Pravěcí obyvatelé Filipín byli vyspělí námořníci, odhalil výzkum

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.

Součástí Filipín je i Mindoro, sedmý největší ostrov tohoto souostroví. Dnes na něm žije asi milion lidí, v minulosti měl být teoreticky liduprázdný. Nikdy nebyl propojený s pevninou a lidé se na něj v dávné minulosti tedy neměli jak dostat. Jenže přesto tam žili.

Výzkum pravěku tohoto ostrova probíhal patnáct let. Za tu dobu archeologové odhalili příběh lidské migrace, nečekaně vyspělých technologických inovací a mezikulturních vztahů na velké vzdálenosti starý více než pětatřicet tisíc let.

Právě v té době zde už totiž musela existovat civilizace, jež nutně musela velmi dobře ovládat námořní technologie, které jí umožnily, aby se na Mindoro a další okolní ostrůvky dostala.

Pestré indicie

Důkazů, že se tak opravdu dělo, našli vědci během svého výzkumu celou řadu. Povedlo se jim odhalit lidské pozůstatky, zvířecí kosti, mušle a sofistikované nástroje z kamene, kostí a skořápek. Pestrost artefaktů podle autorů prokazuje, že pravěcí obyvatelé ostrova úspěšně využívali jak suchozemské, tak i mořské zdroje. Uměli lovit na moři, rybařili a dokázali získat i tam velkou kořist, jako byli žraloci. A současně komunikovali s dalšími skupinami lidí na dalších ostrovech.

Asi před sedmi tisíci lety se naučili zpracovávat a pro výrobu nástrojů využívat i velké druhy mušlí, přičemž krátce poté se stejná technologie rozšířila na ostrov Manus na Papui-Nové Guineji, který je vzdálený přes tři tisíce kilometrů. Vědci to sice nemohou přesvědčivě prokázat, ale předpokládají, že tam tyto triky mohli lidé z Mindoro přenést – to by byl další argument pro jejich schopnost překonávat rozsáhlé plochy moře.

Artefakty z ostrova Mindoro staré desítky tisíc let
Zdroj: Archaeological Research in Asia

Z doby před pěti tisíci lety pak pochází hrob odhalený na nedalekém ostrově Ilin. Člověk, který v něm je, tam ležel v poloze embrya, což přesně odpovídá tomu, jak se v té době pohřbívalo běžně v celé jihovýchodní Asii. To podle studie, která vyšla v odborném časopise Archaeological Research in Asia, jasně ukazuje kopírování kulturních vzorců z širšího okolí a rozšíření komunikace po oceánu mezi ostrovy i asijskou pevninou.

Celkově tyto archeologické nálezy na Mindoru dokládají, že zde žili kulturně vyspělí lidé, kteří byli svým chováním a technologiemi přizpůsobeni pobřežnímu a mořskému prostředí. Mindoro a blízké filipínské ostrovy byly součástí rozsáhlé námořní sítě, která existovala už v době kamenné a po mnoho tisíciletí umožňovala kulturní a technologickou výměnu mezi ranými lidskými populacemi v celé ostrovní jihovýchodní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pneumatiky mohou asi za polovinu mikroplastů ve vodě a půdě

Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech.
před 7 hhodinami

Její stav je zásadní. Expert popsal, jak půda při silných deštích pohlcuje vodu

V momentě, kdy se má Česko opět potýkat se silnými dešti, bude zásadní aktuální stav půdy. Pokud totiž bude úplně suchá nebo naopak již nasycená vodou, srážky se do ní budou hůře vsakovat. „Množství vody, které půda dokáže pojmout, záleží na tom, kolik vzduchu v ní je, tedy kolik volného prostoru může voda zabrat,“ vysvětlil hydrolog z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd Václav Šípek. Vlastnosti půdy, ale i to, jak se zeminou správně hospodařit, popsal vědec pro Českou televizi. Meteorologové v pondělí vydali pro část země výstrahu před extrémními srážkami.
před 8 hhodinami

Archeologové našli kousek od českých hranic neandertálskou „továrnu na tuk“

Pravěcí lidé dokázali sofistikovaně zpracovávat zvířata o sto tisíc let dříve, než naznačovaly dosavadní důkazy. Nové objevy ukázaly také na nečekaně velký rozsah této činnosti.
včera v 12:31

Přibývá rakoviny plic u nekuřáků. Příčinou je znečištění, v Asii i bylinky, konstatuje studie

Nová studie ukazuje, že ke vzniku rakoviny plic silně přispívají znečištěné ovzduší, tradiční bylinné léky a další environmentální vlivy. Způsobují totiž genetické mutace, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny plic také u lidí, kteří v minulosti nekouřili.
včera v 10:41
Načítání...