Platy soudců řeší nejen Česko, ale i Německo. Srovnání jejich výše vás překvapí

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Debata o tom, kolik by měli brát soudci, se zdaleka netýká jen České republiky. Stačí se podívat třeba do sousedního Německa. Jenže zatímco u nás jde o to, zda mohou legislativci a exekutiva nesystémově a navíc retrospektivně zasahovat do materiálního zajištění moci soudní (a tím potenciálně ohrožovat její nezávislost), v Německu jde primárně o nominální výši – soudci se zde domáhají vyšších platů, protože se v mezinárodním srovnání cítí být podhodnocení.

Němečtí soudci jsou v poměru k domácí průměrné mzdě placeni hůře než jejich kolegové z mnohých evropských zemí. Pobírají (pro někoho možná překvapivě) i poměrně nižší hrubý plat než jejich čeští kolegové.

Začínající německý soudce bere v průměru 4976 eur (123 000 korun) hrubého měsíčně, což představuje 1,14násobek průměrné mzdy v zemi (nyní 4358 eur). Jde ale o celonárodní průměr, v jednotlivých spolkových zemích se částky liší.

Pokud to budeme srovnávat s Českem, kde průměrná hrubá mzda dosahuje v současnosti 46 924 korun, pak by měl člověk, který se poprvé navlékne do soudcovského taláru, dostávat podle německého vzoru maximálně 54 000 korun hrubého. Jenže on dostává výrazně více. Plat začínajících soudců v ČR je 107 100 Kč.

Kolik „čistého“ jim přijde na konto?

Jinými slovy: v porovnání s průměrnou mzdou v zemi je plat začínajícího německého soudce více než dvakrát nižší než jeho českého kolegy. A nikterak lépe na tom nejsou němečtí soudci ani v dalších kategoriích. 

I když plat německých soudců s lety praxe výrazně roste a může po 25 letech dosáhnout v průměru spolkových zemí až 8283 eur (205 000 korun), medián – tedy nejčastější plat mužů a žen v talárech u zemských soudů – dosahuje v Německu 5325 eur (132 000 korun).

Znamená to, že němečtí soudci a soudkyně si podle odpracovaných let a funkce vydělávají od 1,1- až do 1,9násobku průměrné hrubé mzdy

Je ovšem nutné dodat a zdůraznit, že „kolegyně a kolegové“ v Německu jsou z titulu své činnosti osvobozeni od plateb povinného sociálního pojištění a na soukromé zdravotní pojištění jim z 50 % přispívá stát. 

Výrazné rozdíly v tom, kolik čistých peněz nakonec soudcům z obou stran hranice chodí na konto, se tak v nominálních hodnotách stírají. Jak moc? Konkrétní příklad najdete v závěru článku.

Justiční zaměstnanci v Německu jsou placeni hůře než v Česku. A týká se to i soudců

„Chudí“ němečtí soudci

V Česku pobírá začínající soudce takřka dvou a půl násobek průměrné mzdy. Nejlépe vydělávající soudci u krajských soudů si mohou přijít až na 190 000 korun, tedy více než čtyřnásobek toho, co vydělá průměrný Čech.

Trochu jinou kategorii pak představují vrchní soudy a ústavní soud. I tady se ale němečtí soudci proti svým českým kolegům zdají být jen chudí příbuzní – plat soudce německého ústavního soudu dosahuje 14 820 eur (367 000 korun) hrubého měsíčně, což je 3,5 násobek průměrné mzdy.

V Česku přesahuje plat ústavních soudců podle serveru Dostupný advokát 230 tisíc korun měsíčně. A to znamená pětkrát větší plat, než je český průměr.

Problém je ovšem jednak v tom, kolik nakonec soudcům po odečtení všech povinných odvodů doputuje na konto (jak je popsáno výše), ale platové srovnání komplikuje také odlišnost justičních systémů napříč zeměmi – jak z hlediska jejich struktury, tak věcných příslušností a personálního obsazení. 

V počtu soudců – průměr EU je 22 soudců na 100 tisíc obyvatel – patří Německo i Česko k evropské špičce. V ČR obléká soudcovský talár přes tři tisíce mužů a žen, což znamená zhruba 28 na 100 tisíc obyvatel, v Německu je toto číslo 26. Ve Francii je to jen 12 a v Itálii 11 – jenže také tam prvoinstanční soudní řízení trvají třikrát delší dobu než u nás.

Bylo mi Ústavního soudu líto, říká soudce, který jako první rozhodl o soudcovských platech

Soudce, nebo advokát?

Zásadním tématem takřka ve všech státech zůstávají platové rozdíly mezi začínajícími soudci a právníky v soukromé sféře. I v Německu si totiž může advokát v právní kanceláři po získání doktorátu vydělat až dvakrát víc než soudce, což podle některých kritiků negativně ovlivňuje nábor kvalitních justičních zaměstnanců ve prospěch soukromé sféry.

Některé příklady ale naopak ukazují, že peníze nakonec nejsou jediným měřítkem, které rozhoduje o tom, zda si absolvent práv zvolí advokátní, či soudcovskou praxi.

Dokazuje to i srovnání podmínek práce soudce a advokáta, které přinesla minulý týden německá televizní stanice BR24 v pořadu „Vyplatí se to?“.

Televize rozdíly dokumentovala na příkladu osmatřicetiletého vystudovaného právníka Lorenze, který po dosažení doktorátu pracoval nejprve v advokátní kanceláři zabývající se obchodním právem. Přestože zde Lorenz vydělával „velké peníze“, po čase se rozhodl, že se raději pokusí obléknout soudcovský talár.

Po třech letech zkušební doby s platem soudce-začátečníka je dnes soudcem Okresního „trestního“ soudu v Kemptenu. V této funkci má základní měsíční plat 6 407 eur (159 000 korun). Kromě toho pobírá místní a rodinný příspěvek ve výši 493 eur, protože má dvě děti. 

To vede k celkovému hrubému platu 6 900 eur (171 000 korun). Vzhledem k tomu, že soudci nejsou povinni platit příspěvky na důchodové zabezpečení ani pojištění v nezaměstnanosti, sráží se pouze daň z příjmu. 

Lorenzův čistý plat je tedy přibližně 5 000 eur (124 000 korun) a po odečtení jeho soukromého zdravotního pojištění ve výši 248 eur mu zbývá 4 774 eur (cca 118 000 korun) čistého měsíčně.

Nejen soudci mají nárok na vyšší plat, vzkazuje justice politikům

Soudce má více času

Pro srovnání: průměrný čistý měsíční plat v Německu dosáhl loni 2697 eur (67 000 korun). Lorenz jako soudce okresního soud tedy pobírá po třech letech praxe zhruba 1,7 průměrné čisté měsíční mzdy v Německu.

To podle BR24 znamená, že si vydělá výrazně méně než ve svém předchozím zaměstnání obchodního právníka v advokátní kanceláři, kdy pobíral 9 200 eur hrubého měsíčně, ovšem s výhledem na dvojnásobné zvýšení během několika let. Proč tedy Lorenz raději obléká soudcovský talár za mnohem méně peněz?

Podle Lorenze se jedná o odpovědnou a náročnou práci, která ho zcela naplňuje. Navíc má soudcovské povolání oproti soukromé „komerční“ advokacii i určité výhody – podle BR24 soudci pracují v průměru kolem 43 hodin týdně, zatímco týdenní pracovní doba právníků je v průměru 51,1 hodiny, přičemž každý třetí pravidelně pracuje až 60 hodin týdně.

I když si tak absolventi práv v Německu mohou vybrat mezi soukromou a státní sférou, řada z nich dává přednost soudcovského taláru.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Platy soudců: Padly další rozsudky, v nichž soudy odmítly aplikovat platový zákon

Ministryně Decroix neuspěla, vláda na platy soudcům nepřidá. Stanjura chce vyčkat na Ústavní soud

Snížení platu soudců je v rozporu s primárním právem Evropské unie, rozhodl Okresní soud v Ostravě

sinfin.digital
 
 
 

Mějte přehled!

Politika a ekonomika z pravicového úhlu pohledu. Každý týden zdarma přímo do vaší schránky.
 
 
 

Děkujeme, že
jste se přihlásili
k odběru!
 

 

Děkujeme, že
jste se přihlásili
k odběru!