Vlasta sice bojuje, ale pořád má problémy s pohybem. Amálka ho chválí a motivuje, je ráda, že se snaží. Cvičit s fyzioterapeutkou se mu ale nechce, proto se mu náramně hodí, když jí onemocní syn a jedna hodina mu odpadne. Doma ale odpočívat nebude, Amálka ho totiž vyžene ven na procházku.

Doma už to nezvládá

Později si pro Vlastu přijde Eddie, který ho vodí na logopedii. Navrhne Amálce, že by ho potom vzal do hospody, aby měl trochu radosti ze života. Jako za starých časů si přisednou ke štamgastům. Všichni jsou v šoku, protože se v podniku zničehonic objeví známý trenér Petr Rada. Všichni se k němu rozběhnou pro autogram, Evžen ho dokonce zná osobně, a tak se pozdraví.

Horší ale je, že se Vlasta Pešek začíná doma cítit jako pacient ve vězení. Zvažuje tak, že by se přesunul do rehabilitačního zařízení. „Pořád ho jen někdo hlídá, ale nezajímá se o něj a nepovídá si s ním,“ řekne za něj Eddie, kterému se Vlasta předtím svěřil. Bojí se navíc o Amálku, protože má pocit, že ji péče o něj úplně zničí.

Amálka nevěří vlastním uším

Evžen si ale myslí, že by si o tom celém měli s Amálkou promluvit. Vlastovi vadí, že doma musí mít režim jako v nemocnici. „Tak jestli budeš takhle šťastnější,“ konstatuje Evžen. Vlastu potěší Eddie, protože ho plánuje občas v rehabilitačním zařízení vyzvednout a vzít do hospody.

Vlasta ale chce, aby to za něj zařídili Evžen s Eddiem, byli tak trochu jeho komplicové. „Uděláme kompromis. My vám pomůžeme Amálku přesvědčit a pak to zařízení vybereme,“ řekne Eddie a Vlasta souhlasí.

Amálce se to celé vůbec nelíbí, nicméně Evžen s Eddiem se za něj přimlouvají. „To se bude stěhovat sem a tam, co je to za pitominu?“ nechápe, ale Vlasta si stojí za svým. Vytočí se a chce do ložnice, dokonce odmítne i večeři. Eddie se jí snaží vysvětlit, že to celé Vlasta vlastně myslí dobře. „On ode mně utíká,“ rozpláče se Amálka a naštve se i na Evžena, který ho v tom podporuje.

Sára vyrazí Báře dech

Hned ráno si Bára v Království hraček zavolá Sáru. „Ještě se musíme vrátit k tomu čtvrtku,“ připomene jí její vyvádění na veřejnosti v nočních hodinách, které musela řešit policie. „No, to je zbytečný, protože stejně končím,“ překvapí Báru, která jí vynadá, že takhle ze dne na den by se rozhodně končit nemělo.

Sára se jí omluví s tím, že má velké plány. Chce procestovat celou Skandinávii a napsat o tom knihu. „Uvidíš, že mi nakladatelé urvou ruce,“ myslí si, i když nikdy nic nenapsala. Potřebuje se hlavně vcítit do asijského turisty, protože její knížka bude mířit na japonský a korejský trh. Když se Bára zeptá, kdy chce odjet, dozví se, že to bude už pozítří. „To nejde, protože máš patnáctidenní výpovědní lhůtu,“ upozorní ji.

Hledá štědré sponzory

Jenže Sáře to je tak nějak jedno, prý musí vyjet včas. Nechystá se tam totiž letět letadlem, ale jet stopem a právě tyto zážitky přenést do knihy. Bára už ani neví, co na to říct, a vlastně neprotestuje.

Pochlubila se samozřejmě i kolegům, kterým se to ale také moc nezdá. Dokonce jim nabídne, že by jí mohli zasponzorovat její knihu s tím, že dostanou podíl ze zisku. „A budou to velký prachy,“ láká je.

Pavel ale ze Sáry cítí, že by spíš potřebovala půjčit peníze. „Nikoho do ničeho nenutím, ale budete litovat,“ motivuje všechny. Nakonec se od Lukáše a Rosti dočká dohromady osmi stovek, což jsou sice drobné, ale lepší než nic.

Anička se v práci se Sárou mine, a tak jí všechno vyzradí Bára. „Končí u nás, zítra ještě přijde, ale pozítří už vyráží stopem do Skandinávie psát knihu,“ vyzradí jí. Anička je z toho v šoku a myslí si, že to byl jen nějaký její okamžitý nápad a nic není definitivní.