KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | I když se o možné regulaci splouvání Vltavy z Vyššího Brodu do Českých Budějovic mluví každý rok, letos je tato otázka obzvlášť naléhavá. Kvůli souhře několika okolností, které podrobněji vysvětlím v následujícím textu, už řeka doslova praská ve švech. Řešení devastujícího overturismu na Vltavě, které bude muset přijít, je ale stále v nedohlednu.
Obrázky totálně ucpané Vltavy, v níž kvůli množství lodí už takřka není vidět voda, se pravidelně objevují zejména v době dvou státních svátků v prvním červencovém týdnu. Letos ale tsunami návštěvnosti řeky začalo kulminovat mnohem dříve.
Prvním a zjevně hlavním důvodem je fakt, že naprostá většina českých řek trpí akutním nedostatkem vody. Vltava je tak díky povinnému minimálnímu odtoku z Lipna prakticky jedinou českou řekou, kterou lze dnes bez větších problémů splouvat. A to znamená jediné – totální vodácký nájezd na Vltavu.
I moje oblíbené občerstvení U Milana, dva a půl kilometru pod Českým Krumlovem, které za normálních okolností patří k nejpříjemnějším místům na řece, tentokrát zažívá masivní ofenzivu – na klobásu se tady ve frontě čeká třeba hodinu a u břehu už není místo, kde uvázat loď.
Podobné je to, jak jsme se po víkendové cestě přesvědčili, v kempech po celém toku.
Vltava tak už ve druhé polovině června zažívá podobný nápor „overturismu“ jako Benátky, Řím, Český Krumlov a další turisticky oblíbené destinace.
A podobně jako v těchto destinacích se i na Vltavě každý rok v souvislosti s tím řeší, jak to udělat, aby podnikatelé na řece mohli dál vydělávat a turisté nepřišli o svou atrakci, ale přitom se ještě dalo mluvit o víceméně tradičním fenoménu vodáctví, a nikoliv „vodáckém Disneylandu“, který už s relaxací v přírodě ani sportovní zábavou nemá nic společného.
„Já bych byl každopádně proto, aby se sjezd řeky už konečně nějakým způsobem zreguloval, možná i zpoplatnil a z výnosů se financovala infrastruktura podél řeky a odstranění škod po vodácích,“ říká mi Bohumil Čtveráček, starosta Rožmberka. Počet lodí na řece už je podle něj neúnosný. A Vltava není „nafukovací“.
Vltava jako světový unikát
Radek Šťovíček, předseda občanského sdružení Spolek Vltava a provozovatel voroplavby v Českém Krumlově, se naproti tomu domnívá, že regulace by přinesla více škody než užitku: „Jsem přesvědčen o tom, že v samotné řece vodáci žádné velké ekologické škody nezpůsobují. Jde jen o udržování pořádku na březích.“
Uznává, že se vodáctví na Vltavě radikálně proměňuje ze zážitku v přírodě na tvrdou komerci, ale regulace to podle něj nezmění. Jen by možná zvýhodnila některé vodáky proti jiným.
Pravdou zůstává, že řeka Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova u Českých Budějovic představuje nejen evropský, ale možná světový unikát. Jde o jedinou řeku, sjízdnou i pro naprosté amatéry, na které není nijak regulován ani počet lodí, ani jejich typ, ani třeba vzdálenost kempů a občerstvovacích stanic.
Tomu odpovídá i nevídaný turistický a stavební boom, který na řece po sametové revoluci nastal. Zatímco například na pětadvacetikilometrovém úseku z Rožmberka do Českého Krumlova nefungovala v roce 1989 jediná hospoda, dnes tam nabízí své služby desítky stánků a hospod, kempy jsou plné atrakcí a půjčovny nestačí půjčovat lodě. Většinovým plavidlem na řece se místo kanoe stal raft.
Rafty jako kry
To ovšem při nízkém stavu vody (Lipno dnes upouští pouze povinné minimum) znamená, že plastové lodě a zejména rafty při svém množství doslova bagrují dno řeky. Na cestě z Krumlova do Boršova jsme každou chvíli byli svědky toho, jak osádka musí svou loď tlačit. Není právě tato devastace dna (a spolu s tím zřejmě i života vázaného na specifický říční biotop) sama o sobě důvodem, proč by měl být počet lodí zregulován?
Zajímavou odpověď na to má vyšebrodský ochranář a specialista na život perlorodek Robert Ouředník. Ten na rozdíl od jiných ochranářů tvrdí, že narušování vltavského dna rafty nemusí být pro říční ekosystém nutně devastující.
„Život v řece je velmi rozmanitý a závislý na častých změnách. Tyhle změny dříve přinášely zejména časté jarní podvodně, ale i narušování dna tím, jak tál led a kry rozrušovaly dno,“ říká Ouředník. Některé druhy rostlin a živočichů byly a jsou přímo závislé na tom, že prostředí v řece není stálé.
„V době, kdy jarních povodní i ledu na řece ubývá, tak může být narušování říčního dna loděmi teoreticky pro vodní život i přínosem. Záleží ale pochopitelně na jeho intenzitě,“ říká Ouředník.
Dno jásá, břeh úpí
Jestli je ale overturismus na Vltavě v něčem devastující, tak je to pro okolí řeky. „Na řece je dnes od časných ranních hodin do noci prakticky permanentní hluk a pohyb lidí,“ říká ochranář. Mnozí „vodáci“ si místo večerního hraní u kytary pouštějí na raftu hlasitou hudbu z reproduktorů.
Přitom jsou podle Ouředníka říční údolí nesmírně důležitými a prakticky nenahraditelnými koridory pro mnoho druhů zvířat a vodních ptáků, které nyní lidé z okolí Vltavy vytlačují.
Druhou otázkou ale zůstává, zda by právě tento fakt měl být důvodem k tomu, aby na řeku mohl vyplouvat jen určitý počet a druh lodí a omezila se i kapacita kempů a stánků s občerstvením. O nějaké formě regulace se mluví už 30 let a řešení nepřichází.
Bez definice není regulace
„My jsme jako Češi velmi hákliví na to, že by se mělo vodáctví jako lidový sport nějak regulovat nebo omezovat,“ říká Ouředník. Na horním toku řeky z Lenory do Pěkné, ležící v Národním parku Šumava, se to podle něj po desetiletém úsilí ochránců přírody povedlo, ovšem pouze proto, že se podařilo prokázat přímé ohrožení vzácné perlorodky. Ta pod Lipnem nežije.
Aby se regulace začala vztahovat i na úsek řeky z Vyššího Brodu do Budějovic, musel by někdo – jak tvrdí Ouředník – přesně definovat, čemu overturismus na Vltavě škodí, v čem přesně ohrožuje ekosystém a kde je ta pomyslná „čára“, kterou už vodáctví nesmí překročit. „A to je úkol, který se ještě nikomu nepovedlo naplnit. A možná ještě dlouho nepovede,“ říká ochranář.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
