Děsivá GBU-57. Jak USA použily klíč k "otevření" skal s jaderným komplexem Fordo

Jaderný komplex, který svede "odemknout" jen superbomba. Kývne Trump?
Projekt GBU-57 začal na začátku roku 2000 společným úsilím společností Northrop Grumman a Lockheed Martin. Kvůli finančním problémům a technickým překážkám však byl počáteční pokus zastaven. Po invazi Spojených států do Iráku v roce 2003 však analýza bomb použitých k ničení bunkrů ukázala, že postrádají průbojnou sílu k ničení opevněných cílů. To podnítilo obnovený zájem o vývoj větší bomby ničící bunkry. Byl navržen koncept „Big BLU“ velkých výbušných bomb jako MOP a MOAB. Zakázku na návrh a výrobu bomby nakonec získala společnost Boeing.
Nejhlouběji zakopaným íránským jaderným zařízením pro obohacování uranu je Fordo ležící poblíž města Qom, zhruba 95 kilometrů jihozápadně od Teheránu. Zařízení je kompletně pod zemí, vytesané do horského úbočí. Stavba pravděpodobně začala kolem roku 2006 a poprvé byl komplex Fordo zprovozněn v roce 2009, tedy ve stejném roce, kdy Teherán veřejně přiznal jeho existenci. Inspektoři OSN, kteří si místo prohlédli, si všimli tunelů s tlustými zdmi, přičemž některé bunkry byly chráněny až 90 metrů silným skalním masivem. Satelitní snímek pořízený 14. června 2025, pořízený po izraelských leteckých útocích, nenaznačuje, že by utrpěl viditelné škody.
Hlavice bomby GBU-57 se skládá ze směsi výbušnin AFX-757 a PBXN-114. Celková hmotnost hlavice se pohybuje od 2400 do 2600 kilogramů, což zahrnuje přibližně 2080 kilogramů AFX-757 a 341 kilogramů PBXN-114. Tělo hlavice je vyrobeno z vysoce výkonné ocelové slitiny, která je navržena tak, aby si při nárazu zachovala svou celistvost.
Íránské opevněné podzemní jaderné lokality jsou odolné vůči většině konvenčních zbraní, tedy s výjimkou americké 13 500 kilogramů vážící hluboko pronikající bomby GBU-57. Ta je obecně známa jako „ničitel bunkrů“ či Massive Ordnance Penetrator (MOP) česky „masivní penetrátor munice“. Zobrazit 11 fotografií
Foto: U.S. Air Force
Martin Sluka Jan Bezucha ČTK Martin Sluka, Jan Bezucha, ČTK
Aktualizováno 23. 6. 2025 10:43
USA zdevastovaly íránský jaderný program a jaderné ambice Teheránu jsou v troskách, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth na briefingu Pentagonu. Operaci pojmenovanou Půlnoční kladivo (Midnight Hammer), v jejímž rámci USA v noci na neděli zaútočily na íránské jaderné provozy, Hegseth označil za obrovský úspěch a zdůraznil, že svět by měl slova amerického prezidenta Donalda Trumpa poslouchat.

"Operace, kterou naplánoval prezident Trump, byla odvážná a brilantní - ukázala světu, že americké odstrašení je zpět. Když tento prezident promluví, svět by měl naslouchat," řekl Hegseth.

Spojené státy přímo podpořily izraelskou ofenzivu vůči Íránu. Použily při tom jednu z klíčových zbraní - "bunker-buster". Jde o bombu určenou k ničení silně opevněných podzemních cílů. Právě ta je považována za jediný známý prostředek, jakým lze účinně zasáhnout jaderný komplex Fordo, ukrytý hluboko v íránském skalním masivu. Píší o tom agentura AP a The Washington Post.

Americké bombardéry B-2 Spirit, které USA v noci na neděli použily k útokům v Íránu, podle Hegsetha pronikly k íránským jaderným provozům, provedly misi a vrátily se, "aniž o tom svět věděl". Tyto bombardéry jsou pokládány za jediné, které jsou schopné nést bomby určené k likvidaci podzemních bunkrů a tudíž zasáhnout nejlépe chráněné íránské jaderné zařízení ve Fordo ukryté pod horou. Právě Fordo je jedním ze tří íránských jaderných provozů, na které noční americký útok cílil.

Co je "bunker-buster" bomba?

"Bunker-buster" je pojem, který se používá k označení bomb navržených tak, aby před svým výbuchem pronikly hluboko pod zemský povrch. Nejnovější a zároveň i nejtěžší takovou zbraní v americkém arzenálu je GBU-57 A/B Massive Ordnance Penetrator.

Byť jde o vůbec nejtěžší konvenční zbraň v arzenálu USA, neslouží k plošnému ničení, nýbrž k chirurgicky přesným útokům - 13 500 kilogramů vážící bomba řízená pomocí satelitní navigace GPS může proniknout nejméně 60 metrů pod zemský povrch, zasáhnout opevněné cíle a zničit to, nač standardně používané bomby nestačí. Bomby GBU-57 A/B mohou být shazovány jedna za druhou, čímž se s každým dalším novým výbuchem zavrtávají hlouběji pod povrch.

Podle odborníků doposud neexistovaly žádné dosavadní zprávy o přímém použití "bunker-buster" bomby v boji. Noc na neděli však tohle změnila.

Proč je Fordo pro Izrael klíčový cíl?

Agentura AP uvádí, že Fordo je po Natanzu druhým největším íránským zařízením na obohacování uranu - oba komplexy se již staly terčem izraelských náletů. Podle MAAE měly izraelské údery přímý dopad na podzemní haly s centrifugami.

Komplex Fordo je zabudovaný do úbočí skalního masivu poblíž města Qom, vzdáleného přibližně 95 kilometrů jihozápadně od íránské metropole Teheránu. Jeho výstavba měla začít okolo roku 2006 a do provozu byl komplex uvedený v roce 2009, kdy i Teherán veřejně přiznal jeho existenci.

Jaderný komplex Fordo, ukrytý hluboko v íránských skalách.
Jaderný komplex Fordo, ukrytý hluboko v íránských skalách. | Foto: Reuters

Nachází se pod zhruba 80 metrů silným skalním masivem, údajně je chráněný íránskými a ruskými raketovými systémy země-vzduch. Právě tyto systémy však už měly být zničeny v rámci probíhající izraelské ofenzivy.

Fordo je součástí izraelského plánu na likvidaci íránského raketového a jaderného programu, který izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil za existenční hrozbu pro Izrael. "Celá naše operace musí být skutečně dokončena likvidací Forda," řekl izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter.

Experti však upozorňují, že zničení odstředivek na obohacování uranu v komplexu Fordo by nemuselo nutně znamenat konec íránského jaderného programu.

Proč jsou k tomu potřeba Spojené státy?

Na papíře by bombu GBU-57 A/B mohl shodit jakýkoli bombardér schopný nést takovou váhu. Realita je však jiná: Spojené státy totiž mají k tomuto účelu nakonfigurovaný pouze neviditelný bombardér B-2 Spirit, kterým disponuje právě pouze americké letectvo.

Amerika má podle dostupných údajů k dispozici 19 bombardérů B-2. Letoun má oficiální nosnost přes 18 tun, americké letectvo však úspěšně otestovalo i B-2 naložený dvěma bombami GBU-57 s celkovou hmotností přes 27 tun.

Spirit of Stealth: 35 Years of B-2 Airpower | Video: Northrop Grumman

Bez dotankování doletí bombardéry B-2 až 11 tisíc kilometrů a s jedním natankováním až 18 500 kilometrů. To znamená, že bombardér může zasáhnout prakticky kdekoliv na světě během několika hodin. Například během války v Kosovu na konci 90. let létali piloti B-2 z domovské základny Whiteman Air Force Base v Missouri na okružní lety k zasažení cílů na Balkáně, píše deník The Washington Post.

Podle šéfa sboru náčelníků štábů Dana Cainea, který hovořil na stejném briefingu jako minstr obrany Hegseth, byl o plánech na nedělní americký úder informován pouze úzký okruh lidí. Do cílové oblasti sedm bombardérů B-2 podle Cainea letělo 18 hodin. Jakmile bombardéry dorazily do íránského vzdušného prostoru, v sobotu kolem 23:00 středoevropského času, americká ponorka odpálila více než 20 střel s plochou dráhou letu Tomahawk na jaderné zařízení v Isfahánu, uvedl Caine. Do operace bylo podle něj zapojeno celkem více než 125 vojenských letounů, včetně leteckých tankerů a stíhacích letounů, které se zaměřily na potlačení protivzdušné obrany. Svrženo bylo 14 bomb schopných ničit bunkry.

Íránský systém protivzdušné obrany zřejmě americké síly podle Cainea nezpozoroval a bombardéry se při odletu z íránského vzdušného prostoru nestaly terčem úderů.

"Konečné vyhodnocení škod potrvá nějaký čas, ale počáteční odhad škod naznačuje, že všechna tři místa utrpěla mimořádně vážné škody," uvedl Caine.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy