Bujaré postupové oslavy! Trenér se omlouval manželce, předseda si poplakal

Foto: ceh  /  Fotbalisté TJ Nivnice to dokázali, poučili se z loňského nezdaru a zasloutženě postoupili do krajského přeboru.

Přepište dějiny! Fotbalisté TJ Nivnice si poprvé v historii zahrají krajský přebor, vysněný postup pečetili sobotním výpraskem Bojkovic 7:1. Armáda trenéra Aleše Zlínského tak odolala ataku Starého Města a po závěrečném hvizdu rozpoutala bujaré oslavy. Už na hřišti křepčili v mistrovských tričkách, s šampaňským v ruce a zapálenými doutníky.

„Spadl nám obrovský kámen ze srdce. Sezona byla extrémně náročná, Staré Město nám až do konce dýchalo na záda, což bylo těžké na psychiku. Kluci to ale zvládli, nepodlehli tlaku a nasbírali úctyhodných 70 bodů. Mají můj obrovský respekt,“ smekl Zlínský, který jedním dechem vyzdvihl vedení klubu v čele s předsedou Karlem Kopeckým. Kdyby jeho nebylo, kdo ví, kde je nivnický fotbal dnes. Při předávání vítězné trofeje si i poplakal… „Klubu odvádí maximum, dýchá pro něj. Byl opravdu naměkko,“ všiml si i trenér, který táhl káru společně s asistentem Janem Mahdalíkem a vedoucím týmu Milanem Bršlicou.

„Titul je ve správných rukou, postupujeme zaslouženě. I když máme se Starým Městem vyrovnanou bilanci, v obou zápasech jsme byli lepším týmem. Ale je škoda, že nepostupují dva… A teď si náležitě užijeme oslavy, asi přijdou domů až v pondělí,“ omlouval se dopředu manželce.

Když v zimě 2024 tým přebíral po Miroslavu Ondrůškovi, Nivnice měla před jarními odvetami luxusní osmibodový náskok. U Nivničky už se skoro viděli v kraji. Jenže odvety nezvládli, v konečném účtování skončili až čtvrtí se ztrátou osmi bodů na Kroměříž B. „Už jsme to nechtěli zažít podruhé, sedli jsme si a přivedli jsme zkušené hráče, kteří skvěle zapadli do týmu, do kabiny, vytvořila se skvělá parta, která táhla za jeden provoz. Cítím určitou satisfakci za loňské nepovedené jaro,“ svěřil se šestačtyřicetiletý kouč.

Klub zlanařil exdivizní borce Marka Bínu a Pavla Bršlicu z Baťova a Jana Gojše ze Skaštic, kteří se stali oporami týmu. „Bršlica ale z pracovních důvodů na podzim odehrál jen tři zápasy, vrátil se až v polovině dubna. Ještě přišel Ondřej Žáček, který byl však po operaci kyčle, takže se plnohodnotně zapojil až na jaře,“ poznamenal Zlínský. V Nivnici přesto zůstali nohama pevně na zemi, nevytrubovali do všech světových stran postupové ambice. „Po zkušenosti z uplynulé sezony jsme chtěli hrát do třetího místa, ale hlavně s maximálním respektem k soupeřům a pokorou. Když jsme po podzimu byli s náskokem tří bodů první, řekli jsme si, že to zkusíme. Půjdeme zápas od zápasu a uvidíme,“ připomněl zimní změnu cílů.

Bumbalík a spol. na jaře dvakrát klopýtli, v Nedachlebicích a Starém Městě. Jejich rivalové však rovněž nebyli stoprocentní, takže postupovou tajenku rozluštila až derniéra. „Opět se potvrdilo, že poslední krok bývá nejtěžší. Bojkovice byly dvacet minut lepším týmem, kluci byli nervózní, svázaní důležitostí zápasu. Uklidnění přinesl až úvodní gól Konečného, pak už jsme měli zápas pod kontrolou,“ komentoval poslední krok na cestě za postupem Zlínský, který závěrečných šest kol postrádal s 20 góly nejlepšího snajpra týmu Vlastimila Veleckého. „S Mladcovou si zlomil klíční kost, sezona pro něj předčasně skončila. Trošku jsem znervózněl, ale zbytečně. Ukázala se totiž kvalita všech hráčů, včetně lavičky, kteří táhli za jeden provoz. Nikdo neřešil, jestli hraje v základu nebo střídá, makali na doraz,“ zdůraznil bývalý útočník Zlína, Olomouce nebo Kunovic.

O výrazném posílení Nivnice neuvažuje. „Kádr chceme určitě udržet a přivést maximálně dva tři hráče, už je máme v hledáčku. Uvidíme, jestli si plácneme,“ naznačil Zlínský.