Běloruští disidenti, kteří před režimem Alexandra Lukašenka uprchli do zahraničí, promluvili o výhrůžkách, které dostávají jak oni, tak jejich příbuzní v domovské zemi. Ve své nové reportáži o tom informovala britská stanice BBC.
Od brutálního potlačení opozičních protestů v roce 2020 opustily Bělorusko podle odhadů statisíce lidí. Režim Lukašenka, který se tehdy prohlásil za vítěze ve volbách široce považovaných za zmanipulované, však své kritiky pronásleduje i v zahraničí.
Mezi cíle patří třeba novinářka Tatsiana Ashurkevich, jejíž byt v Minsku byl nedávno zapečetěn stavební pěnou. „Pokud proti mně vede trestní řízení, tak to prostě řekněte,“ reagovala Ashurkevich na podezřelé chování jednoho z online uživatelů, který ji kontaktoval. „S tím bytem nemám nic společného – bydlí tam jiní lidé. Proč to děláte?“
Úřady podle lidskoprávní organizace Viasna využívají nové zákony k šikaně disidentů v zahraničí. Od roku 2022 bylo zahájeno přes 200 případů vůči exulantům, jejichž příbuzní v Bělorusku jsou často vystaveni domovním prohlídkám, konfiskacím majetku či výhrůžkám.
Výjimkou nejsou ani opoziční lídryně jako Anna Krasulina, mluvčí Světlany Tichanovské. „Vím, kdo se mnou manipuluje – je to pár lidí. Nebo možná je to ten samý člověk, který používá různé účty,“ řekla Krasulina, která přiznala, že si před spaním vypíná telefon kvůli častým výhrůžným zprávám. Je přesvědčena, že za nátlakem stojí běloruské úřady.
BBC zdokumentovala i případy, kdy běloruské bezpečnostní složky navštívily příbuzné disidentů a prováděly konfiskace majetku. Nikdo ze zpovídaných nechtěl zveřejnit svou identitu, obávají se odvet vůči rodině. „Je to děsivé, když jim nemůžete pomoct. Nemůžete se vrátit. Nemůžete je podpořit,“ přiznal jeden z exulantů.
Podle novinářky Hanny Ljubakové, která byla v nepřítomnosti odsouzena k deseti letům vězení, jde o záměrnou strategii režimu. Cílem je izolace disidentů a přerušení jejich kontaktů s Bělorusy v zemi. „I když někdo v Bělorusku všemu rozumí, třikrát si rozmyslí, než promluví s ‚teroristou‘,“ uvedla s odkazem na státní seznam „extremistů a teroristů“.
Běloruské úřady, zejména ministerstvo vnitra a KGB, vedou oficiální seznam organizací a osob označených za extremistické nebo teroristické. Ti, kteří jsou na seznamu, nesmějí veřejně vystupovat, organizovat protesty, ani finančně podporovat označené subjekty. Mohou jim být zabaveny majetky, hrozí jim vysoké tresty. Pokud Bělorusové označení jako extremisté komunikují nebo organizují shromáždění v zahraničí, hrozí sankce i jejich rodinám doma.
Podobně jako Ljubaková smýšlí i Andrej Strizhak, šéf skupiny Bysol, který v exilu podporuje běloruské aktivisty. „Metody používané běloruskými bezpečnostními složkami jsou velmi podobné metodám sovětské KGB, jen jsou aktualizovány o moderní technologie,“ řekl.
Podle Strizhaka jde o systematickou kampaň, jejímž cílem je zastrašit, zlomit a psychicky vyčerpat oponenty režimu. „Děláme vše, co je v našich silách, abychom zůstali odolní. Ale každý rok to vyžaduje stále více úsilí,“ uzavřel.
Související

Cichanouská exkluzivně pro EZ: Pád Asada zasadil ránu Putinovi. V Bělorusku je situace specifická

Pokračujeme v boji, řekla Tichanovská exkluzivně pro EZ. Odpor proti Lukašenkovi je stále živý
Svjatlana Cichanouská , Bělorusko , Alexandr Lukašenko
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek