V dětství rozhodně neměla sny, že se stane herečkou. V pubertě si zamilovala knihu o Tutanchamonovi a tak ji napadlo, že by se mohla stát archeoložkou. Dokonce chodila o prázdninách pomáhat na vykopávky slovanských pohřebišť. A pod dojmem oné knihy si představovala, jak jednou objeví dalšího Tutanchamona nebo ještě jedno Údolí králů.

Podala si přihlášku na archeologii, jenže praxe na vykopávkách nestačila a na školu ji nepřijali. Nastoupila do práce v ústavu geodézie a kartografie, že si tedy praxi rozšíří. Netušila však, že musí umět rýsovat a celkově mít smysl pro technické detaily. A ten neměla, což se projevilo při překreslování starých map do nových. Pokazila, co mohla a podle toho taky vypadala její výplata.

A co teď?

Herečka zjistila, že místní divadlo vypisuje konkurz do muzikálu na křoví, přesněji řečeno mladé holky, které se umí hýbat. Tak se rozhodla to zkusit, protože všechno bylo lepší než její tehdejší práce. Všimla si jí tam Věra Galatíková, která jí navrhla, zda nechce zkusit přijímačky na JAMU. Herečka souhlasila, ale až o rok později, protože mezitím se vydala s černým divadlem na rok do světa.

Číslo na JAMU

Po zkouškách na JAMU herečka dostala možnost dělat au pair v Belgii. Srpen 1968 ji tak zastihl v zahraničí a ona se rozhodla zůstat venku. Jenže pak dostala od maminky dopis, aby se vrátila, protože ji na školu přijali. Její velkou kamarádkou se stala Eliška Balzerová. Herečka dokonce v jednom rozhovoru přiznala, že ji zkazila, protože byla pořádné číslo.

Před první svatbou

Herečka, co by vyhlášená kráska měla spoustu ctitelů. Jeden byl ze Švýcarska a pravidelně za ní do Brna, kde studovala, jezdil. Vozil jí „zápaďácké dárky“ jako rádio s magnetofonem nebo oblečení.

Dokonce měli před svatbou a ona počítala s tím, že bude žít ve Švýcarsku a k nám jezdit na návštěvu. Jenže co se nestalo. Jednou po mejdanu, pochopitelně nikoli pouze holčičím, ji ráno nečekaně překvapil její přítel. Když viděl, že v pokoji a vlastně ani v posteli není sama, prohlásil, že je to konec. Sebral „zápaďácké dary“ a odjel. Samozřejmě bylo po svatbě.

Šlapala si po štěstí

Nakonec se také vdala. Třikrát. Z prvního manželství má syna a od něj tři vnoučata. Dvakrát se rozvedla. Její velký kamarád Jiří Bartoška oba její rozvody okomentoval slovy: „Může si vůbec herečka takto šlapat po štěstí? Rozvede se s plastickým chirurgem, pak s filmovým producentem a vezme si developera.“ Nicméně u ní platí, že do třetice všeho dobrého. Nehledě na to, že díky němu má dalšího vnuka, kterého bere jako vlastního.

Elegantní dáma

Říct, která role je pro ni nejtypičtější, je těžké, zazářila ve všech a navíc dokáže zahrát ledacos. Jana Švandová, kterou někteří možná poznali z úvodního snímku, by mohla ve svém věku už sedět doma a plést svetry. Opak je ale pravdou. Nedávno natočila další film Matka v trapu a pravidelně se objevuje v seriálech na komerčních televizích. Kromě toho hraje i v divadle. Ve volných chvílích ráda se svým mužem chodí na golf a cestuje.