Prezidentský systém a boj s Kurdy, slibuje nový turecký premiér

Budoucí turecký premiér Binali Yildirim v projevu na mimořádném sjezdu vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) dnes řekl, že prioritou jeho vlády bude změna ústavy a zavedení prezidentského systému, o nějž dlouhodobě usiluje současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan. Binali Yildirim byl dnes zvolen předsedou AKP, což mu automaticky zajišťuje i funkci předsedy vlády, do níž bude jmenován během několika příštích dní.

AKP volí nové vedení poté, co před dvěma týdny na svůj post překvapivě rezignoval dosavadní předseda a premiér země Ahmet Davutoglu. Za jeho odchodem nejspíš stály neshody s hlavou státu, které se týkaly nejen rozsahu nynější armádní ofenzivy proti kurdským povstalcům na jihovýchodě země, ale právě i Erdoganem požadovaných změn ústavy, které by posílily jeho prezidentské pravomoci.

Erdogan a jeho příznivci považují prezidentský systém, podobný systému v USA nebo ve Francii, za zajištění proti roztříštěné koaliční politice, která omezovala vlády v 90. letech. Jeho oponenti, včetně některých skeptiků z AKP, však tvrdí, že tím jen posiluje své vlastní ambice.

Yildirim v projevu nastínil program své vlády a kromě změn ústavy mluvil i o tom, že jako premiér hodlá pokračovat v boji proti kurdským povstalcům a že si chce s Evropskou unií vyjasnit její postoj k migrační politice. Právě zostřený postoj ke Kurdům a problémy s migranty nově narážejí na plnění dohody mezi Ankarou a EU ohledně migrační krize.

Nový premiér patří ke spoluzakládajícím členům AKP. Jeho příznivci upozorňují na jeho úlohu v rozvoji velkých infrastrukturních projektů, které podpořily tureckou ekonomiku a zvýšily popularitu strany. Kritici, včetně představitele hlavní opoziční strany, ho obviňují z korupce, což Yildirim odmítá.

Pro investory nyní bude důležitá budoucnost místopředsedy vlády Mehmeta Şimşeka, který je považován za jednu ze zbývajících opor důvěry na trhu. Erdogan upřednostňuje hospodářský růst tažený spotřebou a opakovaně vystupoval proti vysokým úrokovým sazbám v Turecku, které podle něj vyvolávají inflaci. Jeho postoj je však v rozporu s hlavním ekonomickým proudem. Investoři se obávají, že bez Şimşeka bude méně pravděpodobné, že vláda dostojí svým slibům v oblasti liberalizace trhu práce, podpory spoření a posílení soukromých investic.

Změna ve vedení strany přicházejí v době, kdy Turecko, člen Severoatlantické aliance (NATO), čelí řadě bezpečnostních hrozeb, včetně obnovení konfliktu s kurdskými povstalci na jihovýchodě, vlně sebevražedných atentátů spojených s kurdskými bojovníky nebo bojovníky Islámského státu, a rostoucímu tlaku kvůli válce v sousední Sýrii. Zvyšuje se také napětí Turecka s EU kvůli kontroverzní dohodě o snížení toku přistěhovalců z Turecka to Řecka, kterou pomohl dojednat Davutoglu.

Čtěte také: Turecký soud zbavil novinářku práv na děti. Kvůli zveřejnění videa

Povolnější Erdoganovi. Novým turecký premiérem bude Yildirim