlikvidovat íránský jaderný program je velice obtížné

Pokud jde o likvidaci íránských jaderných zařízení, vojenští analytici opakovaně uvádějí, že úplně zlikvidovat dobře opevněné objekty rozmístěné po celém Íránu je dost dobře nemožné. Také samotná izraelská vláda varovala, že íránský jaderný program nelze zcela zničit s pomocí vojenských prostředků; vojenská akce by ale mohla vytvořit podmínky pro dohodu se Spojenými státy, která by jaderný program zastavila.

„Izrael pravděpodobně nedokáže zcela zlikvidovat íránský jaderný program sám bez americké účasti,“ řekla v pátek bývalá hlavní analytička izraelské tajné služby Mossad Sima Šineová, která je teď výzkumnou pracovnicí izraelského Institutu pro studia národní bezpečnosti.

Zatímco zpomalení teheránského jaderného programu by mělo pro Izrael cenu, naděje na podkopání režimu by mohla vysvětlit, proč se Izrael zaměřil na tolik vysokých vojenských představitelů, píše Reuters. Jejich likvidace by mohla íránské bezpečnostní vedení uvrhnout do zmatku a chaosu.

„Tito lidé byli velmi důležití, velmi znalí, mnoho let ve svých funkcích a byli velmi důležitou součástí stability režimu, konkrétně bezpečnostní stability,“ řekla Šineová. „V ideálním světě by Izrael raději viděl změnu režimu, o tom není pochyb.“

Riziko možné změny

Taková změna by však byla spojena s rizikem, řekl bývalý náměstek americké národní zpravodajské služby pro Blízký východ Jonathan Panikoff, který nyní působí v think tanku Atlantická rada (Atlantic Council). Pokud se Izraeli podaří odstranit íránské vedení, neexistuje žádná záruka, že nástupce, který se objeví, nebude ještě tvrdší ve snaze o konflikt s Izraelem.

„Po léta mnozí v Izraeli trvali na tom, že změna režimu v Íránu by podnítila nový a lepší den – že nic nemůže být horší než současný teokratický režim,“ řekl Panikoff. „Ale historie dokazuje, že horší to může být vždycky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při povodních v Texasu přišlo o život více než sto lidí

Počet obětí bleskových záplav v centrální části Texasu se zvýšil na 109, podle serveru televize CNN to uvedl texaský guvernér Greg Abbott. Nejvíce mrtvých připadá na okres Kerr, kde zemřelo 87 lidí, z nichž tři desítky byly děti. Jen v tomto okrese pohřešují úřady na 161 lidí.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, prohlásil Macron v britském parlamentu

Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl v úterý podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistily příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vyšla zpráva o stavu právního státu v zemích EU

Česko v uplynulém roce dosáhlo určitého pokroku v odměňování soudců a státních zástupců. Dílčí úspěchy byly zaznamenány i ve snahách o zkrácení délky řízení. V každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to v úterý uvedla Evropská komise. I přes pokrok v některých oblastech zůstávají ale podle EK v tuzemsku nedostatky týkající se vyšetřování korupce na vysoké úrovni a rovněž transparentnosti vlastnictví médií. Komise vidí problémy i v sousedním Maďarsku a na Slovensku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Stavba větrných elektráren na Ukrajině ničí přírodu, tvrdí ekologové

Ukrajina se snaží decentralizovat svou energetickou soustavu, ale v Zakarpatí se tento projekt setkal s odporem. Ukrajinská firma po přesunu z východu země staví větrné turbíny vysoko v horách, což podle ekologů likviduje přírodu. Jak zjistil štáb České televize, stavba zřejmě souvisí se slibem dodávat zelený vodík do zemí Evropské unie včetně Česka.
před 3 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
před 3 hhodinami

Atentátník na Fica odmítl uzavřít dohodu, žádal nižší trest

Muž obžalovaný z loňského atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu. Žádal totiž uložení nižšího trestu, než při takovéto dohodě předpokládá zákon, vyplývá z vyjádření žalobkyně a obžalovaného Juraje C. po zahájení hlavního líčení v případu. V něm útočníkovi hrozí doživotí. Obhájce obžalovaného zpochybnil návrh obžaloby, aby byl jeho klient souzen za trestný čin teroristického útoku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané vyzvali zájemce o studentská víza k veřejným profilům na sítích

Lidé žádající o nepřistěhovalecké vízum do Spojených států typu F, M nebo J jsou vyzýváni, aby upravili nastavení soukromí na všech svých osobních účtech na sociálních sítích na veřejné. Na síti X to v úterý uvedlo americké velvyslanectví v Praze s tím, že se tak usnadní kontrola před případným vstupem do USA.
před 7 hhodinami

Úřady schválily první lék proti malárii pro malé děti

Švýcarské úřady schválily vůbec první lék vhodný pro léčbu malárie u novorozeňat a kojenců. Až dosud byl pro tuto věkovou skupinu používán přípravek určený pro starší děti, při jehož použití ale malým dětem hrozilo riziko předávkování.
před 7 hhodinami
Načítání...