Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka

Ruská ekonomika, která poslední dva roky těžila z mobilizace všech dostupných zdrojů ve jménu války, začíná ztrácet dech. Guvernérka Ruské centrální banky Elvira Nabiullinová na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru varovala, že růst poháněný „volnými kapacitami“ je u konce – zásoby peněz, pracovní síly i průmyslových rezerv se totiž tenčí.

„Dva roky jsme rostli díky aktivaci volných zdrojů,“ uvedla Nabiullinová. „Ale musíme si přiznat, že většina těchto rezerv je už skutečně vyčerpána.“

Podle ní Rusko v prvních letech plnohodnotné invaze do Ukrajiny využívalo rezervy v podobě volné pracovní síly, nevyužitého průmyslového výkonu, bankovního kapitálu a likvidních prostředků z Národního fondu bohatství. Tyto nástroje ale nyní přestávají fungovat.

Na stejném fóru promluvil i Vladimir Putin, který vyzval úředníky, aby v žádném případě nedopustili stagnaci nebo recesi. „Musíme důsledně měnit strukturu naší ekonomiky,“ uvedl.

Putinova slova kontrastují s realitou, kterou popsal ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov: ruské HDP meziročně zpomalilo z 4,1 % na konci roku 2023 na pouhých 1,4 % v prvním čtvrtletí 2024. V mezikvartálním srovnání došlo dokonce k prvnímu poklesu od roku 2022. Průmyslový růst stagnuje na 1,2 % a civilní sektory ekonomiky začínají zmenšovat objem výroby i prodeje.

Přesto ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin tento týden prohlásil, že Moskva utrácí na válku jen „5–7 %“ státního rozpočtu, a tvrdil, že Rusko „vítězí“. Realita tomu však odporuje.

Podle ruského statistického úřadu dosáhla nezaměstnanost historického minima 2,3 %, ale zároveň Rusko čelí masivnímu nedostatku pracovních sil – zejména kvůli válce, náboru do armády a rozsáhlé emigraci. Odhady hovoří o chybějících 2 milionech pracovníků. Využití průmyslových kapacit překročilo 80 %, což je nejvyšší hodnota v moderní historii země.

Zároveň prudce rostou náklady – včetně inflace, kterou žene vzhůru rekordní výše vojenských výdajů. Centrální banka byla nucena držet úrokové sazby vysoko (až na 21 %) a i když je v červnu mírně snížila na 20 %, obavy ze slabých soukromých investic přetrvávají.

Zdroje z ruského prostředí tvrdí, že technokraté už začínají Putinovi naznačovat nutnost rozhodnutí: „buď válka, nebo ekonomika“. Podle Novaja Gazeta Europe stojí Kreml před dilematem, protože další pokračování konfliktu zvyšuje tlak na veřejné finance i podnikatelské prostředí.

Zisky podniků v březnu meziročně klesly o třetinu, v ropném a plynárenském sektoru dokonce o polovinu. Růst maloobchodního obratu zpomalil ze 7,2 % v prosinci na 2,4 % v dubnu. Naděje na oživení v roce 2025, které byly spojeny s diplomatickými kontakty se Spojenými státy, postupně mizí – váha sankcí a inflace začíná dusit jakýkoliv potenciál k obnově.

Zatímco Putin na veřejnosti odmítá přiznat problémy, jeho vlastní ekonomičtí poradci už otevřeně mluví o blížící se recesi. Válečná mašinérie, která dosud živila ruskou ekonomiku, se tak může stát právě tím, co ji nakonec srazí na kolena. 

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 
Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

Více souvisejících

Rusko Ekonomika rubl

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 2 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 6 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 6 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

před 9 hodinami

Policie ČR

Další prázdninová tragédie. Hoch zemřel po pádu ze střechy továrny

Z letních prázdnin sice neuběhly ještě ani dva týdny, ale policie již vyšetřuje další tragédii, při které přišlo o život dítě. Třináctiletý chlapec v noci na středu zemřel ve Starém Plzenci v Plzeňském kraji. Spadl ze střechy bývalé továrny na výrobu nábytku. Podle dosavadních zjištění spáchal sebevraždu. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pražské metro, stanice Staroměstská

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib

Všechny informace naznačují, že stanice metra Staroměstská na lince A zůstane uzavřená po celý zbytek července. Vyplývá to i z vyjádření náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti). Požárem, který vedl k uzavření stanice, se zabývá policie. 

před 10 hodinami

Putin Trumpovo rozčarování ignoruje. Kreml je dle expertů vždy připraven na nejhorší variantu

Ruský prezident Vladimir Putin údajně přehlíží rozčarování, které nad jeho postupem vyjádřil americký prezident Donald Trump. Podle ruského vůdce má totiž Moskva na bojišti stále výraznější převahu a Kyjev může v následujících měsících čelit kolapsu. Uvedl to americký deník The New York Times s odvoláním na dvě osoby blízké Kremlu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy