Audioverze
Česko chce do roku 2030 prakticky zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 30 procent. Zdá se, že ke splnění cíle je zdárně nakročeno, má to ovšem své ale. „Když se podíváme na celkový počet žádostí o připojení do sítě, které dnes máme, tak pokud by se všechny tyto zdroje postavily, splníme náš Národní klimaticko-energetický plán,“ řekl v podcastu Trendy v udržitelnosti David Šafář, člen představenstva společnosti EGD ze skupiny E.ON. Otázkou podle něj ale je, kolik žádostí je pouze spekulativních, za nimiž reálný záměr budovat zdroj není a pouze blokují možnost připojit jiné uživatele.
Evropská energetika zelená, v Česku se tak ale děje o poznání pomaleji než jinde. Podle dostupných údajů za rok 2023 se tu obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektřiny zhruba 15 procenty, průměr Evropské unie byl trojnásobný.
Vládní strategické dokumenty jako Národní klimaticko-energetický plán počítají s výrazným nárůstem do budoucna. Podíl větru, slunce, biomasy a vody má dosáhnout 30 procent do roku 2030. Žádosti o připojení nových zdrojů podle Davida Šafáře ukazují, že tento cíl by měl být splněn. Podmínkou je, aby všechny tyto záměry byly uskutečněny.
„Domníváme se ale, že celá řada těchto žádostí je spekulativní, což v podstatě znamená, že do té doby, než takovou žádost zákazník sám zruší nebo se jiným způsobem stane neplatná, musíme držet tuto kapacitu v distribuční síti možná na úkor jiných zákazníků, kteří by v daném místě fotovoltaiku opravdu chtěli postavit,“ řekl Šafář v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost.
Spekulace kolem připojování nových zdrojů jsou podle něj tématem, které v současnosti distribuční firmy jako E.ON velmi trápí. Provozovatel distribuční sítě ale nemá možnost postupovat jinak než v duchu zákona, který mu ukládá při splnění všech legislativních požadavků vystavit zájemci smlouvu o připojení. Poté má dotyčný několikaměsíční lhůtu na to, aby zdroj vybudoval. Až budoucnost tedy ukáže, zda se Česko doopravdy blíží strategickým cílům v zavádění obnovitelných zdrojů a zvládne je naplnit.
Přechod k decentralizované výrobě, nestálým zdrojům a k oboustranným tokům energie, kdy odběratelé jsou zároveň producenti, klade nové nároky na vyrovnávání sítě. Evropu nedávno zaskočil rozsáhlý kolaps španělské elektroenergetické soustavy.
„Situace, která nastala ve Španělsku, byla i pro nás velkým překvapením. To, co tuto zemi postihlo, bylo opravdu velmi dramatické,“ řekl Šafář. O příčinách lze ale podle něj jen spekulovat a je třeba vyčkat na výsledky vyšetřování, aby se Evropa mohla z této události poučit. Ačkoli se španělská krize přelila i k sousedům, manažer EGD považuje stále silnější propojenost evropského energetického trhu za jednoznačnou výhodu.
„V případě, že nastane problém v jiné zemi, dokážeme si vzájemně pomoci. I v případě Španělska došlo pravděpodobně k tomu, že Francie pomohla s obnovením dodávky elektřiny,“ vysvětlil.
Vyloučit, že rozsáhlý blackout postihne Česko, podle něj nelze. Energetici nicméně pracují na tom, aby v takovém krajním případě byli schopni obnovit dodávky elektřiny v co nejkratším čase. Prvotní je ale prevence a udržování stability v síti, k čemuž je třeba dokonalejší řízení stále komplexnějšího systému.
Přelom v současnosti představuje zavádění chytrého měření i na nízkých úrovních napětí, tedy u koncových odběratelů, jako jsou domácnosti. „My dnes instalujeme chytré elektroměry a do konce letošního roku jich chceme mít v síti 100 tisíc, do poloviny roku 2027 pak zhruba 300 tisíc, což je asi dvacetiprocentní penetrace,“ přiblížil David Šafář.
Zásadní výhoda chytrého elektroměru neboli smartmeteru spočívá v online komunikaci, která poskytuje řadu informací v reálném čase. Distributor tak přesně ví, co se na odběrném místě děje, a je schopen lépe a rychleji identifikovat a následně odstraňovat poruchy.
„Zároveň máme detailnější přehled, kudy energie v sítích nízkého napětí teče, což nám pomáhá z hlediska budoucího plánování a cíleného posilování distribuční sítě,“ přiblížil Šafář.
Data ze smartmeteru ale podle něj výrazně pomohou i odběratelům, kteří uvidí svou spotřebu po čtvrthodinách a budou s ní moci mnohem efektivněji pracovat.
Do budoucna se dá navíc očekávat, že stále více zákazníků se bude chtít aktivně zúčastnit energetického trhu, kde budou nabízet flexibilitu, tedy výrobu nebo spotřebu, pro vyrovnávání sítě. Může jít o produkci z obnovitelného zdroje, kapacitu vlastní baterie nebo elektromobilu, či využití tepelného čerpadla. Pro takovou aktivní roli je chytré měření nezbytností.
Nakolik jsou dnes energetici schopni regulovat obnovitelné zdroje? Mají z pohledu E.ON perspektivu mařiče elektřiny? A dá se očekávat rozmach byznysu v budování baterií? Dozvíte se v rozhovoru s Davidem Šafářem.
