Hlas, který pohladil i roztesknil, patřil Bobu Frídlovi. Sám o sobě říkal, že prožil spoustu dobrých věcí, slávu i pády na dno. Začátek jeho kariéry ovlivnila ztráta milované maminky.

Sám a zase sám, přesto našel cestu

Narodil se jako Josef Frídl 13. listopadu 1947 v Praze. Většinu svého života ale strávil v Brně a jeho okolí. Bylo tam i jedno řecké „intermezzo“, to bychom ale hodně předbíhali. Matka byla zdravotní sestra a malý Josef s ní bydlel v ubytovně pro svobodné matky.

Jak vyprávěl v pořadu 13. komnata v České televizi, otce nikdy nepoznal, zatímco s maminkou měl krásný vztah. Bydleli v Horních Bojanovicích, kde sídlila také celá Frídlova rodina. Matka se tam se synem vrátila hned po jeho narození.

VIDEO: Věra Špinarová a Bob Frídl – Řeka nadějí. Co dodat? Poslouchejte!

Nakonec se ale dějištěm jeho životních dramat stalo Brno. Matka zde zemřela, když mu bylo pouhých 17 let, a to přímo doma u stolu. Mozková mrtvice. Josef se v té době učil slévačem, ale smrt matky jej postavila před novou situaci. Zůstal úplně sám.

Vystěhovali jej a dali mu jednopokojový byt, na který vzpomínal ještě v posledních letech života. Přestal chodit do učení, do práce, poslouchal hudbu. A tady se asi rodil jeho obdiv k Bobu Dylanovi, po němž si také dal později jméno.   

Sport nevyšel, zachránila ho muzika

Zpočátku se chtěl z těžké situace dostat přes sport. Hrál fotbal i hokej a vypadalo to nadějně. Na vojně, kam narukoval už za fotbalový klub, si zlomil nohu. A byla to hodně komplikovaná zlomenina kolene, takže na sportovní dráhu mohl zapomenout.

Ve své životní zpovědi vyprávěl, že už v nemocnici začal hrát na kytaru. Okouzlily jej písně a balady Dylana, Okudžavy, Simona a Garfunkela. Začal vystupovat – kde jinde – v brněnské Šelepce. Vystupoval s kytarou a foukací harmonikou podle svých oblíbených vzorů.

Měl velké štěstí, že si ho tam všiml Aleš Sigmund. Kytarista, který dal Bobovi skvělou příležitost. Propojil ho mimo jiné s pěveckým duem Martha a Tena Elefteriadu. Vybavujete si písničku Zpívej tu píseň kouzelnou? Právě s ní začínali. A byli úspěšní.

Řecké období bylo náročné

Doba Frídlovy největší slávy skončila v polovině 80. let. Byl v té době ženatý se svou první manželkou. Ta pocházela z řecké rodiny, která se chtěla vrátit domů. Měli dvě malé děti. Kateřina se narodila v roce 1973 a Richard o rok později. Problémy v jeho kariéře uspíšily rozhodnutí. Přestěhovali se v roce 1990 do Řecka.

Tady čekal na Boba Frídla nový život. Nejdřív jako pomocníka při vykládce rybářských lodí, později v hotelu, který si pronajali. Podnikání se podařilo nastartovat, vybralo si ale svou daň. Velké pracovní vytížení mělo vliv na pozdější zdravotní potíže. A možná i na odcizení v manželství.

Frídl se sice naučil řecky a našel si v novém působišti přátele, nakonec se ale o 13 let později vrátil zpět domů. A bylo to už s novou přítelkyní Danou. Ta se později stala jeho druhou manželkou.

Přestože si přál klidné a spokojené stáří na venkově poblíž Brna, splnilo se mu jen částečně. Přestěhovali se do Bučovic, zrekonstruovali domek a vypadalo to na úplnou pohodu. Děti obou partnerů byly spokojené, zdálo se, že už bude všechno dobré.

Jenže při běžném vyšetření se zjistilo, že na plicích má Bob Frídl nádorová ložiska. Řada vyšetření potvrdila, že se jedná o velmi vzácné onemocnění. Vypadalo to, že nasazená léčba zabírá a přinesla mu další rok života. Bohužel po dalším roce se nemoc zhoršila a Bob Frídl zemřel 26. února v 65 letech v roce 2013.