Trumpovo ultimátum zabralo, přiměl Evropu dávat násobně víc na obranu. Zvýší to naši bezpečnost?

Důvodem je zajisté vyhrocená mezinárodní situace, zejména pak ruská válka proti Ukrajině, vedená přímo na evropském kontinentu. Agresivita Ruska, jeho horečné zbrojení i válečn(ick)á propaganda vzbuzují oprávněné obavy. 

S pětiprocentním závazkem, jehož má být dosaženo do deseti let, souhlasili bez řečí nejohroženější spojenci, tedy pobaltské, severské země či Polsko, a také Česko. Jen nerady se pod něj podepsaly zeměpisně vzdálenější Španělsko, Itálie nebo Belgie.

„Tváří v tvář zásadním bezpečnostním hrozbám a výzvám pro evropsko-atlantickou bezpečnost, zejména dlouhodobé ruské hrozbě, a trvající hrozbě terorismu, se spojenci zavazují investovat ročně pět procent HDP do klíčových obranných potřeb a do výdajů spojených s obranou a bezpečností, a to do roku 2035,“ píše se ve společném prohlášení, na kterém se shodli lídři 32 zemí dnes dopoledne po asi tříhodinové schůzi v nizozemském Haagu.

Paradoxem samozřejmě je, že Trump nepřiměl spojence k tomuto kroku ani tak kvůli ruské hrozbě, ale v podstatě protože mu dlouhodobě připadalo nefér, aby Spojené státy nesly větší břemeno nákladů na obranu, včetně fungování NATO, než evropští spojenci. 

Ti se dnes, až na světlé výjimky (Polsko, Estonsko, Řecko), pohybují kolem dvou procent HDP, zatímco výdaje USA činí 3,4 procenta HDP.

Trump šel až tak daleko, že několikrát pohrozil americkým odchodem z aliance, případně stažením amerických vojáků z Evropy, ba zpochybnil automatické použití článku pět Washingtonské smlouvy zajišťující solidaritu v případě napadení kteréhokoli z jejích členů podle principu „jeden za všechny, všichni za jednoho“.

Cestou do Haagu novinářům na palubě Air Force One bez dalšího řekl, že „tento článek lze vykládat několika způsoby“, což okamžitě vyvolalo značné spekulace.

Závěrečné prohlášení se v tomto bodě naštěstí nijak neodklání od tradičního výkladu. „Potvrzujeme skálopevný závazek ke kolektivní bezpečnosti zakotvený v článku pět Washingtonské smlouvy, tedy že útok na jednoho znamená útok na všechny. Zůstáváme jednotní a pevní v odhodlání chránit naši miliardu občanů, alianci, naši svobodu a demokracii,“ stojí v dokumentu.

Generální tajemník NATO Mark Rutte na otázky novinářů k této věci dodal, že není třeba se strachovat. Spojené státy jsou nadále zcela oddány alianci a článku pět, řekl. Pokud jde o přesné okolnosti jeho spuštění, „nikdy jsme nespecifikovali, jak bude použit. Nechceme, aby to nepřátelé věděli.“

Pětiprocentní nárůst bude podle očekávání sestávat ze dvou kategorií výdajů – do roku 2035 mají spojenci vynakládat 3,5 procenta HDP na obranné výdaje, tedy na „klíčové vojenské potřeby v souladu s kapacitními cíli NATO“, na kterých se shodli minulý týden ministři obrany. 

Centrále NATO budou každoročně předkládat zprávy, jak se jim to daří. Dalších 1,5 procenta bude použito na ochranu kritické infrastruktury a digitálních sítí, na posílení civilní obrany a připravenosti, na inovace a další účely, například základnu obranného průmyslu.

Toto rozdělení Trumpem požadovaného závazku umožnilo spojencům daleko snáze souhlasit; stalo se mistrovským kouskem generálního tajemníka Rutteho, který složitou přípravu i průběh summitu dotlačil do zdárného konce. Nejenže musel citlivě vyjednávat s Trumpem a jeho lidmi, ale také přesvědčit evropské spojence, že nejde jen o úlitbu americkému prezidentovi, ale o posun, který bude výhodný pro každého z nich.

Proto také krátké prohlášení obsahuje odstavec o posílení spolupráce v obranném průmyslu, podpoře inovacím, odstraňování obchodních bariér mezi spojenci a prosazování spolupráce zbrojních podniků.

Zatímco tyto plány jsou jaksi zřejmé a racionální, vůči americkému hostovi používal „teflonový“ Rutte maximální chválu, aby ho udržel v dobré náladě. Napřed mu poblahopřál za letecké údery proti Íránu, „k jakým se nikdo jiný neodvážil“ a které „nás všechny ubezpečily“. 

Posléze ho oslavoval za to, jak náramně přispěl k dnešnímu výsledku. „Myslíte si, že bychom toho dosáhli, kdyby Trump nebyl znovuzvolen? Zatlačil na nás. Zaslouží si všechnu chválu,“ podotkl na tiskové konferenci. A dodal, že Trump je zcela předvídatelný politik, „člověk síly a míru“ a také „dobrý přítel“.

Vpředvečer summitu se spekulovalo o tom, že se usnesení docela vyhne Ukrajině. Kvůli obávané Trumpově nelibosti se nekonala vrcholná schůze Rady NATO-Ukrajina, ale jen „plenárka“ samotné aliance. 

Zelenskyj čekal v předpokoji na odpolední bilaterální schůzky; měl slíbeno setkání jak s Trumpem, tak s lídry Francie, Německa a Velké Británie. Od Rutteho se dověděl, že spojenci se zavázali od začátku roku k vojenské pomoci ve výši 35 miliard eur; je tedy pravděpodobné, že cíl 50 miliard pro letošní rok bude překročen.

„Spojenci potvrzují pokračující svrchované závazky poskytovat podporu Ukrajině, jejíž bezpečnost přispívá k té naší,“ píše se v prohlášení. Důležitá je zejména ta pasáž, podle níž mohou členské země započítat vojenskou podporu Ukrajině a ukrajinskému obrannému průmyslu do svých výdajů na obranu.

Právě kvůli tomu několik členů NATO urychlí dosažení dvouprocentní mety HDP, která byla dnešním dnem posunuta na perspektivních 3,5 procenta.

Aliance doufá, že se jí soustavnou podporou Ukrajiny podaří Rusko postupně unavit natolik, že přistoupí na jednání o příměří bez ultimativních podmínek, které si kladlo dosud. Ruský diktátor Vladimir Putin musí vidět, že důsledkem jeho politiky NATO neslábne, ale posiluje – rozrostlo se o Švédsko a Finsko a nyní se rozhodlo podstatně více zbrojit. 

V jeho rámci vzniká „evropské křídlo“ a definitivně vzaly zasvé spory o to, zda má nebo nemá mít Evropa svou „strategickou autonomii“ také z vojenského hlediska. Do společné obrany a bezpečnosti se daleko více než dosud vložila Evropská unie. Toto vše jednoznačně není pro Kreml dobrá zpráva.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.